143

sen, vorausbezahlt. — Z., zusammengelegt.
Bern. — Z., verpfändet. — Z., in den Hin-
terhalt gelegt. — Z., fundirt. Nezaložený
dluh peněžitý, nicht fundirte (schwebende)
Geldschuld, J. tr., založený státní dluh.
Šp. — Z. duša. Skrivodlive nashromaždené
poklady keď dakto zakope do zeme a umrie
bez toho, že by jich vyjavil tomu, kdo si
jich pobrať má, toho duša nebude mať po-
koja, ale tam bude striezť nad tými po-
kladmi. A to je z-ná duša. Dbš. Obyč. 117.

— Z , unterlegt. Míti založené koně. Ml.
Založí, n. = záloha, der Hinterhalt. Ze

z. na někoho vyskočiti. Us.

Založitel, e, m. = zakladatel. Z. města
Říma; z. rodu. Jel. Řeč ruská menuje sa
tak od Rusov, slavianskej ríše na východe
z-1'ov od r. 863. Č. Čt. II. 282.

Založitelnice, e, f, = zakladatelka. Proch.
exc.

Založitelník, a, m. = zakladatel. Jg.
exc.

Založitelný, ein-, um-, verlegbar. Krok
II. 253.

Založiti, vz Zakládati.

Záložka, y, f. = záloha, základ, základka
v šatu, der Uiber-, Aufschlag. Us. na Mor.
Z. na nohavici, der Einschlag. — Z. = post-
positio, předložka stojící za svým pádem:
mnedle, tohodle. — Z., das Buchzeichen.
Šp. — Z. = základka, die Schwelleiste. Šp.

— Z. = založená kůže na rozích knihy.
Kniha na z-ce odřená. U Rychn. — Z. =
úkol, die Aufgabe. To mám ještě dneska
pod z-kou (to mám ještě úkolem). U Rychn.
Črk.

Záložna, y, f., die Vorschusskasse, Hilfs-.
Z. živnostníkův, řemeslníkův, úvěrní, ob-
čanská, rolnická. Cf. Půjčovna. Šp. Vz víc
o ní v S. N. X. str. 234.—246.

Záložní, Reserve-, militärisch. Z. armáda,
jízda, Kram., voj, J. tr., vojsko, die Reserven,
trubač, mužstvo (záložnictvo), pluk, lékař,
povoz, střelivo, soumar. Čsk. Z. ústavy, Re-
serveanstalten: armádní park střeliva, polní
opatrovny, polní zdravotní ústavy, polní
sklady oděvu. Čsk. — Z., Hinterhalts-, Z.
vojsko. Čsk. — Z., Vorraths-. Z. komora,
Kram., zboží, pumpa. Šp. Z. fond, Reserve-
fond. Us. Z. zásoba. Šp. — Z., Vorschuss-
kassa-, Vorschuss-. Z. peníze, kvitance, ná-
hrada, účet, J. tr., fond, banka, doba, po-
kladnice. Šp. — Z. sedlák. V malej Porubce
jest sedlákov z-ných osm. Sl. let. III. 78. Cf.
Záložnice.

Záložnice, e, f. V Liptově zovú z-cu
takú rolú, ktorú namiesto úroku užíva ve-
ritel do tých čias, kým (až) mu dlžník ne-
vráti peniaze od neho vypožičané. Zátur.

Záložnictví, n., das Vorschusskassawesen.
Pdl.

Záložnictvo, a, n., das Reservekorps. Čsk.

Záložník, a, m. = vojín v záloze, der
Reservemann, Reservist. Dch., čsk. Z-ky
svolati, povolati. Čsk. — Z. = založitel,
der Gründer. 1588.

Záložný = záložní.

Zalsknouti se kde = zalesknouti se,
erglänzen. Zalsklo se cosi za okny. Na Ostrav.
Tč.

