Předchozí (147)  Strana:148  Další (149) |
|
|||
tam, kde se ramena křižují. Křž. 563. Z.
kleští anglický, francouzský. Ib. — Z., der Abschluss, das Ende des Processes durch die Exekution. Gl. 380. Odhádání jest z. a vrch práva, neb všecka práva jiná, kteréž odhádání předcházejí, koná (končí), zamyká a zavírá. Vš 192 , 203 , 206. Arch., II. 501. — Z. = panské sídlo, zvláště na venkově, Das Schloss. O zámcích vz Sdl. I. 225., 235., 168., II. 166., S. N. Úředník zámku; královský z. V. Z. hraničný. Boč. Zamky markrabské. Vz Tov. 23. Rodný z., Stamm-, povětrný, Luft-, lovčí, Jagd-; v zámku se ubytovati. Dch. Děti šli na z. Us. Dch. Ani z. na ráz jedna ruka nepostaví. Na Slov. Tč. Dali by mně chládeček, ten koryčanský zámeček (Festungskerker); V tom zamečku byla pani moravskeho malovani. Sš. P. 138., 179. V jednom zámku sa paprčia (hnevají), ale v druhom nerobia si z toho nič. Ppk. I. 250. Již vás pustím bojovati, města, zámke dobývati; Tak se s nimi potýkali, Turkom do zámku nedali. Sl. let. I. 281., 282. Vtedy budzem žena tvá, keď vystavíš pekný z. z kameňa. Sl. ps. 223. Na vode zámky sta- vať. Mt. S. 92. To vieš, že ťa já nedám za zámky celého kraja. Sldk. 40. Tovaryši pak krejčího poručte, ať jest mi zámku prázden (dass er mein Schloss verlasse). Žer. 348. Aby nikoli král do země dopuštěn nebyl, lečby prve zámci vyplaceni byli. Pal. Děj. IV. 1. 71., Arch. II. 17. Aby tři dni napřed dal věděti každému do domu neb na zá- mek. Arch. IV. 469. Vzkázal, že Střela všecko na z. stěhuje. Ib. V. 315. Zámky z oblakov sú nastavené (po nebi), bude búrka (dělají se na obloze hrady, mračna); Nemaluj si zámky v povetrí. Us. Zátur. — Nové Zámky. Neuschloss, Neuhäusel, na Mor. Zámek Červený, vz Krakovec. Z. Nový (Mutinsko), v Jičínsku. Vz Blk. Kfsk. 529., 546. Z. Nový, Neuschloss v Litom. Vz Blk. Kfsk. 746., 765., 788., 831., 846. Pod zámky = pole u Ledče. Pk. Zamekati, aufmeckern. Koza z-la. Us.
Zaměkati; zaměknouti, knul a kl, utí;
zaměkávati, weich werden. — po čem. Br. — čím: obkladky. Zamekl, v z l. Zaměknouti, 2. Zamknouti.
Zameklova, myslivna u Brunšperka na
Mor. Zaměklý, weichlich. Hrušky jsou už
z-klé. Us. Šd., Tč. Zaměknouti, vz Zaměkati.
Zamekotati = zamekati. Na Ostrav. Tč.
Zamělič, e, f., Klein-Semlovic, ves u Ronš-
perka. PL. Zámelka, y, f. = jídlo moučné, eine ge-
bröselte Mehlspeise. Na Slov. Plk. — Z-ky, pl. = prach za luhem, který se tam zasype, aby se tam obilí netratilo. Us. Záměly, dle Dolany, Zamiel, ves u Vam-
berka. PL. Vz Sdl. II. 281. Záměn, a, m., osob. jm. Pal. Rdh. I. 128.
