162

Zamrskač, e, m. = karabáčník, der Ein-
peitscher. Dch.
Zamrskati, vz Zamrsknouti.
Zamrsklý = zaschlý, verstockt. Z. dříví.
Mor. Šd.

Zamrsknouti, knul a kl, ut, utí; zamrs-
kati; zamrštiti, il, ěn, ění; zamrskovati =
zašlehnouti, wegpeitschen, weg-, abschnellen.
— abs. Kočí zamrskl. — koho: zajíce
(mrsknutím zabiti). D. — (co) čím: vápnem
zeď (ohoditi). Z. deštěm (skropiti). Reš. —
se kde. Něco se v hodinách kapesních za-
mrsklo a proto nejdou, hat sich verschnelzt.
Dch.
Zamrskovati, vz Zamrsknouti.
Zámrsky, vz Zámrsk.
Zámrský ze Zámrska, vládycká rodina
česka. Vz S. N., Jg. H. 1. 656., Jir. H. 1.
II. 349., Šb. H. 1. 308., Sdl. III. 281.

Zamrštěnec, nce, m. = složený koláč,
der Rollkuchen. D.
Zamrštění, n., vz Zamrsknouti.
Zamrštěný, n., vz Zamrsknouti.
Zamrštiti, vz Zamrsknouti.
Zamrtní, scheintodt. Šm.
Zamrtník, a, m., der Scheintodte. Šm.
Zamrtovník, u, m., die Scheintodten-
kammer. Šm.

Zamrtvěti, ěl, ění, erstarren, ersterben,
Z-věl všecken, v srdci svém řeči její roz-
jímaje a velmi se zarmoutil. Tč. exc.
Zamru, vz Zamříti.

Zamručení, n., das einmalige Brummen,
das Anschwurren. Dch.

Zamručeti, el, ení = nesrozumitelně říci,
zabručeti, unverständlich sagen, aufbrummen,
aufmuhen. — abs. Když kráva zamručí,
ostatní se ohlížejí a také mručí (bučí). Sk.
— co. Us. Pdl. — kde. Sotva že za dveřmi
nějaký žebrák z-čí, ihned se s ním Valentin
dělí. Bes. ml.

Zamrúžiti, zamhouřiti. — co: oči. Na
Slov. a na Mor. Tč.

Zamrvenka, y, f. = mrvení, trolení, ver-
streutes Getreide. Na Slov.

Zamrviti, il, en, ení = pomrviti, bedüngen.
— co čím: pole ovčím hnojem, Us., krví.
Šm. — se kde kam, sich hineingraben.
Pes do slámy se z-vil. Z-vil se na hůře do
sena. Mor. Šd.

Zámrz, u, m. = zamrznutí, das Einfrieren,
die Frostzeit. Orali až do z-zu. Us. Síti na
zámrz (před mrazy). Šp. Měli řepu na poli
až skoro do zámrzu. Us. Knrz.

Zamrzám, n., vz Zamrznouti, das Ein-
frieren.
Zamrzati, vz Zamrznouti.
Zamrzelosť, i, f. = mrzutosť, der Verdruss,
Unmuth. Jg. Slov.

Zamrzelý = mrzutý, nevrlý, verdriesslich,
unmuthsvoll. D.

Zamrzení, n., das Verdriessen. Vz Za-
mrzeti.

Zamrzeti, el, en, ení, Verdruss verur-
sachen, verdriesslich machen. — koho. To
mne zamrzelo. Us. Jg., Tč., Sá v Osv. 1.
178. — se nad čím. Us. — na co, na koho.
Rk.

Zamrzle, zugefroren. Bern.

Zamrzlík, u, m. = zmrzlík, das Ver-

frierspiel. Hra na z-ka (v karty). Rk., Šd.
Na Slov.: zámrzliak. Dbš. Sl. pov. I. 568.
Zamrzlý, zugefroren. Rybník už je celý
zamrzlý. Us. Z. řeka. D. Okno z-zlé jako
kožich; Nastává zima, kalužky jsou již za-
mrzlé. Dch. Z-lé řeky snadno lze přeskočiti.
Tč. Z-lé ohlášky (překažené). Ehr.

