Předchozí (161)  Strana:162  Další (163) |
|
|||
162
|
|||
|
|||
Zamrskač, e, m. = karabáčník, der Ein-
peitscher. Dch. Zamrskati, vz Zamrsknouti. Zamrsklý = zaschlý, verstockt. Z. dříví. Mor. Šd. Zamrsknouti, knul a kl, ut, utí; zamrs-
kati; zamrštiti, il, ěn, ění; zamrskovati = zašlehnouti, wegpeitschen, weg-, abschnellen. — abs. Kočí zamrskl. — koho: zajíce (mrsknutím zabiti). D. — (co) čím: vápnem zeď (ohoditi). Z. deštěm (skropiti). Reš. — se kde. Něco se v hodinách kapesních za- mrsklo a proto nejdou, hat sich verschnelzt. Dch. Zamrskovati, vz Zamrsknouti. Zámrsky, vz Zámrsk. Zámrský ze Zámrska, vládycká rodina česka. Vz S. N., Jg. H. 1. 656., Jir. H. 1. II. 349., Šb. H. 1. 308., Sdl. III. 281. Zamrštěnec, nce, m. = složený koláč,
der Rollkuchen. D. Zamrštění, n., vz Zamrsknouti. Zamrštěný, n., vz Zamrsknouti. Zamrštiti, vz Zamrsknouti. Zamrtní, scheintodt. Šm. Zamrtník, a, m., der Scheintodte. Šm. Zamrtovník, u, m., die Scheintodten- kammer. Šm. Zamrtvěti, ěl, ění, erstarren, ersterben,
Z-věl všecken, v srdci svém řeči její roz- jímaje a velmi se zarmoutil. Tč. exc. Zamru, vz Zamříti. Zamručení, n., das einmalige Brummen,
das Anschwurren. Dch. Zamručeti, el, ení = nesrozumitelně říci,
zabručeti, unverständlich sagen, aufbrummen, aufmuhen. — abs. Když kráva zamručí, ostatní se ohlížejí a také mručí (bučí). Sk. — co. Us. Pdl. — kde. Sotva že za dveřmi nějaký žebrák z-čí, ihned se s ním Valentin dělí. Bes. ml. Zamrúžiti, zamhouřiti. — co: oči. Na
Slov. a na Mor. Tč. Zamrvenka, y, f. = mrvení, trolení, ver-
streutes Getreide. Na Slov. Zamrviti, il, en, ení = pomrviti, bedüngen.
— co čím: pole ovčím hnojem, Us., krví. Šm. — se kde kam, sich hineingraben. Pes do slámy se z-vil. Z-vil se na hůře do sena. Mor. Šd. Zámrz, u, m. = zamrznutí, das Einfrieren,
die Frostzeit. Orali až do z-zu. Us. Síti na zámrz (před mrazy). Šp. Měli řepu na poli až skoro do zámrzu. Us. Knrz. Zamrzám, n., vz Zamrznouti, das Ein-
frieren. Zamrzati, vz Zamrznouti. Zamrzelosť, i, f. = mrzutosť, der Verdruss, Unmuth. Jg. Slov. Zamrzelý = mrzutý, nevrlý, verdriesslich,
unmuthsvoll. D. Zamrzení, n., das Verdriessen. Vz Za-
mrzeti. Zamrzeti, el, en, ení, Verdruss verur-
sachen, verdriesslich machen. — koho. To mne zamrzelo. Us. Jg., Tč., Sá v Osv. 1. 178. — se nad čím. Us. — na co, na koho. Rk. Zamrzle, zugefroren. Bern.
Zamrzlík, u, m. = zmrzlík, das Ver-
|
frierspiel. Hra na z-ka (v karty). Rk., Šd.
