Předchozí (163)  Strana:164  Další (165) |
|
|||
164
|
|||
|
|||
spojovací, k snížení tlaku páry, vzdušná,
průchodní, k zmírnění tlaku parního, za- souvací na vodu i plyn, vodní, zkušební, zavírací, Wld., průchodící, rohová, s vnitřní závitnicí na roury, železná s čepem železným, mosazná, vzdušní. W. Vz Záklopka. Zámyčkárna, y, f., die Ventilkammer.
Šp. Zámyčkový, Ventil-. Z. otvor, die Ventil-
öffnung. Techn. Parní stroje se z-vou za- rážkou. Dch. Z. sedla, soustava, R. Čermák; hlavice. Wld. Zamydlení, n., vz Zamydliti.
Zamydlený; -en, a, o, vz Zamydliti.
Zamydliti, il, en, ení, an-, beseifen. —
co: skvrny, čím: obyčejným mýdlem. — co komu: oči, zrak = 1) podplatiti, be- stechen, Us., Bdl.; 2) ošiditi, betrügen, Sand in die Augen streuen. Us. Tč., Kšá., Č. M. 578. Mně oči nezamydlíš. Šml. Z. komu vlasy, ale ne mýdlem, die Haare zausen. Na Ostrav. Tč. Zamyji, vz Zamyti.
Zámyk, u, m. = zámek, das Schloss, na
Slov. Dvere za ňou zachlopila a z. zatisla; Do tej väže skryl dievku, že ju tam drak nenajde, alebo devätero zámykov nepreborí. Dbš. Sl. pov. II. 41., VII. 74. Zamykací, sperrbar, Verschluss-, Sperr-.
Z. zámek, Us., kapsa, D., pytlík, Zlob., stůl, skříně, Šp., kohoutek. Hrm. 32. 1. Zamykač, e, m. = kdo zamyká, der
Schliesser, Verschliesser. Us. Z. u varhan, das Sperrventil. Van. 2. Zamykač, e, zamykák, u, zamykáček,
čku, m. = nůž k zavírání, zavírák, klesák, das Schnapp-, Taschenmesser. Zamykadlo, a, n. = nástroj k zamykání,
Verschluss, m. Plk. Zamykal, a, m., osob. jm. Šd.
Zamykání, n., das Verschliessen. Zamy-
kání kontrolní, die Kontrollsperre, Šp.; z. vozů; šňůry k z. vozů, Plombenschnüre. Jos. Šípek. Zamykati, vz Zamknouti.
Zámyl, u, m. = očist. Na Slov.
Zamýliti, il, en, ení = zmýliti, irren,
fehlen. Někdy sem též zamýlila. Slez. Šd. Zamyňárati {zamiňárati?) = zabečeti,
losblöcken. Z-lo jehně. Us. Jg. Slov. Dle Prk.: zamiňárati, ano jest onomatopoion od miňau. Zámys, u, m. = zámysl, zámínka, der
Vorwand. Udělala si zámys, že se jí ztratila koza. Sá. To si vzal k tomu takový zámys. U Rychn. 1. Zámysl, u, m. = zamyšlení i co za
myšleno, myšlénka, die Ersinnung, Erdichtung, Erfindung, das Ersonnene. Ovid mnoho zá- myslóv k zámyslom přiložil. Své z-sly ně- komu pověděti. Troj. Zlé z-sly odmysliti. St. — Z. = zástěra, barva, záminka, der Schein, Vorwand. Anstrich, Mantel, die Maske. Pod z-slem; z. bráti, z-slu hledati. V. Pod z-slem příměří. D. Pod jalovým z-slem. Sych. Pod zámyslem myslivosti do jeho země táhl. Abr. z G. 168. Pokrytci pod zámyslem dobrých skutků své lakomství provodí. BR. II. 117. b. — Z. = úmysl, der Vorsatz, Plan, die Absicht, das Ansinnen, Vorhaben. |
Svého z-slu dokonati nemohl. Pulk. A v zá-
myslech tvých budu obykati. Ž. wit. 76. 13. Míti něco v zámyslu, im Schilde führen. Dch. Za pobožným tím zámyslem kryly se také záměry politické. Pal. Děj. Tk. 2. 480. Aby zámysly spiklenců sebe svésti nedali; Ti se mu zdáli býti způsobilejšími k pod- porování jeho zámyslu. Ddk. III. 96., V. 275. Nenie přikázání božie, ale z. bludný lidský. Čr. Jich šlechetný zámysl skutkem se dovedl. BO. Ješitného zámysla dievko! Pass. mus. 320. 2. Zamysl, a, m., osob. jm. Pal. Rdh.
