144

Rk., řeč, Dsld., pohyb, Scheinbewegung,
útok, Scheinangriff, ústup; z. pohyb vojska
(demonstrace), Demonstration. f. Čsk. Před-
stihla tu chladná věda i Nejodvážnější rozlet
z-né obrazotvornosti. Osv. 1878. 533.

Za luhy, samota u Krásné Hory.

Zálum, u, m. = zálom, der Windbruch.
Na Ostrav. Tč.

Zálumí, n. = zálum Na Moravce. Tč.

Zalundati se někam = zatoulati se.
V již. Mor. Šd.

Zaluňov, a, m., místní jm. v Plzeňsku.
Arch. I. 187., Sdl. II. 44 71.

Zálup, u, m = záděra. Na Zlínsku. Brt.,
Kld. — Z. = zálupa. Onino ze zálupu (po-
hané). Sš. J. 201. Přehrádka ona mezi ob-
řízkou (židy) a zálupem (pohany) se odkli-
dila. Sš. Sk. 182.

Zálupa, y, f. = čepička, kožka na pyji,
praeputium Ssav. Aby samého dne pacholík
na z-pě byl obřezán. Sš. J. 127.

Zalupati; zalupnouti, pnul a pl, utí, an-
fangen zu knacken, schnalzen, klapfen, kna-
stern. — kde. Něco tu zaluplo. Ros. Zaluplo
mně v hlavě. Us. Šd. — Z. = zaplatiti.
Zalupej a nebudeš dlužen. U Kr. Hrad. Kšť.
— Z. = náhle zabiti. U Olom. Sd.

Zálupec, pce, m. = zálupek. Rk.

Zálupek, pku, m. = ořech v puškařství,
v zámku čásť ručničního ústrojí, die Nuss.
Vz S. N. Oblouk z-pku, der Nussbogen,
stonek z-ku, Kettenglied im Kettenschloss,
přikrývka z-ku, die Nussdecke. Čsk.

Záluplivý = který má zálupy (záděry).
Z. dřevěná nádoba. Na Mor. Brt., Kld. II.
62.

Zálupní, Nuss-. Vz Zálupek. Z. čípek,
die Nusskrappe, šroub, Nussschraube, špilka,
Nussstift, čtverhran, Nussviereck, hřídelník,
Nusswellbaum. Čsk.

Zalupnouti, vz Zalupati.

Zálusk, u, m., zálusku, y, f. = záští,
zlost, choutka, laskominy, der Unwille, Groll.
Zálusk na někoho míti. Z. mimo se pustiti.
D. Hledá z-ku k někomu (příčin k někomu).
Vz Nenávisť Mus. Č. Sem do zahrady vašnosť
ráčí na z-ky. Kká. Td. 62. Z-ku a záští
proti nepřátelům nechovati Sš. L. 73. A svůj
z. přece upokoj. Sš. Snt. 6. Však musejí
s mnohými zálusky i těla i ďábla zápasiti.
Skl. V. 132. Na Italiany Arabové mají zá-
lusku. Moravan 1867. Šd. Měl z. na maso
písklat (kocour). Kos. v Km. 1884. 648.

Zaluskati, zalouskati; zaluskovati, za-
lusknouti, knul a kl, utí; zaluštiti = počíti
luskati, anfangen zu knacken, ein Schnipp-
chen schlagen; louštiti, vrhati, Zähne schie-
ben. — abs. Hovado zaluskuje, schiebt
Zähne, louští. — se komu. Zub se koni
zaluskuje. Puch. — čím kdy. Zaluskna
prstem zvolal (schnalzen). Němc. Prsty při
muzice, u muziky z. Us. Šd., Hrb. — si
na koho. Einem ein Schnippchen schlagen.
Us. Dch. — kde. Na prstech zalusknouti,
einen Schnalzer machen. Us. Tč. — Z. =
zabiti, todtschlagen. Na Mor. Škd. Zaluskni
toho zajíce. Tak tě pácnu, až tě hned za-
luštím. Šd. Zalusknu tě jako psa, nieder-
strecken. Na Mor. a Slov. Šd. — Vz Zalousk-
nouti.

Zalusknouti, vz Zaluskati.

Zaluskovati, vz Zaluskati.

Zaluský, ého, m., osob. jm. Sd.

Zaluštiti, vz Zalouskati, Zaluskati.

Zalutavský = zalitavský. Z. pluk. Let.
sl. I. 177.

Zaľutovati = zalitovati. Na Mor., Slez.
a Slov. Šd.

Zalutovati, oblutovati, verlutiren. Šp.

Záluzné, ého, n., Moradorf, ves u Opavy.
PL.

Záluzny, dle Dolany, Erdmannsdorf, osada
u Opavy. PL.

Zaluzovati, vz Zalouditi.

Zalužák, a, m. = kdo bydlí za louží.
Šd.

Zalužanka, y, f., Helenenthal, samota
u Jesenic. PL.

Zalužanský, ého, m. Z. ze Zalužan, starý
rod. Vz S. N., KP. I. 91., Šb. H. 1. 308., Blk.
Kfsk. 921., Jir. H. 1. II. 349., Tf. H. 1. 2. vyd.
80.