Na Slov.: zámrzliak. Dbš. Sl. pov. I. 568. Zamrzlý, zugefroren. Rybník už je celý zamrzlý. Us. Z. řeka. D. Okno z-zlé jako kožich; Nastává zima, kalužky jsou již za- mrzlé. Dch. Z-lé řeky snadno lze přeskočiti. Tč. Z-lé ohlášky (překažené). Ehr. Zamrznouti, znul a zl, utí; zamrzati,
ein-, zu-, über-, verfrieren, zuwintern. — abs. Řeka zamrzá. D. Vody zamrzají. Br.
Zamrzl (ve hře karetní). Us. Stříkačka za- mrzla. Khl. 17. Do rána taká zima sa stala, že čeluste zamrzly. Dbš. Sl. pov. I. 569. Na čo si sa vydávala, keď si málo perín mala; trafí býti veľká zima, zamrzneme obi dvoja. Sl. spv. III. 88. Všeci ludé pravjá, že ono (jezero) zamrzlo; ono nezamrzlo, rybáři ho lovjá. Sš. P. 373. — jak: až do ledu z. V. — komu. Mlčí, jakoby mu ústa zamrzla. D., Jg. Huba mu zamrzla (mlčí). Us. Šd. — kde. Ak je len vonku zamrznuto ako klinec. Dbš. Obyč. 179. Vonku ako že- lezo zamrzlo. Mt. S. I. 210. Voda ve džbeře na dva prsty zamrzla. Us. Tč. Sklenička pod nosom mu zamrzne. Zátur. Keď sä v zime oteplí, teda padne odmäk, keď odmäk za- mrzne na poli. Hdž. Čít. 156. Tak sa i tebä chytá zas ľad, slovenský ľud! Už mrzne v tvojich synoch láska k tebe! utekajú od tebä podlé deti tvoje. Mrznite, mrznite! sy- novia bez krve! Zamrznete v ohni cudzej pece. Utekajte, utekajte! deti bez duše! Mrtvole vaše sožerú psi v poli. Č. Čt. II. 133. — kdy. Na podzim ráno zamrzá. Us. Zamrznutí, n., das Einfrieren, Zufrieren. Z. stříkačky, Khl. 16., přístavu. Dch.
Zamrznutý; -ut, a, o, za-, eingefreren. Vz Zamrzlý. Tu celý potok z-tý ako sklo.
Dbš. Sl pov. III. 37. Z. rosa je mráz. Hdž.
Čít. 156. Kamenec je v oblakoch z-tý- dážď.
Hdž. Čít. 156.
Zamrzoutovati = mrzutě říci, mürrisch sagen. Tak z-val. Div. z ochot.
Zámsky = zámecky, burgrnässig. Na Slov. Bern.
Zámský = zámecký, Burg-, Schloss-. Z. schody, vojak, ulice. Na Slov. Bern.
Zamšiti, il, en, ení = mechem zacpati, mit Moos verstopfen, vermoosen. — se =
mechem zarůsti, mit Moos verwachsen. Střecha
došková se brzy zamší. Na Ostrav. Tč.
Zamúčení, n., die Betrübniss. BN. Uslyšte mě nynie vezřiec na mé z. Hr. rk. 151. Z.
hlavy. Ž. wit. 43. 15. V den z. Ž. wit. Hab.
16. Že ženy budú roditi děti bez z. a bolesti.
Rkp. vyš. Pal. Děj. III. 2. 9. Z. vaše obrátí
se v radosť. I v tomto čtení praví jim i z.
jich budúcie i obradovánie. Hus II. 177.,
178. V každém hřiechu ihned lpí z. Hus I.
297.
Zamúcený; -cen, a, o, betrübt. Zamucovati, vz Zamoutiti. Zamúčení, n. = zamoučení, die Bestreu- ung mit Mehl. Bern.
Zamúčený; -en, a, o = zamoučený, mit Mehl bestreut, bestaubt. Nenie to každý
mlynár, čo z-ný klobúk nosí. Pořek. Zátur.
Zamúčiti, il, en, ení = zamoučiti. — se jak. Kdo do mlýna chodí, ľahko sa za-
múči. Pořek. Lipa I. 4.
|
||
|
|||
Předchozí (161)  Strana:162  Další (163) |