154

Zamjantati = zadrchati, verfitzen. —
co: niti. — se komu. Šaty se nám z-ly.
Na Ostrav. Tč.

Zámka, y, f. Z. u dveří = zámek, pe-
tlice. Na Slov. Dvere, na ktorých velikán-
ská z. visela, Dbš. Sl. pov. 1. 476. To mi
je ako z. na dome (mohu na to spoléhati).
Na Slov. Zátur.

Zámkář, e, m. = kdo dělá zámky, der
Schlosser, Waffenarbeiter. Včř Z. 1. 66.

Zamknouti, knu, kni, kna (ouc), knul
a kl a mekl, zamkla, zamklo, ut, utí a čen,
ení: zamykati, zamykovati = zavříti zvl
zámkem stáhnouti, schliessen-, zu-, ver-
schliessen, einsperren, einschliessen. Vz Vi-
nouti, Mknouti. — abs. A zamkna može to
tu býť. Mor. Brt. A zamkna nesl ji (tru-
hlici) k tetce. NB. Tč. 198. Zamekše dřvi
zapečetili. Krist. 105. b. — co: chrám,
dvéře, Br., okno, obruč (stáhnouti a spojiti
a zámek zavázati. Vz Zámek) Us. Z. po-
kladnici. Šp., Čsk. Řekli mu, aby zamkl
hubu (aby mlčel). U Žamb. Dbv. Z. bestr-
mana (vyhodí se pleskatým kamínkem co
možná nejvýše. Spadne-li kámen hranou
kolmo do vody, žblunkne a udělá se nad
ním klokoč a b. je zamčen). Na Zlínsku.
Brt, Dobře je privykať, ale zle odvykať,
ale ešče horší srdečko zamykať. Sš. P. 236.
Sotva oči zamkla, snesl se s nebe anděl.
Němc. I. 186. Zamekl truhlici. NB. Tč. 198.
Alexandr zamekl židy. Alb. 40. b. — co
čím: zámek klíčem, Kom., Rýn řetězi,
Martim., něco pečetí. Tkad. Zamknu tě zá-
mečkem, přistrčím kolečkem, zamknu tě
zámčiskem, zastrčím kolčiskem. Slez. Šd.
Dolu kozy, dolu s tej vysokej skaly, veď
vám už ti páni Janíčka slapali! Slapali,
slapali, sťa vtáčka na lepe, keď valašku
zamkli sedem dvermi v sklepe. Btt. Sp. 11.
Choť byste ju (dceru) zamkly čtyrema zam-
kami, my ju dostaněmy dobrýma slovami.
Sš. P. 426. Šuhajcova mati, ej, tak mi od-
kázala, by som jej syna do nás nevolala.
A ja som jej, a ja, ej, odkázala takto: aby
si jej syna zamykala kladkou. Sl. spv. V.
171. Slova ta paranthesou se z. musejí. Sš.
II. 96. — co po kom. Dvéře po někom,
Br., před někým z. Us. Před ňou jako
před lotrom dvere zamkýnali. Btt, Sp. 135.
— komu co. Biřic ústa mu zamekl. St.
skl., Let. 19.— koho kde. Sv. Pavel se
v jeskyni zamekl. Pass 88. Z. někoho
v chrámě, V., v žaláři, Jd., na půdě. Hero-
des Jana zamknul v žaláři Sš. L. 54. Ně-
kterú zbroji svú zamekl v jednom pokoji
na Levnově. Půh. II. 97. Tehdá sv. Ana-
stasie v hrozném žaláři byla zamčena, aby
tu hladem umřela. Pass. 14. — koho s kým.
Pulk. — koho, se kam: do sklepa. Zamkli
je mezi lotry. Us. Zamčeť je vzteklá po-
vodeň v hořké moře. Ms. o kor. Noe. —
kdy. Abyste šrankóv ve dne i v noci ne-
zavierali ani zamykovali. Mus. 1836. 310. —
se. Zamkl se. Zámek se nechce z. D. —
co jak: Na dva západy. Šp. Z. úřadně n.
od úřadu, ämtlich Verschluss anlegen. J. tr.
Dvéře na klíč z., na kliku, Us. Dch., na zá-
mek. Sd. Ešte raz naň zaškúli a zrazu zam-
kýna. Lipa II. 265. Zhotuj dušu k odchodu,

bije tvá hodina. Rečie, mizne a brána hurtom
sa zamkýna Btt. Sp. 22. Všecky dvéře za-
vřeny a na zámky zamčeny; Zamykám své
srdce na tuhém řetázku, přece se odmyká
pro tebe, obrázku!; Lehko je navykať, těžko
je odvykať, těžko je srdečko na zámek za-
mykať. Sš. P. 43.. 361. (Tč.).