128. Zamyslený = zamyšlený. Na Slov.
Zamyslitel, e, m. = klamař, simulator.
Hran. 1418. Zamysliti, il, šlen, ení; zamýšleti, ejí,
ej, eje (íc), el, en, ení = vymysliti, smysliti, ersinnen, erdenken, erfinden, erdichten ; umí- niti si, té mysli býti, sich vornehmen, ge- denken ; zámysl bráti, vorgeben, Vorwand nehmen, zum Vorwande haben i myšlením na něco zapomenouti, vergessen se == v my- šlénkách se pohřížiti, sich in Gedanken ver- tiefen o. verlieren. Jg. — co. Měděnou minci z. (vymysliti); nový způsob honění (vymy- sliti). V. Veliké věci zamýšlíme (vymýšlíme). Sych. Homerus zamyslil (vymyslil) mnohé věci. Troj. Mysli na něco jiného a tak to zamysli (na to zapomeň). Us. Co zamýšlíš? Was hast du vor? Was beabsichtigst du? Was zu thun bist du im Begriffe? Was führst du im Schilde? Womit trägst du dich? Was planst du? Was bist du Willens zu thun ? Us. Dch. Donášači šepcú, čo za- myšlia a on súdi, jako zvyknul tyran; Čiňme ale, aby nezbadali, že sme lovy zamysleli na nich. Shovárajma sa len medzi sebou. Zbr. Lžd. 75., 96. Moře neunese, co rozum zamyslí. Brt. S. 101. Kteráž ještě dosti záhy zpravila chotě o tom, co Soběslav zamýšlel. Ddk. IV. 128. A jedna strana z těch kněží cestu různice zamyslila. List z r. 1532. Z-slil těžké muky. Výb. II. 19. Musil to z., aby jie odbyl. Kšch. 24. Robenec nemoha jie odbyti zamysli (finxit) toto. IB. 24. Z-sliv vše horšie práva. Alx. El. v. 231. (HP. 65.) Nebývalú věc zamysli. Alx. B. v. 292. (HP. 79.) Tenť uzří súd boží, ktož je to zamyslil. Št. N. 22. — sobě co. Pekelný bůh, jakéhož si pohané zamyslili (vymyslili). V. Z. si pouť. Kom. Matka zalamovala rukama na prahu pozerajúc za ňou, že čo si to dievča zamy- slelo. Dbš. Sl. pov. II. 47. — co s kým. Přemysl s Libušiú vše právo zemské zamysli (vymyslil). Dal. 14. -- si, sobě = umíniti si. V. Obe si hovely, ako si kedy zamysleli; Ako si zamyslel, tak schystal sa. Dbš. Sl. pov. III. 25., 58. Zamýšlí sobě, aby své práce zbyl. Pass. 368. — co jak. Tohoť jsem sám od sebe nezamyslil (nevymyslil). Smrž. Či ma už celkom ožobračit chcete? vzdýchal si neboráčik. Ale tí sa raz zl'e boli zamysleli a na všetky prosby nedali nič; Matka po- krútila hlavou, kus zamyslela sa, ale na ostatok dovolila dievke probovať. Dbš. Sl pov. I. 264., III. 89. Na okamžik se zamyslil. Osv. I. 266. Z. se na chvíli. Hrts. Podlé níž (dobroty své Bůh) spásu lidí zamýšlí. Sš. |
||
|
|||
Předchozí (163)  Strana:164  Další (165) |