145

Zamáčeti, vz Zamočiti.

Zamačkati; zamačknouti, knul a kl, ut,
utí, erdrücken, todt drücken. — koho čím:
ptáka rukou (zahubiti). — co kam: chmel
do žoku (vmačkati). Us.

Zamačknouti, vz Zamačkati.

Zamahnouti se, hnul, utí = zachtíti,
zalíbiti se komu. Udělal, jak sa mu zama-
hnulo. Na mor. Val. Vck.

Zámach, u, m. = zamáchnutí, napřažení,
das Ausholen zum Schlag. Šermuje, ale rány
jeho jsou marní do vzduchu prázdného zá-
machové. Us. — Z. = udeření, rána, der
Hieb. L. — Z. = násilné předsevzetí, násilí,
ein gewaltsames Unternehmen. Koll.

Zamáchání, n., vz Zamáchati.

Zamáchaný; -án, a, o = zamáčený, zbro-
děný, durchnässt. Přišel domů celý z-ný.
Us. Šd.

Zamáchati, vz Zamáchnouti.

Zamachlovati, verfitzen. — proč. Pro
krádež nebyl ještě ani jednou z-ván (sou-
zen a zavřen). Us. — koho kam: do pře
(zaplésti); do vězení (zavříti). Us. Rjšk.

Zamáchnouti, chnul a chl, ut, utí; za-
máchati = rozpřáhnouti se k udeření, zum
Schlage ausholen. — čím: oštěpem, L.,
rukou, Lpř. Slov. I. 21., zbrojí, mečem.
Dch. — se kde: v louži (zamazati se, sich
bepanschen). Us.

Zamáchnutí, n., vz Zamáchnouti.

Zamachy, dle Dolany, Gross-Zamach, ves
u Mělníka. PL.

Zamalování, n., das Vermahlen. Vz Za-
malovati.

Zamalovaný; -án, a, o, vz Zamalovati.
— jak. Zámok bol na černo z-ný. Dbš.
Sl. pov. I. 128.

Zamalovati, ver-, bemalen. — co čím:
skvrnu temnou barvou. — co komu: oči
(= zamydliti), Jem. etwas weiss machen,
Sand in die Augen streuen. Slez. Šd.

Zamámiti = omámiti. Bern.

Zamamrati, anfangen zu brummen. —
nač, nad čím. Na Ostrav. Tč.

Zámana, y, f. = záminka, der Vorwand.
U Kostelce. Hrp.

Zamaniti si, il, ěn, ění, zamaňovati si
täuschende Gedanken haben. Na Slov. Ssk.
Cf. Zamanouti.

Zamanlivosť, i, f., die Entschiedenheit.
Šm.

Zamanlivý, entschieden (in der Gesin-
nung), decidirt. Šm.

Zamanouti, ul, utí, einfallen, in den
Sinn kommen. — si co (umysliti si). Us.,
Šm. Co se mu zamane, to chce. Us. Má
svoji hlavu a co si jednou zamane, od toho
neupustí. Světz. 1880. Co si zamane, to pro-
vede. Us. Msk. Král si nejspíše zamanul,
abychom my teď věnce a kytky do pokojů
vázali a ne vy. Němc. I. 96. Což kolivěk
zamane, to vše ohněm zplane. Alx. Šf. v.
56. (HP. 95.).

Zamanulý = tvrdošíjný, kdo si něco za-
mane, der sich was in den Kopf setzt. Us.
Knrk.

Zamarasiti, il, en, ení, besudeln. — co
čím: hnojem, blátem. — kde. Někoho po
těle z. Mor. Tč., Mtl. Cf. Zamarastiti.

Kottův : Česko-něm. slovník. V.

Zamarastiti, il, ěn, ění, besudeln, be-
schmutzen. — co čím. Us. Sd. Cf. Zama-
rasiti.

Zamárati = koupati, ponořovati, potá-
pěti, baden, untertauchen. Na Slov. — se
kde. Ich zrak sa tu napnute v tej hrúze
zamára. Lipa II. 265. — se (kam). Tam
vídal ich svet na tichých Moravy vodách
právať sa, v hľbku zamárať sa a šplechtať
krídlom a vodou križlovať. Sldk. 231 , 50.
Divná to ihra na zpenenej Drave! To tam
dvíha sa, to tam sa zamára. Sldk. 119.

Zámarka, y, f., nectouxia, rostlina. Z
ozdobná, n. formosa. Rostl. III. a. 99.

Zamárniti se, il, ěn, ění. — proč. Pre
dajaké (pro nějaké) leda dzievča nezamár-
nim sa (= nezničím sa). Sl. ps. 344., Bern.

Zamarvaniti, il, ěn, ění, verlieren, ver-
stecken. U mor. Ostravy. Mtl.

Zamaskati, einfetten. — co. Když co
mastného jí, to se dycky celý zamaská. Na
Ostrav. Tč.

