160

Ale že neměl žádné z-sti, musil si železo
vydlužiť. Kld. I. 51. Dle stavu a z-sti ma-
jetníka se stavby domů řídily. Ddk. IV.
259. Tři milování hodné sestry: umělosť,
cnosť a z. jsou dcerušky matky pracovitosti.
Hkš. ,Ten jí soukenický chléb nebo: Ten
pije soukenické víno' říkalo se ještě před
krátkou dobou, chtěla-li se označiti z. něčí,
poněvadž se soukeníkům tehdáž dobře vedlo.
Vck. Vz Soukenický.

Zámožný = možný, zásobný, majetný,
vermögend, wohlhabend, wohlbestellt, begü-
tert, vermöglich, behäbig, wohlbemittelt. Jg.,
Dch. Z. člověk. Us. Z. (teplý), vermögend;
méně zámožný: kobylkář; nezámožný: mi-
zera, bíďák. Bkř. On byl z domova z., von
Haus aus v. Dch. Náležeti k zamožnějším
stavům, den besseren Ständen angehören.
Dch. Z-ný jest každý, kdo s tím, co má,
dobře hospodařiti umí. Kmp. Č. 134.

Zamračeně, umwölkt, trüb, finster. Bern.

Zamračenec, nce, m., der Trotzkopf. D.

Zamračení, n. = pošmurnosť, die Um-
wölkung, Verfinsterung.

Zamračenosť, i, f., das Umwölktsein,
die Trübheit. Z. nebe. — Z. čela, oka, die
Düsterheit. Jg

Zamračený; -čen, a, o = zakalený, za-
kaboněný, umwölkt, gewölkig, trüb. Z. nebe
Dnes je zamračeno. Us. — proč: oči z hor-
kosti z. Med. ms. Oči přílišnou starostí z.
Troj. 3. — Z. čelo (svraskalé, finster, ge-
runzelt, trotzig), V., člověk. Nekoukej tak
z-ná. Us. Dch. Chodí pořád jakýsi z-ný. Us.
Šd. Mlynár býval jednostajne smutný a z-ný;
nikomu ani len vlastnej žene nedal pekného
slova. Dbš. Sl. pov. II. 14.

Zamračile = zamračeně. Klčk. Zb. III.
106. Z. a škaredě hledí. Reš.

Zamračilosť, i, f., finsteres, mürrisches
Wesen. Jg.

Zamračilý = zamračený, nevrlý, trüb,
finster, mürrisch, trotzig sehend. Res., Hank.

Zamračiti, il, en, ení; zamračovati, za-
mrakovati = mrakem povléci, zatmíti, ver-
dämmern, umwölken, bewölken, verfinstern,
benebeln. Jg. — abs. Poslal tmy i zamračil.
Ž. wit. 104. 28. — co: svůj rozum z. (opiti
se). MM. — se kde. K západu se zamračuje.
Sych. Na západě se z-lo. Us. Tč. Z-lo se
mu v očach. Klčk. VI. 32. — se na koho
(zaškarediti se). D. — se. Povětří se z-lo.
V. Král se z-čil. Er. Sl. čít. I. Letos jak se
z-čí, už je zrovna boží dopuštění. Us. Fch.
Z-lo se, bude pršeti. Us., Sš. P. 713. — proč.
Z-le sta se oči (prorokově) starostěmi (ca-
ligare). Bj. — jak. Z-čil se pod fez. Kká.
K sl. j. 112. (Pdl.). Pomoz nám, panna, sami
si nevieme, pomôž ubohým, ináč zahynieme.
Panna počula, divo sa zamračí: Ozaj to
možné, či mä tvôj hlas klame? Č. čt. II. 57.

Zámrak, u, m., zámraka, y, f. = za-
mračení, zatmění, die Verfinsterung, Finster-
niss, das Dunkel, die Umnachtung. Z. na
nebi (oblaka). Tč. Z. hrobu, ducha; Rou-
natá zámraka se na východě šeří, flockiges
Dunkel graut im Osten. Dch.

