Zamazal, a, m., osob. jm. Šd., NB. Tč.
57., Vck.

Zamazanec, nce, m., der Beschmierte.
Mor. Sd., Šd.

Zamazání, n., die Be-, Zu-, Verschmie-
rung. Z. díry. — Z., die Beschmierung, Be-
sudelung. Z. šatstva.

Zamazaný; -án, a, o, zugeschmiert, ver-
schmiert. — čím. Díra maltou, sádrou za-
mazaná. Us. — Z. = pokálený, beschmiert,
beschmutzt, kothig. Z-ný o čistého vždy
prý rád se otírá. Us. Šd. — čím: těstem,
Šp., blátem, jídlem atd. — jak Z-ný až
po hlavu (hodně z-ný). Us. Sd.

Zamazati, mazám a maži, maž, al, án,
ání; zamazovati, zamazávati = mazáním
zakryti, zu , verschmieren, beschmutzen, be-
sudeln. — abs. Je tam, jako když zamaže
(úplné ticho). Us. Ksf. — co: skuliny, šaty
(ušpiniti), písmo (smazati, ausstreichen, aus-
löschen), papír (poškrtati atd.), Us , štufu, rudu
(aby jí nebylo viděti). Vys. Tak jsem dočista
na to zapomněl, jakoby mě z-zal. Mor. Šd.

— co, se čím: kamna hlinou, Us., se blá-
tem. V. Panímámo, zamažte to hlinú a dejte
koledu jinú. Slez. Šd. Každú poškvrnu líči-
dlem zamaže. Hus I. 70. — Někomu —
dary porušiti, bestechen. D. — se od čeho.
Chovačka od dítěte se zamazala. Bl. Kdo
smoly se dotýká, od ní zamazán bývá. Sš.
Sk. 30. — se kde atd.: na louce, v louži.
I z-ží v nich čerta tím mírem. Chč. Post
262. — co komu. Mariška, nepolievaj chod-
níčky ! Príde k tebe milý tvoj, zamaže si
čižmičky. Sl. spv. II. 55.

Zámazka, y, f., das Tunchwerk, die
Rinde, das Gypsbild. Černá z., eingebrann-
tes Gypsbild. Na Slov. Bern. Vz Zamáz-
kati.

Zamázkati, tünchen, gypsen, mit Gyps
überziehen. überrinden. Na Slov. Bern.

Zámazné, ého, n., die Löschungsgebühr,
welche den Steuerschreibern, die keinen
Gehalt bezogen, für das Streichen aus den
Steuerregistern gezalt wurde. Vz Št. K. š.
156., Arch V. 434., Gl. 380.

Zamazovati, vz Zamazati.

Zambové z rodičův, z nichž jeden byl
rudý a druhý černý. Tl.

Zámček, ečku, m., ein kleines Schlöss-
chen. Vz Zámek.

Zamčení, n. = zavření na zámek, die
Verschliessung, Der Verschluss, die Sperre.
Tuhé z. J. tr. Z desk. Vš. Jir 238 Dali
mu na z. (na hubu aby mlčel. Vz Mlčení,
Mlčeti). Kom. D. 268, Jg., Č Vz Zamčený.

— Úřední z., ämtlicher Verschluss.
Zamčený; zamčen, a, o, verschlossen,

eingesperrt. V. Zamčenými ústy sedí. Kom.
Na zamčenou komu dáti. Vz Zamčení. Har.

— čím: zámkem. Er. P. 235.
Zámčisko, a, n. = veliký n špatný zá-
mek (k zamykání), ein grosses o. hässliches
Schloss (zum Sperren). Šd. — Z., das Schloss,
die Burg. Súrna potreba a tak blízke ne-
bezpečenstvo donútilo našincov, že i oni
z jednej strany Rimany z. vystavili. Let.
Mt. S. IX. 2. 26. — Z. = místo, kde zámek
stával, die Schlosstätte. Mor. Šd. — Z.,
jm. míst. u Zašové. Pk.

