Předchozí (149)  Strana:150  Další (151) |
|
|||
bou, Dch., hovorem, Vlč., válkou. Šmb.
Stř. II. 297. Král Gejza bude zaměstknán králem německým. Ddk. III. 131. Aby byl tím zaměstknáván. Žer. 125. Krále tím za- městnávali a obtěžovali. Čr. Zásluhami svými se zaměstknávají. BR. II. 260. Cierkev vešken svět svým kázáním zaměstnala a Naplnila jest. Hus III. 77. — se s čím, s kým: s pracemi, Štelc., s rolí, Kom., se žáky se z. Sych. — koho, se kde. Z. ně- koho při něčem, Rk-, se okolo něčeho. Lpř. Slov. I. 41. Udatného Velfa v Bavo- řích zaměstknával. Ddk. III. 81. Z. někoho v chrámě, Gníd., v nejvyšších věcech. Pam. trag. I v prázdnosti se z. Kom. V duchu se s někým z. Sych. V chválách jejich se zaměstknává. Lom. Kanc. sv. — kdy. Po ukončení války z-val krále přede vším olo- múcký biskup Robert. Ddk. V. 203. Zaměstnání, vz Zaměstknání.
Zaměstnáníčko, a, n., eine kleine Be-
schäftigung. Kos. Ol. I. 11. Zaměstnaný, zaměstknaný, -án, a, o. Z.
duch. Sá. Zaměstnatel, e, m., der Beschaftiger,
Brotherr. Kaizl 76., 287. Zaměstnávací, Beschäftigungs-. Z. ústav
(pracovna). Nz. Zaměstnávatel, zaměstnavatel, e, m., der
Beschäftiger, Brotherr. Zaměstnávati, vz Zaměstknati.
Záměstský = venkovský, ausserhalb der
Stadt, ländlich. Z. rozkoše. Lesl. leg. 171. Zaměšati = zamísiti. Na Slov. Bern.
Zaměšilý = mechem porostlý, vermoost.
Puchm. Zaměšiti, il, en, ení, zaměšovati = zamísiti
zamíchati. Vz Zamísiti. Záměška, y, f. = nádivka? Krestan div
sa nepretrhne v práci a sotva má kus planej z-ky ku naďatiu prázných svojich klobás. Zbr. Lžd. 159. Zameškal, a, m., osob. jm. Šd.
Zameškalý, versäumt. Z-lý čas nahraditi.
CJB. 355. Zameškání, n., die Versäumung, das
Versäumniss. Us. Z. vyučování. Us. Zameškaný = zameškalý. Z. příležitosť,
čas. Us. Zameškati, zameškávati = zanedbati,
čas k tomu prominouti, versäumen, verab- säumen, zu spät kommen. — co, koho: úřad, práci, Us., póhon, Kn. rožm. 7., stání, Šp., službu, Us., příhodný čas. Kom. Kdo kázání zamešká, bývá trestán. Pal. Děj. IV. I. 401. Jako u desk, kdo zamešká primu,
ten vše ztratí. Hus I. 149. Žák zameškal 20 hodin. Us. Pdl. — Št. — se = zdržeti se, obmeškati se. Zameškal se tam. Us. Děvečka k muzice odešla a tam se z-la. Slez. Šd. — se v čem (zanedbati se). Jg. Aby se druhý v svém zameškal. Št. — se kde. Z-li se tam dlouho a přijeli pozdě na svadbu. Kld. II. 180. Vlak na cestě, v městě se zameškal.
Us. Tč. — co, se čím. Z. se prací. Us. Hned všetci napospol hrozne lajú, toľké že zameškali hodmi koristi. Hol. 260. Ti mají pomněti na Ezau, jenž sprostnú šočovicí zameškal své požehnání. Hus III. 187. Své právo v této při zamlčením zameškal. NB. |
Tč. 290. — kdy. A v úterý kvas dělala,
ve středu ho zameškala, ve čtvrtek ho po- válala a v pátek ho posázala. Sš. P. 681. — proč. A vždyť věřím, aby toho času
nezameškal pro nižádnú věc. Arch IV. 22. Zameškávati, vz Zameškati.
