153

mieňal. Na Slov. Phld. III. 1. 79. A tak
mal vždy príležitosť svoje myšlienky s cud-
zími zamieňať. Sldk. 690.

Zamínění, n. = umínění. Vz Zamíniti.

Zamíněný; -ěn, a, o = umíněný. Vz Za-
míniti.

Zamíniti, il, ěn, ění; zamiňovati = umy-
sliti si, sich in den Kopf setzen. — sobě
co = umysliti si. V.— si co (kam). Něco
ve svou hlavu si z. Th. Z. si co. Us. Šd.,
Tč., Mus. 1880. 46. Potřeby své na karách,
kamž z-li se stády svými, přenášeli. V. Což
kdyby byly všechny takové, jako je vaše
Hanka, nemusel by Frantík dlouho hledati,
ale kdož pak ví, koho by si ona zamínila.
Sk.

Záminka, y, f. = zámysl, zástěra, barva,
der Vorwand, Prätext. Jg., J. tr., Nz. Z-ku
míti. D Pod tou z-kou, vz Pod, B. s in-
strum. 3. Pod žádnou vymyšlenou z-kou.
J. tr. Bráti sobě z-ku. Chmela. Z. války,
Osv. I. 120., k valce. Ib. I. 212. Mělká z.,
seichter V.; Nalézti kloudnou z-ku, einen
plausibeln V. finden. Dch. Hřích každý z-ky
hledá. Sš. Sm. bs. 172. Z-kou bylo králi
zdráhání se Boleslava odváděti poplatek;
Z. k tomu byla, neboť . . .; Pod z-kou do-
sazení kněžice Spitihněva v léno moravské
biskupem byl svržen. Ddk. II. 409., III.
204., IV. 105. (Tč.).

Zaminulý = pominulý, vorübergegan-
gen. Z. věci. Lact.

Zaminutý = umínčlivý, umínitelný, ei-
gensinnig. Us. — Z. = pominutý, bei Seite
gelegt. A z toho již, což jest přesúzeno do
této chvíle, nemá býti pohoněno ze škod,
ale buď zaminuto. Arch. III. 313. (Šd.).

Zamírati = zavírati, schliessen. — co:
oči. Mor. Tč., Knrz. — Z., vz Zamříti.

Zamíření, n. = zaměření, das Hinzielen.

Zamířený; -en, a, o = zaměřený. Spě-
chem přímo z-nýrn, mit straks dahin ge-
richteter Eile. Dch.

Zamířiti, měř, míře (íc), il, en, ení; za-
měřovati. Vz Zaměřiti. — (co) kam. Za-
míří k ženě kroky (šp.: kroků). Brt. Kamž
jsme měli z-no (kam jsme chtěli jíti). Němc.
Z. k lesu. Us. Pdl. Na někoho z., Jem. aufs
Korn nehmen. Dch. Sám k tomu nešťastný
tenkrát už cílu zamířil. Do tlamy nech si
iný, do očí my zrovna zamírme. Hol. 10.,
28. — kam (jak, proč, čím). Z-řil jsem
bez ohledu na cesty a stezky zrovna na
onen dům. Ddk. II. v. 25. Zamířil si pro
večeři do hospody. Sá. Herakles z-řiv do
nich lukem zabil jich ihned několik. Cimrhz.
Mth. 240.

Zamis, u, m. = zamísené na chléb v díži.
Přidej mouky do z-su. Us Šd.

Zamísiti (zastr: zaměsiti), měs, míse (íc),
il, šen, ení; zamíchati (na Slov. zaměšati),
Kat. 1309.; zamíšeti, ejí, šej, šel, en, ení;
zaměšovati = rozhrnouti, smísiti, promíchati,
ein-, um-, auf-, zusammenrühren, um-, ver-
mischen, umschütteln; nepořádek ztropiti,
Verwirrung machen. — co: lék, mouku,
Us., těsto. D. Zaměši zraky zlobú zapolena
(zaškarediti, finster sehen). Rkk. 26. — co
čím: měchačkou. — co kam: hrozinky
do těsta. Z. mouku do těsta. Tč. I umie-