Zámraka, y, f., vz Zámrak.

Zamrákaviti, il, en, ení, umwölken. —
co čím. Hdž. Ds. 28.

Zamrakovati, vz Zamračiti.

Zamraštěný; -ěn, ěna, o, cf. Mraštěti.
Chodí pořád z-ný. Slez. Šd.

Zamravenčený; en, a, o, mit Ameisen
erfüllt. Z. strom. Na Ostrav. Tč.

Zamravenčiti, il, en, ení, mit Ameisen
erfüllen, ansetzen. — co: pole, strom. — se.
Strom se z-čil. Us.

Zámraz, u, m., das Zufrieren, das Ge-
frieren. Žito seté na zámraz (když po zasetí
hned zamrzne) Us. Brt. Pracovali na polích
až do z-zu. Us.

Zámrazek, zku, m., vz Zámraz.

Zamrazenec, nce, m. = kdo byl někam
přimrazen. Vz Přimraziti. Vz Kld. I. 266.

Zamrazení, n., vz Zamraziti.

Zamrazenosť, i, f., die Erstarrung (když
je člověk, jakoby byl zdřeveněl). Na Slov.
Šd. Vz Zamraziti.

Zamrazený ; -en, a, o = zmrzlý, gefroren.
Na Slov. (nář. čiemo-hronecké). Šd. Z. obilí
vymrzuje. Na Ostrav. Tč. Vz Zamraziti. —
Z. člověk (jako zdřevenělý). Let. Mtc. S. X.
1. 51.

Zamrazilý = zamrzlý, gefroren, zuge-
froren. Reš.

Zamraziti, il, en, ení a žen, ení, zamra-
zovati = činiti, že zamrzne, zufrieren o. er-
frieren machen; nepohnutelným učiniti, fest
o. unverletzlich machen. — co, koho. Vítr
studený zamrazuje vodu. Br. On ho zamrazil
(nepohnutelným učinil). Us. Z. koho = ochrá-
niti úrazu. Lidé totiž prostrkují děti třikrát
po sobě hlavou oknem n. kolem a tím jsou
zamrazeny (ochráněny před střelnou i ťatou
ránou). Jsi jak zamrazený, nic sa ťa nechytá
ani střelná ani ťatá (rána). Na mor. Val. Vck.
Je jak zamrazen (nemůže se z místa trnouti).
Us. Vck. Z. někoho, kugelfest machen. Brt.
Lid a n. 220. — čím. Údolí zima severem
náhle zamrazí. Krok. — se (učiniti se ne-
ranitelným). Jg. Myslí si, či dať sa zamraziť
(mám zmrznouti)? Dbš. Sl. pov. VII. 54. —

— koho kde. Udržeti, zastaviti a tak říkaje
z. je na stupni vývoje. Pal. Tak mě cosi
zamrazilo v zádech (zimu jsem pocítil, frös-
teln, Kälte verspüren). Us. Šd.

Zamrazivý = mrazivý, frostig. Us.

Zamraželý = zamrazený. — Z. člověk
také = který neshnije. Na Hané. Bkř.

Zamraženosť, i, f., die Unverwundbar-
keit. Vz Zamraziti. Us.

Zamražený; -en, a, o = zamrazený. Vz
Zamrazený, Zamraziti. Z., eingefroren. Dch.

— Z. Sedí jako z-ný (ani se nehne, zcela
tiše). Us. Bkř. — Z. = neranitelný, kugel-
fest. Což teda nám vácej naša už neprospeje
vláda? Z-ného tak už zanechať zlostníka
musíme? Hol. 128.

Zamraživý, erstarren machend? V z-vém
schismu zabřednouti. Bdl.

Zamrčeti, el, ení = ozvati se hlasem mrr!
in den Bart brummen. — co. Cosi tam za-
mrčel, nevím, co povídal. Mor. Šd. — kde.
Vůl ve chlévě z-čel. Ib. Šd., Kld. Vz Kráva.

