166

pod oblôčkom zasadený. Mt. S. I. 26. Ne-
pojdem ja od nás preč, tu mám otca, tu
mám mať, hanba svojich zanahať. Čjk. 82.
— kdy. Za nič je to, za nič, keď sa má
poznati, a po krátkem čase zase zanahati.
Sl. ps.

Zaňamčiti, il, ení = zamňoukati? Kočka
z-la: Už jsem se ti odsloužila za to tvoje
nošení. Kld. II. 159.

Zanámětkovati, die Anschieber annageln.
Puchm.

Zanamúdušať se = říkati: na mú dušu,
zadušovati se. Slez. Šd.

Zanáročí, n. = odřití, perinaeum. Ras.,
Nz. lk.

Zánártí, n. = místo za nártem, die Fuss-
wurzel, tarsus. Ssav., Nz., Nz. lk., Čsk.

Zánártní, Fusswurzel-. Z. kosti. Nz.,
Nz. lk.

Zanášati = zanášeti. Na Slov.

Zanášeti, vz Zanésti.

Zanáška, y, f. = obírání se něčím, die
Beschäftigung. — Z. = podlaha ve mlýně,
kam se melivo skládá, der Aufschüttboden,
der Sackboden. Jg., Prm. IV. 271. Celou
z-ku zanésti (naplniti). Plk. U Fryštátu.
Džl. Vz Záneska, Zaněstka. Mlynář pro
velké sucho nemele, myši požerou nám
všecko obilí na z-ce. Mor. Šd. — Z. =
dřevená míra asi 1½ čtvrtky (staré, asi
8 litrů). Na Mor. Vck., Mtl. Strašidlo pu-
stilo mlýny a mlelo a třískalo všemi za-
náškami. Kld. II. 259. — Z. v cukrovar-
nictví = přidávání cukru ku šťávě řepové
před druhou filtrací. KP. V. 112. Z., nához,
der Eiuwurf des fertigen Zuckers. Šp. —
Z. = nářitek. Vz toto. Us. v již. Slez. Brt.
— Z. = opálka. Us. u Opav.

Zanáškový, Einwurfs-. Z. surovina. Vz
Zanáška. Vz KP. V. 136.

Zenazdarovati komu = na zdar zavo-
lati. Us. Mor. Šd.

Zandák, n, m. = nástroj, jímž se něco
zandavá, jímž se zátky do láhví zarážejí,
der Verkorker, Korkeintreiber. Šd.

Zandal, u, m. (lépe: sandal, santal, das
Sandelholz). Zandalem někoho obkládati
(zastírati, aby neviděl). Lom.

Zandalový, Sandel-. Vz Santalový, Zan-
dal. Z. dřevo, pryzilové, ebenové. Br.

Zandalýn, a, m. Z. Jiří. Vz Blk. Kfsk.
968.

Zandání, n., vz Zandati.

Zandaný; -án a, o, vz Zandati. To je
někde z-né (zastrčené). Us. Pouzdro nepro-
mokavě z-né. NA. IV. 131.

Zandati, zavundati, zaundati, zandávati,
zavundávati, zaundávati. Za-n-dati, vz n,
Bž. 50., Prk. Studie o dat. §.4. Z. = za-
strčiti, zadělati, založiti, zakryti, zaštra-
chati, ver-, zumachen, ver-, zustopfen. —
co: díru, cestu. D. Snad již čert zandá
motyku, nebude bouchati (snad již se ne-
stane, Čeho se obáváme). Us. Kam sem to
jen zandal? Dch. Z. meč, einstecken. Us.
Tč. — co čím: dřívím (založiti), pískem
(zasypati), Us., ústa šátkem, Dch., sudem
(zastaviti), Ros., dvéře almarou. D. — co
kde. Mezi rozličnými věcmi něco zandati
(založiti). D. — co komu. Kams mi to

zandal ? Us. Dch. — co kam. Zandal to
do komory. Z. svíčku do svícnu, einthun.
Něco do křoví z. Sá. Zandá-li nás do bláta ?
Er. P. 373. — kdy: na zimu větrníky sla-
mou zandati. Us.

