158

Zámor, u, m. = nesytka, psí hlad, lat.
bulimia, cynorexia, der Heisshunger = zvý-
šený pocit hladu, spojený s pocitem sla-
bosti v těle atd. Vz S. N.

Zámora, y, f. a m. = člověk bledý; 2.
nedorostlý, nedospělý, umořený, ein blasser, j
nicht ausgewachsener, abgehärmter Mensch
(o. Thi-er). Od mr v mříti. Hk. Ty husy
jsou pravé z-ry. U Rychn. Ntk. Je jako
zámora (mdlý, slabý). U Poličky. Kšá. Ta-
kovej byl ten kluk jako z-ra. U Dobrušky.
Vk. Vypadá jako z. (jako smrť). Mor. Bkř.
To dítě je učiněná z. V Kunvald. Msk.
Prosím vás, kdyby byla zdráva, ale taková
z.! Ib. — Z. o špatném, nedošlém ovoci.
To jsou pěkné višně, ale tyhle, to jsou
takové zámory. U Hořic. Hk.

Zámořan, a, m., pl. -né, der Einwohner
jenseits des Meeres. Bern.

Zámoraví, n. = severní čásť Moravy po
levém břehu řeky Moravy. To jsou lidé od
Z. U Olom. Sd.

Zamoravjáci, pl., m., u Kroměříže. Kld.

Zámorče, ete, n. = morče. Máme to z.
(prasátko) posavad. V Kunvald. Msk. Vz
Morče. — Z. = zakrnělý, zamořený člověk,
zámora. To z. se staví! U Kr. Hradce. Kšť.

Zamordovati, z něm. morden = zabiti
zavražditi. — koho. Sš. P. 77., 85., Dač. I.
216., NB. Tč. 105., 170., Hus I 206., 287. -
jak. Hanebně matku zamordoval. Dač. I.
168. — kde: v domě, na poli, v lese atd.
NB. Tč. 241. — koho zač. Annáš a Kaifáš
s kněžími Krista za kacieře zamordovali.
Hus I. 471.

Zámoře, n. = zámoří. Šd.

Zámořec, řce, m., der hinter dem Meere
wohnt. Rk.

Zamoření, n., vz Zamořiti, Umořiti.

Zamořený; -en, a, o = umořený, hla-
dový, abgehärmt, hungrig. Z. dobytek, kůň,
vůl. Us. Ach Bože, přebože, zamořen jsem
celý. Hdk. C. 82. — čím kdy. Valach
v zime hladem z-ný nestojí i za psa. Na
Slov. Tč. — Z., gebeitzt. Zamořené maso je
měkší než čerstvé. Mřk. — Z. = pohrou-
žený, versenkt. — kde jak: v jezere pekná
panna, ale z ná až po pazuchy vo vode.
Dbš. Sl. pov. IV. 67. — Přens., vertieft, ver-
senkt. — kam. Starká bola do tej knihy
tak z-na, že ani nezbadala, keď milý šuhaj
dnu vkročil. Dbš. Sl. pov. I. 448. — kde.
Stojí hory v polokolu, z-ny v divém bolu.
Hdk. C. 36.

Zámoří, n. = místo za mořem, die Ge-
gend hinter dem Meere. Vz Zámoře. Kom.,
Sych., Kos. Ol. I. 103., Šf. I. 478., Msn.
Or. 18. Že přichází ze z. Bdl. Přinesl sem
tuto masť ze z. Mrt. Dále jest z Prahy do
Říma než od z. tiberiadského do Jeruza-
lema. Hus II. 112.

Zamořilý = vymořilý, abgemergelt, dürr.

Zamořiti, il, en. ení; zamořovati, zamo-
řívati = hladem seslabiti, umrtviti, mit Hun-
ger kraftlos machen, umbringen. V. — koho.
Kor. — se kdy. Jak sa ovca pri mladém
zamorí, malý dá užitek, keď sa jar otvorí.
Na Slov. Tč. — Z. = zanořiti. Na Slov. —
koho, se kam: do vody. Krok., Jg. Ty
sa zamoř pod vodu. Dbš. Sl. pov. I. 45.