nila: Keď tí k ceste vstanú, že zamieša sa
medzi karavánu. Phld. III. 1. 52. — kde:
mezi nepřátely z. (Nepořádek ztropiti). St.
skl. Z. těsto v díži, einrühren. Tč. Z. v Ně-
čem. Kat. 1309. — se kdy. Tehdy sě zá-
stup zamiesi. Alx. V. v. 1564. (HP. 38.). —
se čím. Zaměsí se chán jich krutým hně-
vem (zamútiti se). Rkk. 51. — se na koho
(= zaškarediti se). Koll. — nač: na chléb
(zadělati kvas). Us. Šd. — kdy: po solení,
po slazení. Dch. — (co) komu Ten mu
zamíchal (nadrobil, der Hat ihm eingebrockt)!
Us. Dch. Zamíchati si (karty). Je Hodný,
ale rád si zamíchá (rád hraje v karty). Us.
Kšť. — aby. Zamíchej, aby se to nepři-
pálilo. Us. Dch. — Cf. Listy fil. 1884 242.

Zámiš, zamiš, samiš, e, m. = jircha,
vydělaná měkká kůže, z něm. Sämisch a to
z franc. chamois, kamzičí kůže. Gl. 381.,
Mk. 373. Das Weiss-, Sämischleder, fett-
gegerbtes Leder. Z. čili leš = kůže hebká,
měkká, žlutavá a po obou stranách stejná.
Vz S. N. Zamiš. V. Jirchář jirchy (zámiše)
dodává. Kom. Vydělal ho na zámiš (sbil
ho). Mus. Z. na kladívka pianová; s. bar-
vený, bílený, činný (fettgar); vydělávati z.
Šp. — Vz Samiš.

Zamíšaťi = zamíšeti. Vz Zamísiti.

Zátišky, pl., f. = ženské střevíce ze zá-
miše. Z. = střevíce vystřižené na způsob
trepek o malých kramflících; byly z pra-
vidla červené a i podpatky byly červeně
obarveny; nosívaly je Rožnovanky o svát-
cích. Na mor. Val. Vck.

Zámišnický, Sämischgerber-. Z. pomoc-
ník. Šp.

Zámišnictví, n., die Oelgerberei, Fett-,
Sämischgerberei. Z připravuje kůži velmi
měkkou a pevnou. Vz Šfk. 661., Prm. IV.
223.

Zámišník, a, m. = jirchář, bělokožec, der
Sämisebgerber. D. — Z., osob. jm. Šd. exc.
ze 16. stol.

Zámišový, zamišový, samišový = jir-
chový, sämisch. Z. kůže, D., Mus. 1867. 29.,
peřiny (sovky), Krab , rukavice, Rgl., sko-
povice, Sämischschafleder. Šp. Položil sva-
zek z-vých kožek před právem. 1557.

Zamítací, Ablehnungs-. Z. právo. J. tr.

Zamítání, n., vz Zametati. BR. II. 658.

Zamítaný; -án, a, o, vz Zametati.

Zamítati, vz Zametati.

Zamítávati, vz Zametati.

Zamítavosť, i, f., Perhorrescenz. Šm.

Zamítavý, verwerfend, ablehnend, ab-
weislich. Rk.

Zamítka, y, f. = ohrazení se, die Ver-
wahrung. 1507. (Č.).

Zamítnouti, tnul a tl, ut, utí, vz Za-
metati.

Zamítnutí, n., die Verwerfung. Vz Právo.

Zamítnutý; -ut, a, o, verworfen, abge-
lehnt atd., vz Zametati. Z. soudce. J. tr.

Zamjačgať = zamačkati. Na Ostrav. Tč.

Zamjáknouti = zaměknouti, weich wer-
den. Jak to zamjákne, bude se lépe orať.
U Uher. Hrad. Tč.

Zamjančeti, aufknautschen, zu miauen
anfangen. — kde. Kočka, děcko v kolébce
z-lo. Na Ostrav. Tč.