Zandavač, e, m., der Verstopfer. — Z.
u varhan, das Sperrventil. Vaněk.

Zandavačka, y, f. = zátka, der Stöpsel.
U Domažl. Er. Sl. čít. 34.—36., Šb. D. 18.

Zandavadlo, a, n. = zátka, der Stöpsel.

Zandávati, vz Zandati.

Zande = zajde. Vz Zajíti.

Zanděleti, el, ení, Engel werden. Šm.

Zanděte, zanditě = zajděte. Vz Zajíti.
Na Mor. a Slov. Šd.

Zandík, a, m., osob. jm. Mor. Šd.

Zánebí, n. Teď naposled z úst zsinalých
jeho proudí se výrok k otci na z. Sš. Bs.
24.

Zaněcovati, vz Zanítiti.

Zanectíti, il, ěn, ění, verunehren. L.

Zanečištění, n., die Verunreinigung. Us.

Zanečištěný; -stěn, a, o, verunreinigt,
besudelt, beschmutzt. Šf. Z. srdce. Zátur.
Napr. 30. Z. nádoba, Us., dům (poskvr-
něný). — čím: hříchem. Br. Sami svou
mysl hříchy mnohými z-nou mají. BR. II.
728. a.

Zanečistiti, il, štěn, ění; zanečišťovati =
zašpiniti, zaneřáditi, verunreinigen, besu-
deln, beschmutzen. — co : stánek, svatyni.
Br. — co, se čím: lidské činy rozličnými
hanebnostmi z.; svou mysl hříchy. Br. II.
149. b. Oni nikdy nezanečistili se ani kře-
sťanským jedlom ani nádobou. Phld. IV.
123. — co komu: si hnízdo, Us., někomu
divan. Nitra VI. 335.

Zanedbalosť, i, f., die Vernachlässigung.
Lpř. Slov. I. 24., L.

Zanedbalý, vernachlässigt. Z. člověk.
Us. Tč.

Zanedbání, n. = zanedbalosť, die Ver-
hachlässigung. Z. služby. Šp. Z. povinné
péče. Ten jim škodami povinen bude pro
neoznámení a z. Vl. zř. 399.

Zanedbanosť, i, f. = zanedbalosť. Pev-
nosti všecky nacházely se ve stavu hříšné
z-sti. Pal. Děj. V. 2. 389.

Zanedbaný; -án, a, o, vernachlässigt.
Z. pole. 1880. 509., Sš. P. 535. — kým:
otec dětmi z-ný. Zbr. Báj. III.

Zanedbatel, e, m., der Vernachlässiger.
Chmel.

Zanedbatelka, y, zanedbatelkyně, ě,
f., die Vernachlässigerin. Jg.

Zanedbati, dbám, dbej, dbaje (íc), al, án,
ání; zanedbávati = nedbalostí ke škodě při-
vésti, zameškati, přehlídnouti, vernachlässi-
gen, verwahrlosen, übersehen. Jg. -- čeho:
příhod, Kom., nynějšího života, V., příle-
žitosti, Kram., povinností. Mk. Z. dítěte,
rozumu, zdraví svého. D. Živých i mrtvých
zanedbává. Chč. 449 — Jel. Háj. — co
(vazba pozdější, správně: čeho). Šp., Ddk. VI.
167. Národ, který už z-bal svoje národnie
zvyky a spôsoby, je už za živa odnárod-
nený, trebas rečou rodnou ešte hovorí. Us.
Zátur. — se. On se příliš zanedbává. Us.
Zanedbal-li se národ, zanedbala se čásť člo-
věčenstva. Kmp. Č. 127. - - s infinit. Z-bal