Zaměšovati, vz Zamísiti. 1. Zámět, u, m. (nové) = zaměstknání,
die Beschäftigung. — Z. = záněť, zámínka. Kb. 2. Záměť, i, f. = závěj (sněhu, prachu,
písku), die Schneewehe, Staub-, Sandwehe. Kld., Kčr., Tč., Vck., Ktz., Rgl, Mkr. Vo- zataj nás do záměti vyklopil. Sych. — Br. Čím větší zámětě, tím více trávy. Slez. Šd. Veliké z-tě sněhu — mnoho ječmene. Kld. Jak jdou z-tě před vánocemi, tak se zdaří, ječmeny. Na Zlínsku. Brt. Když jsou skoré zámětě, povedou se skoré ječmeny. Ib. Brt. — Z. Kolo na záměť (když se klátí, točí-li
se; zamítá se). Us. u Chrud. Zametač, e, m., der Kehrer. Z. ulic. D.
Zametačka, y, f., die Kehrerin. Us. —
Z. = zametání, das Auskehren. Dnes máme velikou zametačku. Us. Vck. Zametadlo, a, n., ein Auskehrmittel.
U Římanů, vz Vlšk. 159. Zameták, u, m., der Kehrbesen. Z. ze
štětin, z rýžové slámy, ze žíní. Dch., Tč. Zametati, metám a meci, (zastr. zamětati);
zamítati; zamésti, metu, meť, meta (ouc), tl, ten, ení; zamítnouti, tnul a tl, ut, utí, zamítávati, zametávati = zaházeti, bis hin- ter etwas hinwerfen, wegwerfen; odmítati, von sich weisen, widerlegen; zavrhovati, verwerfen, verschmähen, verachten, Verstos- sen; koštětem, smetákem mésti, aus-, weg- kehren, fegen; na Mor. také = kulhati, hinken; se = zakryti se, sich bedecken o. schützen. Jg. — abs. Sníh zametá (dělá záměti, závěje). Mor. Šd., Vck. Ale z-tá (běží) len sa tak za ním práši. Mt. S. Budeš drevo nosiť, kúriť, zametať a pratať. Dbš. Sl. pov. I. 147. — co: jámu, příkopy, studnici z.
(zaházeti). Solf., Háj., Flav., důvody, slávu, prosby (odmítati), Jg., Jel., něčí radu, Troj., kacířstvo, Kom., něčí domnění, práci, šle- chetnosť, Jel., cestu, dům, pokoj, prach, smeti (metením vyčistiti). Us. Naše právo nezametávejte. Sl. let. IV. 77. (Smylní) za- miecúce slova božie. Hr. rk. 353. Já tvú moc zamieci. Pass. 506. Sníh ho zametl (za- vál). Us. Vck. Mizlo to z toho stolu, akoby to bol z-tal. Dbš. Sl. pov. 1. 22. Něčí žádosť z. Šp. Z. něčí svědomí. NB. Tč. 22., 151., 179. Z. svědka, NB. Tč. 232., nabídnutí, Ddk. III. 143., radu. BO. Což by k smilství sloužilo, všecko zamítej. BR. II. 23. Abraham zamietá jemu službu neužitečnou ; Nezamietaj člověka, jenž se obracuje od hřiecha. Hus II. 248., I. 250. — co, koho, se čím: co,
koho kamením, Bib., Har., pokoj smetákem, Jg, sukní ulici, D., šachty a doly kamením (zavaliti). Vys. Se pavezou (zakryti se), Cyr., se štítem proti šermům pomluvy. Kom. Štít, jímž se mají rytíři zamítati a šípy naň bráti. Kanc. sv. Štěp. Vůl zametá nohama (šantá). Šd. Vítr tam zamětá sněhem. Us. Šd. Braň sě a zamietaj písmem, kněže! Hus I. 179. Jimiž (smlouvami) se strana odporná proti |
||
|
|||
Předchozí (149)  Strana:150  Další (151) |