Zamrdati, ein wenig wedeln. — čím:
chvostem. Tč. Pták zamrdal nožičkama a
bylo po něm. Us. — na koho. Jak pes na
tebe zamrdá (ocasem), chce něco od tebe.
Us. Tč.



	160

	Ale že neměl žádné z-sti, musil si železo vydlužiť. Kld. I. 51. Dle stavu a z-sti ma- jetníka se stavby domů řídily. Ddk. IV. 259. Tři milování hodné sestry: umělosť, cnosť a z. jsou dcerušky matky pracovitosti. Hkš. ,Ten jí soukenický chléb nebo: Ten pije soukenické víno' říkalo se ještě před krátkou dobou, chtěla-li se označiti z. něčí, poněvadž se soukeníkům tehdáž dobře vedlo. Vck. Vz Soukenický. Zámožný = možný, zásobný, majetný, vermögend, wohlhabend, wohlbestellt, begü- tert, vermöglich, behäbig, wohlbemittelt. Jg., Dch. Z. člověk. Us. Z. (teplý), vermögend; méně zámožný: kobylkář; nezámožný: mi- zera, bíďák. Bkř. On byl z domova z., von Haus aus v. Dch. Náležeti k zamožnějším stavům, den besseren Ständen angehören. Dch. Z-ný jest každý, kdo s tím, co má, dobře hospodařiti umí. Kmp. Č. 134. Zamračeně, umwölkt, trüb, finster. Bern. Zamračenec, nce, m., der Trotzkopf. D. Zamračení, n. = pošmurnosť, die Um- wölkung, Verfinsterung. Zamračenosť, i, f., das Umwölktsein, die Trübheit. Z. nebe. — Z. čela, oka, die Düsterheit. Jg Zamračený; -čen, a, o = zakalený, za- kaboněný, umwölkt, gewölkig, trüb. Z. nebe Dnes je zamračeno. Us. — proč: oči z hor- kosti z. Med. ms. Oči přílišnou starostí z. Troj. 3. — Z. čelo (svraskalé, finster, ge- runzelt, trotzig), V., člověk. Nekoukej tak z-ná. Us. Dch. Chodí pořád jakýsi z-ný. Us. Šd. Mlynár býval jednostajne smutný a z-ný; nikomu ani len vlastnej žene nedal pekného slova. Dbš. Sl. pov. II. 14. Zamračile = zamračeně. Klčk. Zb. III. 106. Z. a škaredě hledí. Reš. Zamračilosť, i, f., finsteres, mürrisches Wesen. Jg. Zamračilý = zamračený, nevrlý, trüb, finster, mürrisch, trotzig sehend. Res., Hank. Zamračiti, il, en, ení; zamračovati, za- mrakovati = mrakem povléci, zatmíti, ver- dämmern, umwölken, bewölken, verfinstern, benebeln. Jg. — abs. Poslal tmy i zamračil. Ž. wit. 104. 28. — co: svůj rozum z. (opiti se). MM. — se kde. K západu se zamračuje. Sych. Na západě se z-lo. Us. Tč. Z-lo se mu v očach. Klčk. VI. 32. — se na koho (zaškarediti se). D. — se. Povětří se z-lo. V. Král se z-čil. Er. Sl. čít. I. Letos jak se z-čí, už je zrovna boží dopuštění. Us. Fch. Z-lo se, bude pršeti. Us., Sš. P. 713. — proč. Z-le sta se oči (prorokově) starostěmi (ca- ligare). Bj. — jak. Z-čil se pod fez. Kká. K sl. j. 112. (Pdl.). Pomoz nám, panna, sami si nevieme, pomôž ubohým, ináč zahynieme. Panna počula, divo sa zamračí: Ozaj to možné, či mä tvôj hlas klame? Č. čt. II. 57. Zámrak, u, m., zámraka, y, f. = za- mračení, zatmění, die Verfinsterung, Finster- niss, das Dunkel, die Umnachtung. Z. na nebi (oblaka). Tč. Z. hrobu, ducha; Rou- natá zámraka se na východě šeří, flockiges Dunkel graut im Osten. Dch. Zámraka, y, f., vz Zámrak. Zamrákaviti, il, en, ení, umwölken. — co čím. Hdž. Ds. 28.	