Předchozí (153)  Strana:154  Další (155) |
|
|||
154
|
|||
|
|||
Zamjantati = zadrchati, verfitzen. —
co: niti. — se komu. Šaty se nám z-ly. Na Ostrav. Tč. Zámka, y, f. Z. u dveří = zámek, pe-
tlice. Na Slov. Dvere, na ktorých velikán- ská z. visela, Dbš. Sl. pov. 1. 476. To mi je ako z. na dome (mohu na to spoléhati). Na Slov. Zátur. Zámkář, e, m. = kdo dělá zámky, der
Schlosser, Waffenarbeiter. Včř Z. 1. 66. Zamknouti, knu, kni, kna (ouc), knul
a kl a mekl, zamkla, zamklo, ut, utí a čen, ení: zamykati, zamykovati = zavříti zvl zámkem stáhnouti, schliessen-, zu-, ver- schliessen, einsperren, einschliessen. Vz Vi- nouti, Mknouti. — abs. A zamkna može to tu býť. Mor. Brt. A zamkna nesl ji (tru- hlici) k tetce. NB. Tč. 198. Zamekše dřvi zapečetili. Krist. 105. b. — co: chrám, dvéře, Br., okno, obruč (stáhnouti a spojiti a zámek zavázati. Vz Zámek) Us. Z. po- kladnici. Šp., Čsk. Řekli mu, aby zamkl hubu (aby mlčel). U Žamb. Dbv. Z. bestr- mana (vyhodí se pleskatým kamínkem co možná nejvýše. Spadne-li kámen hranou kolmo do vody, žblunkne a udělá se nad ním klokoč a b. je zamčen). Na Zlínsku. Brt, Dobře je privykať, ale zle odvykať, ale ešče horší srdečko zamykať. Sš. P. 236. Sotva oči zamkla, snesl se s nebe anděl. Němc. I. 186. Zamekl truhlici. NB. Tč. 198. Alexandr zamekl židy. Alb. 40. b. — co čím: zámek klíčem, Kom., Rýn řetězi, Martim., něco pečetí. Tkad. Zamknu tě zá- mečkem, přistrčím kolečkem, zamknu tě zámčiskem, zastrčím kolčiskem. Slez. Šd. Dolu kozy, dolu s tej vysokej skaly, veď vám už ti páni Janíčka slapali! Slapali, slapali, sťa vtáčka na lepe, keď valašku zamkli sedem dvermi v sklepe. Btt. Sp. 11. Choť byste ju (dceru) zamkly čtyrema zam- kami, my ju dostaněmy dobrýma slovami. Sš. P. 426. Šuhajcova mati, ej, tak mi od- kázala, by som jej syna do nás nevolala. A ja som jej, a ja, ej, odkázala takto: aby si jej syna zamykala kladkou. Sl. spv. V. 171. Slova ta paranthesou se z. musejí. Sš. II. 96. — co po kom. Dvéře po někom, Br., před někým z. Us. Před ňou jako před lotrom dvere zamkýnali. Btt, Sp. 135. — komu co. Biřic ústa mu zamekl. St. skl., Let. 19.— koho kde. Sv. Pavel se v jeskyni zamekl. Pass 88. Z. někoho v chrámě, V., v žaláři, Jd., na půdě. Hero- des Jana zamknul v žaláři Sš. L. 54. Ně- kterú zbroji svú zamekl v jednom pokoji na Levnově. Půh. II. 97. Tehdá sv. Ana- stasie v hrozném žaláři byla zamčena, aby tu hladem umřela. Pass. 14. — koho s kým. Pulk. — koho, se kam: do sklepa. Zamkli je mezi lotry. Us. Zamčeť je vzteklá po- vodeň v hořké moře. Ms. o kor. Noe. — kdy. Abyste šrankóv ve dne i v noci ne- zavierali ani zamykovali. Mus. 1836. 310. — se. Zamkl se. Zámek se nechce z. D. — co jak: Na dva západy. Šp. Z. úřadně n. od úřadu, ämtlich Verschluss anlegen. J. tr. Dvéře na klíč z., na kliku, Us. Dch., na zá- mek. Sd. Ešte raz naň zaškúli a zrazu zam- kýna. Lipa II. 265. Zhotuj dušu k odchodu, |
bije tvá hodina. Rečie, mizne a brána hurtom
sa zamkýna Btt. Sp. 22. Všecky dvéře za- vřeny a na zámky zamčeny; Zamykám své srdce na tuhém řetázku, přece se odmyká pro tebe, obrázku!; Lehko je navykať, těžko je odvykať, těžko je srdečko na zámek za- mykať. Sš. P. 43.. 361. (Tč.). Zamknutí, n., die Ver-, Zu-, Einschlies-
sung, das Zusperren. Vz Zamčení. Zamknutý; -ut, a, o, verschlossen, zu-
geschlossen, eingeschlossen, zugesperrt, ver- sperrt, Vz Zamčený. Bern. Dvere boly toho z-té. Dbš. 81. pov. 111. 94. Z-té je a klíč v studni (o bídě, o nouzi). Na Slov. Zátur. — jak. Dvéře na zámek z-té. Mor. Šd
Zámkoví, n. = všecky zámky. Koll., Lum.