Kačička si dala až k sebe pristúpiť, len keď
ju už chcel chmatnúť, zamorila sa a vy-
kukla zas neďaleko pred ním. Dbš. Sl. pov.
I. 455. — Z. = bolesti míti v břiše, Schmer-
zen im Unterleibe haben. Mne za celý čas
nezamoří. U Olom. Sd. — Z., beizen. —
co: maso. Šp.

Zámořivý = churavý, nedomrlý, kränk-
lich. Naše Barbora je tuze z. U Kunvald.
Msk.

Zámořní = zámořský, überseeisch. Z.
vlasti. Sent. phil. ms. (Č.)

Zámořský — zámořní, übermeerisch, über-
seeisch, jenseits des Meeres befindlich. Z.
kupci, Br., země, Jel., krajiny, Kom., vojsko,
Vrat., tykve, Kom., pošta. Rk. Z. plodiny,
Šp., tržba, Us., cibule, na Slov. hadia ci-
buľa, muscari comosum. Let. Mtc. S. X. 1.
42 Posly do z-ských zemí poslati. Štr. —
Z., ého, m., osob. jm. Šd.

Zamorúsený; -en, a, o. Cf. Morousný.
Z. mysel; Něbudě dáka z-ná, ale budě ona
dobrej vuole. Phld. I. 3. 121. — Hdž. Šlb.
80.

Zámosko, a, n., Zámosky, jm. polí u Lou-
ček na Mor. Pk.

Zámostek, stku, m. = zámostí. Tam na
z-stku. Us Šd.

Za mostem, samota a) u Poděbrad, b)
u Turnova, c) u Uhlíř. Janovic. PL.

Zámostí, n. = místo za mostem. — Z.,
něm. Zamost, vsi u Rožďalovic, u Libuně,
u Krnska, u Kr. Hradce, u Mor. Ostravy;
předměstí v Místku; ovčárna u Přeštic. PL.

Zámostky, jm. polí u Tešetic na Mor.
Pk.

Zámostný, der Hinterbrückler. — Z.,
osob. jm. Šd., Tč.

Zámostský = co za mostem jest, hinter
der Brücke befindlich. Z. hospoda. Čes.
mor. ps. 102.

Zámošč = Zámostí, čásť města Místka
na Mor.

Zámot, u, m. = zamotanina, die Ver-
wirrung, Verflechtung. Pal. Rdh. I. 309. Z.
větví. Čch. Bs. 55. — Phld. I. 3. 101. Vz
Zámota.

Zámota, y, f. = zamotanina ku př. nití,
etwas Verwirrtes. Us. Blubonících žváčů
zámoty. Nitra VI. 68. — Z. = zamotaná
cesta, labyrinth, der Irrweg, das Labyrinth.
Nej., Hank., Nz.

Zamotaně, verwirrt. Z. mluviti. Us.,
Hrts. Arabs. 75.

Zamotání, n., vz Zamotati. V strašlivém
z. se nalezají. Kom.

Zamotaný; -án, a, o, verwirrt, verfitzt,
verflochten. Vz Zamotati. Z. pře (zapletená).
D. — čím: bludem. Scip.

Zamotati, zamotávati = zaplésti, zavésti,
verfitzen, verwirren, verwickeln, verstricken,
verschlingen. — se (komu) kde. Zámat-
kové se slepicím na nohách zamotávají.
Reš. Ale on zamotal sa v tej pustej hore
a prišiel ku jednej chalupě. Dbš. Sl. pov.
II. 71. — co, se čím. Škodlivé učení pěk-
nými slovy z. Trip. Časnými věcmi se za-
motávati (se zaměstknávati). Štelc. — Reš.
Z. se šátkem (=- do šátku). Us. Šd. — se.
Zamotej (= zabal) se, je tam zima. Na