Předchozí (165)  Strana:166  Další (167) |
|
|||
166
|
|||
|
|||
pod oblôčkom zasadený. Mt. S. I. 26. Ne-
pojdem ja od nás preč, tu mám otca, tu mám mať, hanba svojich zanahať. Čjk. 82. — kdy. Za nič je to, za nič, keď sa má poznati, a po krátkem čase zase zanahati. Sl. ps. Zaňamčiti, il, ení = zamňoukati? Kočka
z-la: Už jsem se ti odsloužila za to tvoje nošení. Kld. II. 159. Zanámětkovati, die Anschieber annageln.
Puchm. Zanamúdušať se = říkati: na mú dušu,
zadušovati se. Slez. Šd. Zanáročí, n. = odřití, perinaeum. Ras.,
Nz. lk. Zánártí, n. = místo za nártem, die Fuss-
wurzel, tarsus. Ssav., Nz., Nz. lk., Čsk. Zánártní, Fusswurzel-. Z. kosti. Nz.,
Nz. lk. Zanášati = zanášeti. Na Slov.
Zanášeti, vz Zanésti.
Zanáška, y, f. = obírání se něčím, die
Beschäftigung. — Z. = podlaha ve mlýně, kam se melivo skládá, der Aufschüttboden, der Sackboden. Jg., Prm. IV. 271. Celou z-ku zanésti (naplniti). Plk. U Fryštátu. Džl. Vz Záneska, Zaněstka. Mlynář pro velké sucho nemele, myši požerou nám všecko obilí na z-ce. Mor. Šd. — Z. = dřevená míra asi 1½ čtvrtky (staré, asi 8 litrů). Na Mor. Vck., Mtl. Strašidlo pu- stilo mlýny a mlelo a třískalo všemi za- náškami. Kld. II. 259. — Z. v cukrovar- nictví = přidávání cukru ku šťávě řepové před druhou filtrací. KP. V. 112. Z., nához, der Eiuwurf des fertigen Zuckers. Šp. — Z. = nářitek. Vz toto. Us. v již. Slez. Brt. — Z. = opálka. Us. u Opav. Zanáškový, Einwurfs-. Z. surovina. Vz
Zanáška. Vz KP. V. 136. Zenazdarovati komu = na zdar zavo-
lati. Us. Mor. Šd. Zandák, n, m. = nástroj, jímž se něco
zandavá, jímž se zátky do láhví zarážejí, der Verkorker, Korkeintreiber. Šd. Zandal, u, m. (lépe: sandal, santal, das
Sandelholz). Zandalem někoho obkládati (zastírati, aby neviděl). Lom. Zandalový, Sandel-. Vz Santalový, Zan-
dal. Z. dřevo, pryzilové, ebenové. Br. Zandalýn, a, m. Z. Jiří. Vz Blk. Kfsk.
968. Zandání, n., vz Zandati.
Zandaný; -án a, o, vz Zandati. To je
někde z-né (zastrčené). Us. Pouzdro nepro- mokavě z-né. NA. IV. 131. Zandati, zavundati, zaundati, zandávati,
zavundávati, zaundávati. Za-n-dati, vz n, Bž. 50., Prk. Studie o dat. §.4. Z. = za- strčiti, zadělati, založiti, zakryti, zaštra- chati, ver-, zumachen, ver-, zustopfen. — co: díru, cestu. D. Snad již čert zandá motyku, nebude bouchati (snad již se ne- stane, Čeho se obáváme). Us. Kam sem to jen zandal? Dch. Z. meč, einstecken. Us. Tč. — co čím: dřívím (založiti), pískem (zasypati), Us., ústa šátkem, Dch., sudem (zastaviti), Ros., dvéře almarou. D. — co kde. Mezi rozličnými věcmi něco zandati (založiti). D. — co komu. Kams mi to |
zandal ? Us. Dch. — co kam. Zandal to
do komory. Z. svíčku do svícnu, einthun. Něco do křoví z. Sá. Zandá-li nás do bláta ? Er. P. 373. — kdy: na zimu větrníky sla- mou zandati. Us. Zandavač, e, m., der Verstopfer. — Z.
u varhan, das Sperrventil. Vaněk. Zandavačka, y, f. = zátka, der Stöpsel.
U Domažl. Er. Sl. čít. 34.—36., Šb. D. 18. Zandavadlo, a, n. = zátka, der Stöpsel.
Zandávati, vz Zandati.
Zande = zajde. Vz Zajíti.
Zanděleti, el, ení, Engel werden. Šm.
Zanděte, zanditě = zajděte. Vz Zajíti.
Na Mor. a Slov. Šd. Zandík, a, m., osob. jm. Mor. Šd.
Zánebí, n. Teď naposled z úst zsinalých
jeho proudí se výrok k otci na z. Sš. Bs. 24. Zaněcovati, vz Zanítiti.
Zanectíti, il, ěn, ění, verunehren. L.
Zanečištění, n., die Verunreinigung. Us.
Zanečištěný; -stěn, a, o, verunreinigt,
besudelt, beschmutzt. Šf. Z. srdce. Zátur. Napr. 30. Z. nádoba, Us., dům (poskvr- něný). — čím: hříchem. Br. Sami svou mysl hříchy mnohými z-nou mají. BR. II. 728. a. Zanečistiti, il, štěn, ění; zanečišťovati =
zašpiniti, zaneřáditi, verunreinigen, besu- deln, beschmutzen. — co : stánek, svatyni. Br. — co, se čím: lidské činy rozličnými hanebnostmi z.; svou mysl hříchy. Br. II. 149. b. Oni nikdy nezanečistili se ani kře- sťanským jedlom ani nádobou. Phld. IV. 123. — co komu: si hnízdo, Us., někomu divan. Nitra VI. 335. Zanedbalosť, i, f., die Vernachlässigung.
Lpř. Slov. I. 24., L. Zanedbalý, vernachlässigt. Z. člověk.
Us. Tč. Zanedbání, n. = zanedbalosť, die Ver-
hachlässigung. Z. služby. Šp. Z. povinné péče. Ten jim škodami povinen bude pro neoznámení a z. Vl. zř. 399. Zanedbanosť, i, f. = zanedbalosť. Pev-
nosti všecky nacházely se ve stavu hříšné z-sti. Pal. Děj. V. 2. 389. Zanedbaný; -án, a, o, vernachlässigt.
Z. pole. 1880. 509., Sš. P. 535. — kým: otec dětmi z-ný. Zbr. Báj. III. Zanedbatel, e, m., der Vernachlässiger.
Chmel. Zanedbatelka, y, zanedbatelkyně, ě,
f., die Vernachlässigerin. Jg. Zanedbati, dbám, dbej, dbaje (íc), al, án,
ání; zanedbávati = nedbalostí ke škodě při- vésti, zameškati, přehlídnouti, vernachlässi- gen, verwahrlosen, übersehen. Jg. -- čeho: příhod, Kom., nynějšího života, V., příle- žitosti, Kram., povinností. Mk. Z. dítěte, rozumu, zdraví svého. D. Živých i mrtvých zanedbává. Chč. 449 — Jel. Háj. — co (vazba pozdější, správně: čeho). Šp., Ddk. VI. 167. Národ, který už z-bal svoje národnie zvyky a spôsoby, je už za živa odnárod- nený, trebas rečou rodnou ešte hovorí. Us. Zátur. — se. On se příliš zanedbává. Us. Zanedbal-li se národ, zanedbala se čásť člo- věčenstva. Kmp. Č. 127. - - s infinit. Z-bal |
||
|
|||
Předchozí (165)  Strana:166  Další (167) |