Zalužany, dle Dolany, ves u Mirovic.
Vz S. N., Tk. III. 429., Blk. Kfsk. 1458.

Záluží, n. = místo za luhem, ein Ort
hinter der Aue. Dch. — Z., Zalusch, ves
u Sušice, u Čelakovic, u Roudnice; něm.
Zaluschy, ves u Budějovic, u Krumlova,
u Tábora, u Vodňan, u Rokycan, u Hořovic;
něm. Zaluschen, ves u Plzně; něm. Zalusch,
samota u Kašperských Hor; něm. Zaluschy,
samota u Hartmanic; něm. Salluschen, ves
u Stoda; něm. Salusch, ves u Svín; něm.
Zaribnitz, ves u Neveklova; Zaluschy, ves
u Soběslavi; Z., ves u Milevska. PL. Vz
Tk. I. 362., III. 34., 43., V. 85., Sdl. III.
308., Blk. Kfsk. 1458., 846.

Zálužice, dle Budějovice, Saluschitz, ves
u Žatče; Zaluschitz, ves u Budějovic. PL.,
Arch. III. 518., Blk. Kfsk. 351., 352.

Zálužný, ého, m., osob. jm. Arch. I. 356.

— Z. u Solného, jm. role a pastviny v Lu-
hačovacích na Mor. Sk.

Zálužská, é, f. Z z Ostroskal Anna. V z
Blk. Kfsk. 921.

Zálužský, ého, m., osob. jm Vz S. N.
XI. 306. Z. Mich. Vz Blk. Kfsk. 1217. Z.
z Ostroskal. Ib. 921.

Zalygotati sa = zatřpytiti se, erglänzen.

— kde. Na prsách sa mu zalygotala kra-
ľovská hviezda. — Vz Zaligotati.

Zalykati, vz Zalknouti.

Zalykování, n. = tažení provazu přes
cestu, jedou-li svatebníci, aby se vyplatili.
Na Mor. Vz Zalikovati.

Zalykovati, vz Zalykování, Zaléknouti.
Z. = lykou, lýkem zavázati. Na již Mor.
Šd., Bkř., Vch. — co komu čím kde.
Hned na kraji vesnice zalykovaly nám ženy
cestu provazem. Kmk.

Zalyně, ě, f., jm. místní. Sdl. Hr. III.
308.

Zam (Czäm, Bsam), a, m. Z. Jan. Tk. V.
133., 148.

1. Zama. Stojí hora velmi vysoká, zuver
vojna zama zima velmi vysoká. Sš. P. 751.

2. Zama, y, f., mě. v Numidii v Africe.

— Zaman, a, m. — Zamský.