Zamrakovati, vz Zamračiti. Zamraštěný; -ěn, ěna, o, cf. Mraštěti. Chodí pořád z-ný. Slez. Šd. Zamravenčený; en, a, o, mit Ameisen erfüllt. Z. strom. Na Ostrav. Tč. Zamravenčiti, il, en, ení, mit Ameisen erfüllen, ansetzen. — co: pole, strom. — se. Strom se z-čil. Us. Zámraz, u, m., das Zufrieren, das Ge- frieren. Žito seté na zámraz (když po zasetí hned zamrzne) Us. Brt. Pracovali na polích až do z-zu. Us. Zámrazek, zku, m., vz Zámraz. Zamrazenec, nce, m. = kdo byl někam přimrazen. Vz Přimraziti. Vz Kld. I. 266. Zamrazení, n., vz Zamraziti. Zamrazenosť, i, f., die Erstarrung (když je člověk, jakoby byl zdřeveněl). Na Slov. Šd. Vz Zamraziti. Zamrazený ; -en, a, o = zmrzlý, gefroren. Na Slov. (nář. čiemo-hronecké). Šd. Z. obilí vymrzuje. Na Ostrav. Tč. Vz Zamraziti. — Z. člověk (jako zdřevenělý). Let. Mtc. S. X. 1. 51. Zamrazilý = zamrzlý, gefroren, zuge- froren. Reš. Zamraziti, il, en, ení a žen, ení, zamra- zovati = činiti, že zamrzne, zufrieren o. er- frieren machen; nepohnutelným učiniti, fest o. unverletzlich machen. — co, koho. Vítr studený zamrazuje vodu. Br. On ho zamrazil (nepohnutelným učinil). Us. Z. koho = ochrá- niti úrazu. Lidé totiž prostrkují děti třikrát po sobě hlavou oknem n. kolem a tím jsou zamrazeny (ochráněny před střelnou i ťatou ránou). Jsi jak zamrazený, nic sa ťa nechytá ani střelná ani ťatá (rána). Na mor. Val. Vck. Je jak zamrazen (nemůže se z místa trnouti). Us. Vck. Z. někoho, kugelfest machen. Brt. Lid a n. 220. — čím. Údolí zima severem náhle zamrazí. Krok. — se (učiniti se ne- ranitelným). Jg. Myslí si, či dať sa zamraziť (mám zmrznouti)? Dbš. Sl. pov. VII. 54. — — koho kde. Udržeti, zastaviti a tak říkaje z. je na stupni vývoje. Pal. Tak mě cosi zamrazilo v zádech (zimu jsem pocítil, frös- teln, Kälte verspüren). Us. Šd. Zamrazivý = mrazivý, frostig. Us. Zamraželý = zamrazený. — Z. člověk také = který neshnije. Na Hané. Bkř. Zamraženosť, i, f., die Unverwundbar- keit. Vz Zamraziti. Us. Zamražený; -en, a, o = zamrazený. Vz Zamrazený, Zamraziti. Z., eingefroren. Dch. — Z. Sedí jako z-ný (ani se nehne, zcela tiše). Us. Bkř. — Z. = neranitelný, kugel- fest. Což teda nám vácej naša už neprospeje vláda? Z-ného tak už zanechať zlostníka musíme? Hol. 128. Zamraživý, erstarren machend? V z-vém schismu zabřednouti. Bdl. Zamrčeti, el, ení = ozvati se hlasem mrr! in den Bart brummen. — co. Cosi tam za- mrčel, nevím, co povídal. Mor. Šd. — kde. Vůl ve chlévě z-čel. Ib. Šd., Kld. Vz Kráva. Zamrdati, ein wenig wedeln. — čím: chvostem. Tč. Pták zamrdal nožičkama a bylo po něm. Us. — na koho. Jak pes na tebe zamrdá (ocasem), chce něco od tebe. Us. Tč.