Zamrznouti, znul a zl, utí; zamrzati,
ein-, zu-, über-, verfrieren, zuwintern. —

abs. Řeka zamrzá. D. Vody zamrzají. Br.
Zamrzl (ve hře karetní). Us. Stříkačka za-
mrzla. Khl. 17. Do rána taká zima sa stala,
že čeluste zamrzly. Dbš. Sl. pov. I. 569.
Na čo si sa vydávala, keď si málo perín
mala; trafí býti veľká zima, zamrzneme obi
dvoja. Sl. spv. III. 88. Všeci ludé pravjá,
že ono (jezero) zamrzlo; ono nezamrzlo,
rybáři ho lovjá. Sš. P. 373. — jak: až do
ledu z. V. — komu. Mlčí, jakoby mu ústa
zamrzla. D., Jg. Huba mu zamrzla (mlčí).
Us. Šd. — kde. Ak je len vonku zamrznuto
ako klinec. Dbš. Obyč. 179. Vonku ako že-
lezo zamrzlo. Mt. S. I. 210. Voda ve džbeře
na dva prsty zamrzla. Us. Tč. Sklenička
pod nosom mu zamrzne. Zátur. Keď sä v zime
oteplí, teda padne odmäk, keď odmäk za-
mrzne na poli. Hdž. Čít. 156. Tak sa i tebä
chytá zas ľad, slovenský ľud! Už mrzne
v tvojich synoch láska k tebe! utekajú od
tebä podlé deti tvoje. Mrznite, mrznite! sy-
novia bez krve! Zamrznete v ohni cudzej
pece. Utekajte, utekajte! deti bez duše!
Mrtvole vaše sožerú psi v poli. Č. Čt. II.
133. — kdy. Na podzim ráno zamrzá. Us.
Zamrznutí, n., das Einfrieren, Zufrieren.

Z. stříkačky, Khl. 16., přístavu. Dch.
Zamrznutý; -ut, a, o, za-, eingefreren.

Vz Zamrzlý. Tu celý potok z-tý ako sklo.

Dbš. Sl pov. III. 37. Z. rosa je mráz. Hdž.

Čít. 156. Kamenec je v oblakoch z-tý- dážď.

Hdž. Čít. 156.
Zamrzoutovati = mrzutě říci, mürrisch

sagen. Tak z-val. Div. z ochot.
Zámsky = zámecky, burgrnässig. Na Slov.

Bern.
Zámský = zámecký, Burg-, Schloss-. Z.

schody, vojak, ulice. Na Slov. Bern.
Zamšiti, il, en, ení = mechem zacpati,

mit Moos verstopfen, vermoosen. — se =

mechem zarůsti, mit Moos verwachsen. Střecha

došková se brzy zamší. Na Ostrav. Tč.
Zamúčení, n., die Betrübniss. BN. Uslyšte

mě nynie vezřiec na mé z. Hr. rk. 151. Z.

hlavy. Ž. wit. 43. 15. V den z. Ž. wit. Hab.

16. Že ženy budú roditi děti bez z. a bolesti.

Rkp. vyš. Pal. Děj. III. 2. 9. Z. vaše obrátí

se v radosť. I v tomto čtení praví jim i z.

jich budúcie i obradovánie. Hus II. 177.,

178. V každém hřiechu ihned lpí z. Hus I.

297.
Zamúcený; -cen, a, o, betrübt.
Zamucovati, vz Zamoutiti.
Zamúčení, n. = zamoučení, die Bestreu-

ung mit Mehl. Bern.
Zamúčený; -en, a, o = zamoučený, mit

Mehl bestreut, bestaubt. Nenie to každý

mlynár, čo z-ný klobúk nosí. Pořek. Zátur.
Zamúčiti, il, en, ení = zamoučiti. —

se jak. Kdo do mlýna chodí, ľahko sa za-

múči. Pořek. Lipa I. 4.