Zamknutí, n., die Ver-, Zu-, Einschlies-
sung, das Zusperren. Vz Zamčení.

Zamknutý; -ut, a, o, verschlossen, zu-
geschlossen, eingeschlossen, zugesperrt, ver-
sperrt, Vz Zamčený. Bern. Dvere boly toho
z-té. Dbš. 81. pov. 111. 94. Z-té je a klíč
v studni (o bídě, o nouzi). Na Slov. Zátur.

— jak. Dvéře na zámek z-té. Mor. Šd
Zámkoví, n. = všecky zámky. Koll.,

Lum.

Zámkový, Schloss-. Z. plech, hřeb, Pdl.,
Šp., závěr (zavírání dveří zámky). Vz Včr.
Z. I. 34. Z. pražec, v horn., der Schloss-
schweller. Bc. — Z. = zámecký, Schloss-,
Z. služebníci. 1582. Sl. let. I. 72. Dvere do
druhých izeb z-vých. Klčk. V. 41.

Zámky, vz Zámek.

Zamkýnati = zamykati. Vz Zamknouti.
U N. Kdýně. Rgl.

Zamlácení, n., vz Zamlátiti.

Zamlácený; -en, a, o, vz Zamlátiti.

Zamladiti se, il, zen, ení = zamlsati se,
lüstern wornach werden, was man gekostet
hat — se nač. Zajíc se zamladil na zelí.
Us. Dch.

Za mladu = z mládí, von Jugend auf.
D. Za mladu ho cvičiť dali. Sš. P. 779.

Za mlady = za mladu. On rozumí pesňám,
on býval za mlady hudcom. Na Slov. Hol.
329.

Zamlaskati; zamlasknouti, knul a kl,
utí, zamlaskovati, aufschnalzen, schmatzen.
Jí-li, zamlaskuje jako prasátko. Us. Tč. Po-
celoval ji, až to zamlasklo. Us. — na koho.
Us.

Zamlaštiti, il, ěn, ění = zamlasknouti,
aufschnalzen, zu schnalzen o. schmatzen an-
fangen. — čím kdy: jazykem po něčem
dobrém. Us. Tč. — Z. = zamlažditi, udeřiti,
praštiti, zabiti, niederschlagen, niederschmet-
tern, tödten. Na Mor. — koho. Zamlaštím
tě jako psa. Šd., Vck., Kch.

Zamlátění, n. = zamlácení. Na Slov. Bern.

Zamlatěný = zamlácený. Na Slov. Bern.

Zamlátiti, il, cen, ení, hineinschlagen.

— co kam. Kroupy obilí do země zamlá-
tily. — čím. Kladivem klín do díry z-til. Us.

Zamlažditi, vz Zamlaštiti.

Zamlčaní, n. = zamlčení. Na Slov. Bern.

Zamlčaný = zamlčený. Na Slov. Bern.

Zamlčati = zamlčeti. Na Slov. Bern.

Zamlčávati = zamlčovati. Na Slov. Bern.

Zamlčedlivý, still, schweigend. Boč. exc.

Zamlčedlný, verschweigbar. Boč. exc.

Zamlčení, n., das Verschweigen. Jan
Jelítko své právo v tejto při z-ním zameškal.
NB. Tč, 290 — Z., fig., reticentia, aposio-
pesis. Vz Reticentia.

Zamlčený; -en, a, o, verschwiegen. Z.
hádka, krádež. Trvám právu, že Jan tiem
dávným zadrženým a zamlčeným zápisem
mne a mé sirotky tiskaúti nemuož. Arch.
IV. 349.