Z-li se svatými modlitbami Vaší milosti.
Žalan. Slibem se někomu z. Mus 1880. 501.,
Kanc. Slovem se někomu z. Br. A jim se
v tom velikými odměnami zamlouvati ne-
přestával. Apol. — co, koho jak. Pod
věrú veliké přísahy jeho zamluvila, aby
jedenkrát dar přijal. Leg. Něco rozličnými
řečmi z. Tkadl. Že dcery naší kněžny Anny
zamluviti a vdáti nemáme bez vědomí a
rady téhož království. Pal. Děj. V. 2. 174.
Z. něco jinou řečí. Us. Tč. — se za koho,
Einem das Wort Reden. Dch. — se proti
komu. Eus — se. Zamluvil se (mluvě se
zmýlil). Ms. pr. cís. Nezamlouvej se tak
(nezaříkej). — se s kým v co: v manžel-
ství. Pr.

Zámluvka, y, f. = zámluvek, das Enga-
gement. Šm.

Zámluvnice, e, f. = oddanica, die Ver-
lobte. Slov. Bern. — Z., die Verbündete.
Div. z ochot.

Zámluvník, a, m. = zámluvce. Šp. —
Z. = oddanec, der Verlobte. Slov. Bern.

Zámluvný, Versprechungs-. Jg.

Zamlyňany, dle Dolany, ves v Pracheň-
sku. Tk. I. 87.

Zamlýnice, e, f. = místo za mlýnem
(zahrada, louka a p.). Šd.

Zamlžený; -en, a, o, bethaut, feucht, be
nebelt. Z. oko, Čch. L. k. 61., Jrsk., hled,
Čch. Dg. 725., den. Vrch.

Zamňačiti, anfangen zu knautschen, zu
winseln. Kočka z-la, děcko z-lo. Na Ostrav.
Tč.

Zamňačkati = zamačkati. Mor. Šd.

Zamňágati = zamačkati. Na Strážnicku
na Mor. Šd

Zamňoukati, zamňouknouti, kl, utí, za-
mňučeti, anfangen zu miauen, etwas miauen.

— kde. Kočka u kamen, za domem, na
peci atd. zamňoukala, zamňoukla, zamňu-
čela Us Šd., Kmk.

Zamnožiti, il, en, ení, zamnožovati, be-
fruchten, bebauen, besäen. — co. Kaj (kde)
bych hnoja nabrol, abych všecko pole za-
rnnožil? Na Ostrav. Tč.

Zamnožovati, vz Zamnožiti.

Zamňučeti, vz Zamňoukati.

Zamoci, z. se, zamohu, hl, žení = zá-
možným se státi, vermöglich werden. Plk.

― koho kde. Jiného na svém místě za-
mohl, aby za něho preclíky pekl (in Stand
setzen, bevollmächtigen). List z r. 1585. Č.

Zamočení, n., die Einweichung, Einwäs-
serung, Eintunkung, Eintauchung. Bern.

Zamočený; -en, a, o, eingeweicht, ein-
gewässert, eingetunkt, eingetaucht. Bern.

Zamočiti, il, en, ení; zamočovati, za-
máčeti, el, ení, einweichen, einwässern, ein-
tauchen, eintunken. — co. V. Z. zemi, Put.
svat., kraje postavu, Sedl. Rychn. 38., vápno,
hlinu. Na. Z-čil si ma, ale ti bude na duši.
Mt. S. I. 112. — co kam. Železo rozpálené
do studené vody často zamáčeti, aby ztvrdlo.
Koll. Z prst do studničky, DBš. Sl. pov. I.
205., Šaty do louhu. Tč. — se Káď se za-
močila. Us. Jg. Nechoď do vody, zamáčíš
se. Us. Šd Čo je to, čo cez potok chodí a
nezamočí sa? Dbš. Sl. pov. I. 488. — se
čím. Země vodou se zamáčí. Koc. — (si)

co kde. Z-číš si nohy! Us. Šd. Šatstvo ve
vodě zamáčeti. Us. Tč. Teraz choď, zamoč
si vlasy v zlatom potoku. Dbš. Sl. pov. I.
241. — se jak. Po šírom sa mori točí, ani
mak sa nezamočí, hvízda a píšťalky nemá,
počuje ho i púšť nemá (vetor). Mt. S. L 136.

Zámčka, y, f. = malý zámek u dveří,
das Schlösschen. Strieborná z., pozlatistý
kľúčik. Sl. ps. 176.

Zámočník = zámečník. Na Slov.

Zámočný = zámečný, Schloss-. Z. hradby.
Na Slov. Sldk. 46.

Zamočovati, vz Zamočiti.

Zamodliti, il, en, ení = modlením za-
puditi, verbeten. — co. D. — koho —za-
klíti, verwünschen. Na Slov. Němc. III. 324.

— Z. = hlasitým modlením vytrhnouti, durch
lautes Beten aufstören. — koho. Tiše modlí
se okolo něho udušujíce i pláč, aby sko-
návajícího nezamodlili ani nezaplakali. Na
Slov. Šd.

Zamodrale, bläulich. Ty svíčky hárají
(hoří) z. Shakesp. Tč.

Zamodralosť, i, f., die Kyanose, Bläu-
lichkeit.

Zamodralý, bläulich. Chlebíček je trpký,
z-lý, samý brus. Sk. Skloněné koruny vrb
v z-lé hladině rybníka se zhlížely. Němc.
I. 110.

Zamodrati se, blau werden o. anlaufen.
Nebe se zase zamodralo. — kde. Rána na
kraji z-la. Us. Tč.

Zamodrchanina, y, f. = machlanina,
změtení, die Verwirrung. D.

Zamodrchanosť, i, f. = zmaťchanosť,
zadrchanosť. die Verworrenheit. D.

Zamodrchati, vz Zamotrchati.

Zamochnatý = mochom, mechem porostlý,
bemoost. Na Slov. Z. chalupy. Syt. Táb. 8.

Zámok, u, m. = zámek. Na Slov. Ssk.

Zamokání, n. = prýštění vody a p. a
činění něčeho mokrým. Hrm. 67.

Zamokati, vz Zamoknouti.

Zamoklý, eingeweicht, durchnässt.

Zamoknouti, knul a kl, utí; zamokati —
mokro do sebe vtáhnouti, durchnässt, durch-
weicht werden. — abs. Zeď zamoká. Když
prší na Prokopa, zamokne každá kopa.
Mor. Šd. — komu. Nohy mu zamokly.
Us. Jg. Už nám dosti zamoklo. Us. —
kam kudy. Zamoká za komín, na půdu
střechou (teče tam). Us. — jak. Pršelo
dlouho a zamoklo jen na dva prsty. Us.

— od čeho kde. Od vlhké stěny obrazy
na stěně zamoknou a zplesniví. Us. Tč. —
kde. Obilí v mandelích zamoklo. Us. Švih-
nem valaškou a milý sokol v svojej krví
zamokol. Sldk. 35. — kdy. Letos nám po-
řádně zamoká (prší). Us. Šd. — čím. Oči
slzami zamokly. HVaj. BD. II. 117. Koše-
lečka jeho krví nezamokne. Btt. Sp. 12.

Zamokřaný = zamokřený. Z. stůl, ruce.
Mor. Šd.

Zamokření, n., vz Zamokřiti.

Zamokřený; -en, a, o, befeuchtet, durch-
nässt. Z. stůl, ruce. Us.

Zamokřiti, il, en, ení, nass, feucht ma-
chen. — co čím: šat vodou, si nohy, Us.

Zamokrot, u, m., zodiacus. Ms.