Zámkový, Schloss-. Z. plech, hřeb, Pdl.,
Šp., závěr (zavírání dveří zámky). Vz Včr. Z. I. 34. Z. pražec, v horn., der Schloss- schweller. Bc. — Z. = zámecký, Schloss-, Z. služebníci. 1582. Sl. let. I. 72. Dvere do druhých izeb z-vých. Klčk. V. 41. Zámky, vz Zámek.
Zamkýnati = zamykati. Vz Zamknouti.
U N. Kdýně. Rgl. Zamlácení, n., vz Zamlátiti.
Zamlácený; -en, a, o, vz Zamlátiti.
Zamladiti se, il, zen, ení = zamlsati se,
lüstern wornach werden, was man gekostet hat — se nač. Zajíc se zamladil na zelí. Us. Dch. Za mladu = z mládí, von Jugend auf.
D. Za mladu ho cvičiť dali. Sš. P. 779. Za mlady = za mladu. On rozumí pesňám,
on býval za mlady hudcom. Na Slov. Hol. 329. Zamlaskati; zamlasknouti, knul a kl,
utí, zamlaskovati, aufschnalzen, schmatzen. Jí-li, zamlaskuje jako prasátko. Us. Tč. Po- celoval ji, až to zamlasklo. Us. — na koho. Us. Zamlaštiti, il, ěn, ění = zamlasknouti,
aufschnalzen, zu schnalzen o. schmatzen an- fangen. — čím kdy: jazykem po něčem dobrém. Us. Tč. — Z. = zamlažditi, udeřiti, praštiti, zabiti, niederschlagen, niederschmet- tern, tödten. Na Mor. — koho. Zamlaštím tě jako psa. Šd., Vck., Kch. Zamlátění, n. = zamlácení. Na Slov. Bern.
Zamlatěný = zamlácený. Na Slov. Bern.
Zamlátiti, il, cen, ení, hineinschlagen.
— co kam. Kroupy obilí do země zamlá-
tily. — čím. Kladivem klín do díry z-til. Us. Zamlažditi, vz Zamlaštiti.
Zamlčaní, n. = zamlčení. Na Slov. Bern.
Zamlčaný = zamlčený. Na Slov. Bern.
Zamlčati = zamlčeti. Na Slov. Bern.
Zamlčávati = zamlčovati. Na Slov. Bern.
Zamlčedlivý, still, schweigend. Boč. exc.
Zamlčedlný, verschweigbar. Boč. exc.
Zamlčení, n., das Verschweigen. Jan
Jelítko své právo v tejto při z-ním zameškal. NB. Tč, 290 — Z., fig., reticentia, aposio- pesis. Vz Reticentia. Zamlčený; -en, a, o, verschwiegen. Z.
hádka, krádež. Trvám právu, že Jan tiem dávným zadrženým a zamlčeným zápisem mne a mé sirotky tiskaúti nemuož. Arch. IV. 349. |
||
|
|||
Předchozí (153)  Strana:154  Další (155) |