Záměna, záměnka, y, f. = dání jednoho
za druhé, die Aus-, Vertauschung, der lausch, Austausch. Č., Krok., Sté. Alg. 59. Z. my- šlének, der Ideenaustausch; list na z-nu, das Tauschblatt; Dáti děti na z-nu (na vý- měnu). Vz Výměna. Dch. Z. dvou řádků n. |
sloupců v determinantu; Z. podvojná, po-
stupná; cyklická z. přípon prvků determi- nantu. Zh. 8., 7., 35. Z. úsudků. Mark. Vz Enallage. Zaměnitelnosť, i, f., die Aus-, Vertausch-
barkeit. Zaměnitelný, aus-, vertauschbar.
Zaměniti, il, ěn, ění; zaměňovati = jedno
za druhé dáti, vzíti, ver-, austauschen. — co: rozprávku (o jiném mluviti). Č. — co za co: slovo za slovo z. D. Vola za tele z. Us. Tč. A Pavel sám proč zaměnil za ně (za jméno Pavel) předešlé jméno svoje hebrejské? Sš. Sk. 153. — co jak: statek bez platu z. Ms. dipl. 1565. Z. něco v pe- nězích. Dch. — co komu, se čím: obilí slamou. Národnosť je taký poklad, ktorý sa inými statkami zameniť nedá. Ppk. II. 7. — co s kým. Z-nil s ní několik slov. Us. Opět zaměňuje apoštol počet množný s poč- tem jednotným. Sš. II. 46. — co, kde, kdy. Kde (v Gaslaru) císař dne '/i 1158. s Jindři- chem Lvem některé statky zaměnil. Ddk. III. 223. Hellenista je člověk, žid, který v národnosti své vlastní přirozený jazyk zaměnil řeckým. Sš. Sk. 68. — co, se nač. Židé pronásledovali jej ještě více, dobrodiní na vinu zaměňujíce; Až život ten zamění se na věčnou blaženosť; Že prý kniha skut- kův apoštolských od kapitoly této ... na spis biografický se zaměňuje. Kněži ti dle řádu levitského či Aronova zaměnili úřad ten svůj na kněžství podlé řadu Melchise- dechova; Tudy ono slovo Páně na slovo boží z. se vidělo. Sš. J. 85., 205., Sk. 107., 139., 239. (Hý.). Záměnka, vz Záměna.
Záměnnosť, i, f., die Substituirbarkeit.
Stč. Alg. 10. Záměnný, Tausch-. Z. podnik, obchod.
Dch. Zámeno, a, n. = zájmeno. Na Slov. Phld.
III. 3. 226. Zaměňovati, vz Zaměniti.
Záměr, u, m. = každý úmysl směřující
k nějakému účelu. S. N. Die Unternehmung, Absicht, Richtung, das Ziel, der Zielpunkt, Vorsatz, Plan. Z znamená totéž co účel, ale se strany podmětné jakožto úmysl. Úče- lem z. se spravovati má Brt. S. 3. v. 180. Společný z. Krok. Shodovati se o záměr. Sych. Někoho do svých záměrů zaplésti. D. Za záměrem svým jíti, k němu postupo- vati; velké záměry na mysli míti; záměru svého dojíti; záměr na zřeteli míti, zrušiti, vzdáti; pevný z.; z-ru se chybiti; daleko- hledné záměry míti; za z-rem se nésti, sein Ziel verfolgen, z-ru napomáhati; náměř a z., Plan und Ziel. Dch. Velký záměr chová. Kká. Š. 95. Setrval při něm i z-rech jeho; Aby zvěděl, jaké náhledy a z-ry má císař s ním; I pojal z. jej překvačiti a zajíti; Leč z. jeho zmařen prozřetelností manželky Bedřichovy; Ukazuje, kam nesl se záměr císařův a co měl za lubem; Neměl-li asi při tom také své vlastní z-ry na zřeteli; Kde spatřují lepší zdar svých ctižádosti- vých záměrů, tam se obracejí. Ddk. III. 97., 241., IV. 28., 32, 289., V. 275. (Tč.). Po- tvrzení jich u víře byl hlavitý z. daného |
||
|
|||
Předchozí (147)  Strana:148  Další (149) |