Zámčiště, ě, n. = zřícenina zámku, die
Schlossruine. U Vysok. Lng. — Z. = místo,
kde zámek stával. Vz Zámčisko.

Zamčitý = zamčený, verschlossen; co
zamknouti lze, verschliessbar. Št. Z. pokoj,
Bel., truhla. Háj. Nejsú žádné dvéře tak
dobře z-té. BN.

Zamdlení, n = zemdlení, die Ermattung,
Ohnmacht. Na Slov. Bern.

Zamdlený = zemdlený, ermattet, ohn-
mächtig.

Zamdleti = zemdleti. Na Slov. Bern.
Také na Mor. Kld., Vck., Brt. Keď deň
búrny už zamdlieva. Č. Čt. II. 99. Vz Ze-
mdleti.

Zamdletí, n. = zemdlení. Na Slov. Dbš.
Sl. pov. I. 233. Vz Zemdlení.

Zamdlévati = zemdlívati. Vz Zemdleti.
Na Slov. Bern.

Zamdlíti, vz Zamdleti Jg. Slov.

Zámecký (m.: zámečský), Schloss-. Z.
brána, zahrada, sklep, nádvoří, rybník,
schody, Us , hejtman. D. — Z dvůr, Schloss-
hof, dvůr u Bělehradu; Z. mlýn, Schloss-
mühle, mlýn u Břežnice; Z. okres Blatná,
Schlossbezirk-Blatná, Schulbezirk; Z. vrch
v Praze, Schlossberg. Dch. Z. hora, lesní
hřeben u Žebráka. Krč.

Zaměcovati, vz Zamětiti.

Zámeček, čku, m. = malý zámek, klei-
nes Schloss. — Z., samota u Rokycan. —
Z., Schlössermühle, mlýn u Bystřice v Br-
něnsku. — Z., místní jm. u Přerova. Pk.

Zamečení, n., einmahliges Mecken. Z.
kozy. Us.

Zamečeti, einmal mecken. — jak. Koza
bolestně zamečela. Us., Osv. I. 93

Zámeční, zum Schlosse gehörig. Z plech
u ručnice. Das Schlossblech Cvič. o zbr. 32.

Zámečnice, e, f. = žena zámečníkova.
die Schlosserin. Z., pl = hrušky větší,
podzimní, eine Birnart. Us. — Z., samota
villa) u Košíř.

Zámečníci, vz Zámečník. — Z., několik
domků u Vsetína. PL.

Zámečnicky, nach Art der Schlosser.
Bern

Zámečnický, Schlosser-. Z. nástroj, práce,
tovaryš, Us., d áto, Pdl., vidlice, die Spreng-
gabel. Včř Z. II. 14. Z. dílna, die Schlosse-
rei. Dch. Vz Zámečnictví.

Zámečnictví, n., řemeslo obírající se hl.
děláním zámků a klíčů, die Schlosserei, das
Schlosserhandwerk. Vz S. N. Hocha na z.
dáti. Knihu o z. napsal Večeř. V Praze 1884.

Zámečničiti, il, ění, das Schlosserhand-
werk treiben. D. — kde: v Praze.

Zámečnička, y, f. = zámečnice, die
Schlosserin. Na Slov. Bern.

Zámečník, a, m., der Schlosser. V.,
Kom. Raději k z-kovi než k zámečníčkovi.
Us. Tč Z se provinil a kováře oběsili. Mo-
ravan 1878. 59. Z. strojní, der Maschinen-
schlosser, Šp., Dch., stavební, der Bau-
schlosser. Dch. Z-ci u Římanův a Řeků. V z
Vlšk. 279. — Z., samota u Pelhřimova. —
Z. Kašpar. Vz Blk. Kfsk. 1165., Tk. I. 553.

Zámečníková, é, f. = zámečnice, des
Schlossers Frau, die Schlosserin.