Zámasta, y, f., der Schmalz Máslo k chlebu
na zámastu, zum Einfetten. Na Ostrav. Tč.

Zamásti, matu (zastr. mětu), mať, mátl,
maten, ení = zaplésti, zamodrchati, verfan-
gen, verschlingen, verfitzen, verwirren, ver-
wickeln, verstricken. V. koho, co kam:
v léč, v osidla, D., v síť, v oka. Chmel.
Z-ti sě v osidla ďáblova. Hus I. 281. Z.
koho, se do čeho. D. — se kde (v čem).
D.

Zamastilka, y, f. = sušená sedmihrad-
ská švestka. U Ryhn. Ntk.

Zamastiti, il, stěn, ění, zamastívati =
mastnotou zamazati, fett machen. — co, se
čím: sádlem, máslem. Tč., Šd., Jg.

Zamaščený = zamaštěný. Mor. Šd.

Zamašky, dle Dolany, Klein Zamach, ves
u Ml Boleslavi. PL.

Zamaštěný; -ěn, a, o, mit Fett beschmiert.
Us. Šd.

Zamat, u, m. = samet? Oblieka sa v z-ty
a dievčatko v záplaty; umýva sa vôdkami
a sirota slzami. Ktt. Sp. 100.

Zamatati, vz Omatati, Matati. Na Slov.
Bern.

Zámatek, tku, m. = zmatek. Arch. I.
146., Šd. (Č.). Je všude takových zámatků
(zamotaných věcí). U Dobrušky. Vk. Taky
mají zámatky na tom statku. Us. Vk.

Zamatení, n., die Verwickelung.

Zamatený; -en, a, o, verwickelt, ver-
wirrt. Vz Zamotaný, Zapletený.

Zamatlanec, nce, m., der Beschmierte,
Beschmutzte. Jdi, ty z-če! Mor. Šd.

Zamatlati = zamodrchati, verwirren, ver-
manschen. — co: obilí, trávu. Us. — Z. =
zamazati. Cf. Zamatlanec. Na Mor. — se
jak. Zamatlali se až po hlavu. Sd. — co
čím: blátem, inkoustem. Tč., Vck.

Zámatný = matoucí, wirrig, verworren,
verfänglich. Z. vyrčenie. Tkad. II. 94.

Zamávnouti, einmal schwingen. — čím
(kudy). Z šátkem. Us. Z. šavlí vzduchem.
Us., Vrch. — proč. Z. šátkem na rozlou-
čenou. Us.

Zámaza, y, f., der Verputz (u zedníků).
Šm.