	144

	Rk., řeč, Dsld., pohyb, Scheinbewegung, útok, Scheinangriff, ústup; z. pohyb vojska (demonstrace), Demonstration. f. Čsk. Před- stihla tu chladná věda i Nejodvážnější rozlet z-né obrazotvornosti. Osv. 1878. 533. Za luhy, samota u Krásné Hory. Zálum, u, m. = zálom, der Windbruch. Na Ostrav. Tč. Zálumí, n. = zálum Na Moravce. Tč. Zalundati se někam = zatoulati se. V již. Mor. Šd. Zaluňov, a, m., místní jm. v Plzeňsku. Arch. I. 187., Sdl. II. 44 71. Zálup, u, m = záděra. Na Zlínsku. Brt., Kld. — Z. = zálupa. Onino ze zálupu (po- hané). Sš. J. 201. Přehrádka ona mezi ob- řízkou (židy) a zálupem (pohany) se odkli- dila. Sš. Sk. 182. Zálupa, y, f. = čepička, kožka na pyji, praeputium Ssav. Aby samého dne pacholík na z-pě byl obřezán. Sš. J. 127. Zalupati; zalupnouti, pnul a pl, utí, an- fangen zu knacken, schnalzen, klapfen, kna- stern. — kde. Něco tu zaluplo. Ros. Zaluplo mně v hlavě. Us. Šd. — Z. = zaplatiti. Zalupej a nebudeš dlužen. U Kr. Hrad. Kšť. — Z. = náhle zabiti. U Olom. Sd. Zálupec, pce, m. = zálupek. Rk. Zálupek, pku, m. = ořech v puškařství, v zámku čásť ručničního ústrojí, die Nuss. Vz S. N. Oblouk z-pku, der Nussbogen, stonek z-ku, Kettenglied im Kettenschloss, přikrývka z-ku, die Nussdecke. Čsk. Záluplivý = který má zálupy (záděry). Z. dřevěná nádoba. Na Mor. Brt., Kld. II. 62. Zálupní, Nuss-. Vz Zálupek. Z. čípek, die Nusskrappe, šroub, Nussschraube, špilka, Nussstift, čtverhran, Nussviereck, hřídelník, Nusswellbaum. Čsk. Zalupnouti, vz Zalupati. Zálusk, u, m., zálusku, y, f. = záští, zlost, choutka, laskominy, der Unwille, Groll. Zálusk na někoho míti. Z. mimo se pustiti. D. Hledá z-ku k někomu (příčin k někomu). Vz Nenávisť Mus. Č. Sem do zahrady vašnosť ráčí na z-ky. Kká. Td. 62. Z-ku a záští proti nepřátelům nechovati Sš. L. 73. A svůj z. přece upokoj. Sš. Snt. 6. Však musejí s mnohými zálusky i těla i ďábla zápasiti. Skl. V. 132. Na Italiany Arabové mají zá- lusku. Moravan 1867. Šd. Měl z. na maso písklat (kocour). Kos. v Km. 1884. 648. Zaluskati, zalouskati; zaluskovati, za- lusknouti, knul a kl, utí; zaluštiti = počíti luskati, anfangen zu knacken, ein Schnipp- chen schlagen; louštiti, vrhati, Zähne schie- ben. — abs. Hovado zaluskuje, schiebt Zähne, louští. — se komu. Zub se koni zaluskuje. Puch. — čím kdy. Zaluskna prstem zvolal (schnalzen). Němc. Prsty při muzice, u muziky z. Us. Šd., Hrb. — si na koho. Einem ein Schnippchen schlagen. Us. Dch. — kde. Na prstech zalusknouti, einen Schnalzer machen. Us. Tč. — Z. = zabiti, todtschlagen. Na Mor. Škd. Zaluskni toho zajíce. Tak tě pácnu, až tě hned za- luštím. Šd. Zalusknu tě jako psa, nieder- strecken. Na Mor. a Slov. Šd. — Vz Zalousk- nouti.	Zalusknouti, vz Zaluskati. Zaluskovati, vz Zaluskati. Zaluský, ého, m., osob. jm. Sd. Zaluštiti, vz Zalouskati, Zaluskati. Zalutavský = zalitavský. Z. pluk. Let. sl. I. 177. Zaľutovati = zalitovati. Na Mor., Slez. a Slov. Šd. Zalutovati, oblutovati, verlutiren. Šp. Záluzné, ého, n., Moradorf, ves u Opavy. PL. Záluzny, dle Dolany, Erdmannsdorf, osada u Opavy. PL. Zaluzovati, vz Zalouditi. Zalužák, a, m. = kdo bydlí za louží. Šd. Zalužanka, y, f., Helenenthal, samota u Jesenic. PL. Zalužanský, ého, m. Z. ze Zalužan, starý rod. Vz S. N., KP. I. 91., Šb. H. 1. 308., Blk. Kfsk. 921., Jir. H. 1. II. 349., Tf. H. 1. 2. vyd. 80. Zalužany, dle Dolany, ves u Mirovic. Vz S. N., Tk. III. 429., Blk. Kfsk. 1458. Záluží, n. = místo za luhem, ein Ort hinter der Aue. Dch. — Z., Zalusch, ves u Sušice, u Čelakovic, u Roudnice; něm. Zaluschy, ves u Budějovic, u Krumlova, u Tábora, u Vodňan, u Rokycan, u Hořovic; něm. Zaluschen, ves u Plzně; něm. Zalusch, samota u Kašperských Hor; něm. Zaluschy, samota u Hartmanic; něm. Salluschen, ves u Stoda; něm. Salusch, ves u Svín; něm. Zaribnitz, ves u Neveklova; Zaluschy, ves u Soběslavi; Z., ves u Milevska. PL. Vz Tk. I. 362., III. 34., 43., V. 85., Sdl. III. 308., Blk. Kfsk. 1458., 846. Zálužice, dle Budějovice, Saluschitz, ves u Žatče; Zaluschitz, ves u Budějovic. PL., Arch. III. 518., Blk. Kfsk. 351., 352. Zálužný, ého, m., osob. jm. Arch. I. 356. — Z. u Solného, jm. role a pastviny v Lu- hačovacích na Mor. Sk. Zálužská, é, f. Z z Ostroskal Anna. V z Blk. Kfsk. 921. Zálužský, ého, m., osob. jm Vz S. N. XI. 306. Z. Mich. Vz Blk. Kfsk. 1217. Z. z Ostroskal. Ib. 921. Zalygotati sa = zatřpytiti se, erglänzen. — kde. Na prsách sa mu zalygotala kra- ľovská hviezda. — Vz Zaligotati. Zalykati, vz Zalknouti. Zalykování, n. = tažení provazu přes cestu, jedou-li svatebníci, aby se vyplatili. Na Mor. Vz Zalikovati. Zalykovati, vz Zalykování, Zaléknouti. Z. = lykou, lýkem zavázati. Na již Mor. Šd., Bkř., Vch. — co komu čím kde. Hned na kraji vesnice zalykovaly nám ženy cestu provazem. Kmk. Zalyně, ě, f., jm. místní. Sdl. Hr. III. 308. Zam (Czäm, Bsam), a, m. Z. Jan. Tk. V. 133., 148. 1. Zama. Stojí hora velmi vysoká, zuver vojna zama zima velmi vysoká. Sš. P. 751. 2. Zama, y, f., mě. v Numidii v Africe. — Zaman, a, m. — Zamský.