Předchozí (156)  Strana:157  Další (158) |
|
|||
Z-li se svatými modlitbami Vaší milosti.
Žalan. Slibem se někomu z. Mus 1880. 501., Kanc. Slovem se někomu z. Br. A jim se v tom velikými odměnami zamlouvati ne- přestával. Apol. — co, koho jak. Pod věrú veliké přísahy jeho zamluvila, aby jedenkrát dar přijal. Leg. Něco rozličnými řečmi z. Tkadl. Že dcery naší kněžny Anny zamluviti a vdáti nemáme bez vědomí a rady téhož království. Pal. Děj. V. 2. 174. Z. něco jinou řečí. Us. Tč. — se za koho, Einem das Wort Reden. Dch. — se proti komu. Eus — se. Zamluvil se (mluvě se zmýlil). Ms. pr. cís. Nezamlouvej se tak (nezaříkej). — se s kým v co: v manžel- ství. Pr. Zámluvka, y, f. = zámluvek, das Enga-
gement. Šm. Zámluvnice, e, f. = oddanica, die Ver-
lobte. Slov. Bern. — Z., die Verbündete. Div. z ochot. Zámluvník, a, m. = zámluvce. Šp. —
Z. = oddanec, der Verlobte. Slov. Bern. Zámluvný, Versprechungs-. Jg.
Zamlyňany, dle Dolany, ves v Pracheň-
sku. Tk. I. 87. Zamlýnice, e, f. = místo za mlýnem
(zahrada, louka a p.). Šd. Zamlžený; -en, a, o, bethaut, feucht, be
nebelt. Z. oko, Čch. L. k. 61., Jrsk., hled, Čch. Dg. 725., den. Vrch. Zamňačiti, anfangen zu knautschen, zu
winseln. Kočka z-la, děcko z-lo. Na Ostrav. Tč. Zamňačkati = zamačkati. Mor. Šd.
Zamňágati = zamačkati. Na Strážnicku
na Mor. Šd Zamňoukati, zamňouknouti, kl, utí, za-
mňučeti, anfangen zu miauen, etwas miauen. — kde. Kočka u kamen, za domem, na
peci atd. zamňoukala, zamňoukla, zamňu- čela Us Šd., Kmk. Zamnožiti, il, en, ení, zamnožovati, be-
fruchten, bebauen, besäen. — co. Kaj (kde) bych hnoja nabrol, abych všecko pole za- rnnožil? Na Ostrav. Tč. Zamnožovati, vz Zamnožiti.
Zamňučeti, vz Zamňoukati.
Zamoci, z. se, zamohu, hl, žení = zá-
možným se státi, vermöglich werden. Plk. ― koho kde. Jiného na svém místě za-
mohl, aby za něho preclíky pekl (in Stand setzen, bevollmächtigen). List z r. 1585. Č. Zamočení, n., die Einweichung, Einwäs-
serung, Eintunkung, Eintauchung. Bern. Zamočený; -en, a, o, eingeweicht, ein-
gewässert, eingetunkt, eingetaucht. Bern. Zamočiti, il, en, ení; zamočovati, za-
máčeti, el, ení, einweichen, einwässern, ein- tauchen, eintunken. — co. V. Z. zemi, Put. svat., kraje postavu, Sedl. Rychn. 38., vápno, hlinu. Na. Z-čil si ma, ale ti bude na duši. Mt. S. I. 112. — co kam. Železo rozpálené do studené vody často zamáčeti, aby ztvrdlo. Koll. Z prst do studničky, DBš. Sl. pov. I. 205., Šaty do louhu. Tč. — se Káď se za- močila. Us. Jg. Nechoď do vody, zamáčíš se. Us. Šd Čo je to, čo cez potok chodí a nezamočí sa? Dbš. Sl. pov. I. 488. — se čím. Země vodou se zamáčí. Koc. — (si) |
co kde. Z-číš si nohy! Us. Šd. Šatstvo ve
vodě zamáčeti. Us. Tč. Teraz choď, zamoč si vlasy v zlatom potoku. Dbš. Sl. pov. I. 241. — se jak. Po šírom sa mori točí, ani mak sa nezamočí, hvízda a píšťalky nemá, počuje ho i púšť nemá (vetor). Mt. S. L 136. Zámčka, y, f. = malý zámek u dveří,
das Schlösschen. Strieborná z., pozlatistý kľúčik. Sl. ps. 176. Zámočník = zámečník. Na Slov.
Zámočný = zámečný, Schloss-. Z. hradby.
Na Slov. Sldk. 46. Zamočovati, vz Zamočiti.
Zamodliti, il, en, ení = modlením za-
puditi, verbeten. — co. D. — koho —za- klíti, verwünschen. Na Slov. Němc. III. 324. — Z. = hlasitým modlením vytrhnouti, durch
lautes Beten aufstören. — koho. Tiše modlí se okolo něho udušujíce i pláč, aby sko- návajícího nezamodlili ani nezaplakali. Na Slov. Šd. Zamodrale, bläulich. Ty svíčky hárají
(hoří) z. Shakesp. Tč. Zamodralosť, i, f., die Kyanose, Bläu-
lichkeit. Zamodralý, bläulich. Chlebíček je trpký,
z-lý, samý brus. Sk. Skloněné koruny vrb v z-lé hladině rybníka se zhlížely. Němc. I. 110. Zamodrati se, blau werden o. anlaufen.
Nebe se zase zamodralo. — kde. Rána na kraji z-la. Us. Tč. Zamodrchanina, y, f. = machlanina,
změtení, die Verwirrung. D. Zamodrchanosť, i, f. = zmaťchanosť,
zadrchanosť. die Verworrenheit. D. Zamodrchati, vz Zamotrchati.
Zamochnatý = mochom, mechem porostlý,
bemoost. Na Slov. Z. chalupy. Syt. Táb. 8. Zámok, u, m. = zámek. Na Slov. Ssk.
Zamokání, n. = prýštění vody a p. a
činění něčeho mokrým. Hrm. 67. Zamokati, vz Zamoknouti.
Zamoklý, eingeweicht, durchnässt.
Zamoknouti, knul a kl, utí; zamokati —
mokro do sebe vtáhnouti, durchnässt, durch- weicht werden. — abs. Zeď zamoká. Když prší na Prokopa, zamokne každá kopa. Mor. Šd. — komu. Nohy mu zamokly. Us. Jg. Už nám dosti zamoklo. Us. — kam kudy. Zamoká za komín, na půdu střechou (teče tam). Us. — jak. Pršelo dlouho a zamoklo jen na dva prsty. Us. — od čeho kde. Od vlhké stěny obrazy
na stěně zamoknou a zplesniví. Us. Tč. — kde. Obilí v mandelích zamoklo. Us. Švih- nem valaškou a milý sokol v svojej krví zamokol. Sldk. 35. — kdy. Letos nám po- řádně zamoká (prší). Us. Šd. — čím. Oči slzami zamokly. HVaj. BD. II. 117. Koše- lečka jeho krví nezamokne. Btt. Sp. 12. Zamokřaný = zamokřený. Z. stůl, ruce.
Mor. Šd. Zamokření, n., vz Zamokřiti.
Zamokřený; -en, a, o, befeuchtet, durch-
nässt. Z. stůl, ruce. Us. Zamokřiti, il, en, ení, nass, feucht ma-
chen. — co čím: šat vodou, si nohy, Us. Zamokrot, u, m., zodiacus. Ms.
|
||
|
|||
Předchozí (156)  Strana:157  Další (158) |