299



	145

	Zamáčeti, vz Zamočiti. Zamačkati; zamačknouti, knul a kl, ut, utí, erdrücken, todt drücken. — koho čím: ptáka rukou (zahubiti). — co kam: chmel do žoku (vmačkati). Us. Zamačknouti, vz Zamačkati. Zamahnouti se, hnul, utí = zachtíti, zalíbiti se komu. Udělal, jak sa mu zama- hnulo. Na mor. Val. Vck. Zámach, u, m. = zamáchnutí, napřažení, das Ausholen zum Schlag. Šermuje, ale rány jeho jsou marní do vzduchu prázdného zá- machové. Us. — Z. = udeření, rána, der Hieb. L. — Z. = násilné předsevzetí, násilí, ein gewaltsames Unternehmen. Koll. Zamáchání, n., vz Zamáchati. Zamáchaný; -án, a, o = zamáčený, zbro- děný, durchnässt. Přišel domů celý z-ný. Us. Šd. Zamáchati, vz Zamáchnouti. Zamachlovati, verfitzen. — proč. Pro krádež nebyl ještě ani jednou z-ván (sou- zen a zavřen). Us. — koho kam: do pře (zaplésti); do vězení (zavříti). Us. Rjšk. Zamáchnouti, chnul a chl, ut, utí; za- máchati = rozpřáhnouti se k udeření, zum Schlage ausholen. — čím: oštěpem, L., rukou, Lpř. Slov. I. 21., zbrojí, mečem. Dch. — se kde: v louži (zamazati se, sich bepanschen). Us. Zamáchnutí, n., vz Zamáchnouti. Zamachy, dle Dolany, Gross-Zamach, ves u Mělníka. PL. Zamalování, n., das Vermahlen. Vz Za- malovati. Zamalovaný; -án, a, o, vz Zamalovati. — jak. Zámok bol na černo z-ný. Dbš. Sl. pov. I. 128. Zamalovati, ver-, bemalen. — co čím: skvrnu temnou barvou. — co komu: oči (= zamydliti), Jem. etwas weiss machen, Sand in die Augen streuen. Slez. Šd. Zamámiti = omámiti. Bern. Zamamrati, anfangen zu brummen. — nač, nad čím. Na Ostrav. Tč. Zámana, y, f. = záminka, der Vorwand. U Kostelce. Hrp. Zamaniti si, il, ěn, ění, zamaňovati si täuschende Gedanken haben. Na Slov. Ssk. Cf. Zamanouti. Zamanlivosť, i, f., die Entschiedenheit. Šm. Zamanlivý, entschieden (in der Gesin- nung), decidirt. Šm. Zamanouti, ul, utí, einfallen, in den Sinn kommen. — si co (umysliti si). Us., Šm. Co se mu zamane, to chce. Us. Má svoji hlavu a co si jednou zamane, od toho neupustí. Světz. 1880. Co si zamane, to pro- vede. Us. Msk. Král si nejspíše zamanul, abychom my teď věnce a kytky do pokojů vázali a ne vy. Němc. I. 96. Což kolivěk zamane, to vše ohněm zplane. Alx. Šf. v. 56. (HP. 95.). Zamanulý = tvrdošíjný, kdo si něco za- mane, der sich was in den Kopf setzt. Us. Knrk. Zamarasiti, il, en, ení, besudeln. — co čím: hnojem, blátem. — kde. Někoho po těle z. Mor. Tč., Mtl. Cf. Zamarastiti. Kottův : Česko-něm. slovník. V.	Zamarastiti, il, ěn, ění, besudeln, be- schmutzen. — co čím. Us. Sd. Cf. Zama- rasiti. Zamárati = koupati, ponořovati, potá- pěti, baden, untertauchen. Na Slov. — se kde. Ich zrak sa tu napnute v tej hrúze zamára. Lipa II. 265. — se (kam). Tam vídal ich svet na tichých Moravy vodách právať sa, v hľbku zamárať sa a šplechtať krídlom a vodou križlovať. Sldk. 231 , 50. Divná to ihra na zpenenej Drave! To tam dvíha sa, to tam sa zamára. Sldk. 119. Zámarka, y, f., nectouxia, rostlina. Z ozdobná, n. formosa. Rostl. III. a. 99. Zamárniti se, il, ěn, ění. — proč. Pre dajaké (pro nějaké) leda dzievča nezamár- nim sa (= nezničím sa). Sl. ps. 344., Bern. Zamarvaniti, il, ěn, ění, verlieren, ver- stecken. U mor. Ostravy. Mtl. Zamaskati, einfetten. — co. Když co mastného jí, to se dycky celý zamaská. Na Ostrav. Tč. Zámasta, y, f., der Schmalz Máslo k chlebu na zámastu, zum Einfetten. Na Ostrav. Tč. Zamásti, matu (zastr. mětu), mať, mátl, maten, ení = zaplésti, zamodrchati, verfan- gen, verschlingen, verfitzen, verwirren, ver- wickeln, verstricken. V. koho, co kam: v léč, v osidla, D., v síť, v oka. Chmel. Z-ti sě v osidla ďáblova. Hus I. 281. Z. koho, se do čeho. D. — se kde (v čem). D. Zamastilka, y, f. = sušená sedmihrad- ská švestka. U Ryhn. Ntk. Zamastiti, il, stěn, ění, zamastívati = mastnotou zamazati, fett machen. — co, se čím: sádlem, máslem. Tč., Šd., Jg. Zamaščený = zamaštěný. Mor. Šd. Zamašky, dle Dolany, Klein Zamach, ves u Ml Boleslavi. PL. Zamaštěný; -ěn, a, o, mit Fett beschmiert. Us. Šd. Zamat, u, m. = samet? Oblieka sa v z-ty a dievčatko v záplaty; umýva sa vôdkami a sirota slzami. Ktt. Sp. 100. Zamatati, vz Omatati, Matati. Na Slov. Bern. Zámatek, tku, m. = zmatek. Arch. I. 146., Šd. (Č.). Je všude takových zámatků (zamotaných věcí). U Dobrušky. Vk. Taky mají zámatky na tom statku. Us. Vk. Zamatení, n., die Verwickelung. Zamatený; -en, a, o, verwickelt, ver- wirrt. Vz Zamotaný, Zapletený. Zamatlanec, nce, m., der Beschmierte, Beschmutzte. Jdi, ty z-če! Mor. Šd. Zamatlati = zamodrchati, verwirren, ver- manschen. — co: obilí, trávu. Us. — Z. = zamazati. Cf. Zamatlanec. Na Mor. — se jak. Zamatlali se až po hlavu. Sd. — co čím: blátem, inkoustem. Tč., Vck. Zámatný = matoucí, wirrig, verworren, verfänglich. Z. vyrčenie. Tkad. II. 94. Zamávnouti, einmal schwingen. — čím (kudy). Z šátkem. Us. Z. šavlí vzduchem. Us., Vrch. — proč. Z. šátkem na rozlou- čenou. Us. Zámaza, y, f., der Verputz (u zedníků). Šm. 299