Zalší, ves 1) v okr. veselském v Tábor -
sku; 2) u Bernardic. Vz S. N., Tk. I. 20..
430, Tk. III. 116., Blk. Kfsk. 151., Sdl. III.
308.

Zaľuba, y, f. = záliba. Na Slov. Pred-
met z by. Phld. IV. 25.

Zaľúbenec, nce, m. = zamilovanec, der
Verliebte, Liebling. Na Slov. Vy z-ci, mla-
dosť rada ľúbi. Sldk. 596.

Zaľúbení, n. = zalíbení. Zrazu z. nikdá
dobré nenie, lebo sa to mení v každom oka-
mžení. Sl. ps. 117. Čo máš do mňa z. (proč
se ti líbím)? Sl. ps. 48. V čom máš z., není
bez promeny. Na Slov. Tč. Nemaj (neměj)
v chlipnej společnosti žádného z. Na Slov.
Tč.

Zaľúbený, -en. a, o, verliebt. Z. sestra.
Dbš. Sl. pov. I. 477. — do koho A keď
začne spivac, co zna premilene, všicke sme
dzivčata doňho zaľúbené. Sl. spv. V. 195.

Zálubí, n.. das Reisholz im Walde. Šp.
— Z. = zálubné, n., die Mehlbahn (ve mlýně).
Šp. Vz Zálubné. — Z. = klesť na lesní cestě.
U Příbr.

Zalubil, a, m., osob. jm. Šd.

1. Zalúbiti, vz Zalíbiti. Kat. 1279. a j.

2. Zalúbiti si co = za lub schovati, za-
viniti, verschulden. Na Mor. Šd.

Zálubné, ého, n., = za lubem jsoucí,
das Stein-, Laufmehl. Sm., Šp. Z. = otruby,
které vyplňují spodní čásť lubu. Prm. — Ž.
= zálubí, der Ort hinter der Einfasung des
Mühlsteines, die Mehlbahn. Šp., Šm.

Zálubní, -bný = co za lubem jest. Z.
myšlénky, die Hintergedanken. Dch.

Zálučí, n., die Gegend hinter der Wiese.
Šm.

1. Zalučiti, il, en, ení = z luku vystřeliti,
vorn Bogen abschiessen. Na Slov. Hdk. C.,
Němc. VII. 50. — komu kam. Zalučte jim
znova přímo v srdce. Hdk. v Lum. V. 259.
Osud to byl krutý, v srdce mi zalučil. Hdk.
C. 261. — co kam. Janko šteť zalučí; Chytil
buzogáň a na devät mil ho nazpet zalučil
(zahodil, odhodil). Dbš. Sl. pov. 1. 116., 100.

2. Zalučiti, zalúčiti, il, en, ení = v louku
obrátiti, in eine Wiese verwandeln. To je
tam všecko zalúčeno. Na mor. Valaš. Vck.

— se = travou zarůsti, v louku se proměniti,
vergrasen. Šp.

Zálud, u, m., die Finte, List, der Hinter-
halt, v šermířství a vojenství. Vz S. N., KP.
I. 455., 528., 532., 553., 561., Kká. Td. 348.,
Čsk. Z. kružný s dvěma pohrozy, ploský,
s pohrozem kružným, odsmykem, úhlový,
proti protichylu. Tš.

Záluda, y, f. = sofisma, rozsudek, v němž
se nepravda umnická zúmyslně kryje, der
Trugschluss. Mark. Z. lapavá, verfänglicher
Trugschluss. Šf. Rozpr. 1865. 374.

Záludmo nepřítele znepokojovati, demon-
striren. Čsk.

Zaľudnatenie, n. = zalidnění. Na Slov-
Sl. let. III. 15.

Zaľudnatený = zalidněný, bevölkert

— kým. Sl. let II. 143.
Zaľudnatiti = zalidniti, bevölkern. Sl

let. II. 140.

Záludný = klamný, svůdný, líčený, trü-
gerisch, täuschend, Schein-. Z. umění, věc,