169

Dch. Jejich život plynul napozatým v po-
kojných z-zneniach. Lipa 219. Z. činí soud-
cům. Bdž. 45 Velmi pilen máš býti, aby
všecka z-nie tohoto světa zavrhl. Hus III.
251. Z. v modlitbách. Chč. 623

Zaneprázdněnosť, i, f. = zanepráždnosť.

Zaneprázdněný; -dněn, a, o, beschäftigt.
BR. 11. 242. a. Vz Zaneprázdniti. V. —
kdy. I v prázdnosti z-ný jest. Kom. —
čím: správou zemí, Byl., nemocí. Zák. sv.
Ben. Z. pilnými věcmi; A já také nynie
mnohými věcmi jsa z-dněn jej spěšněji ne-
mohl sem vypraviti; Věcmi rozličnými a
túž svatbú nynie jsem z-dněn. Arch. I. 40.,

II. 33., IV. 403. Lidskými péčemi jsa z-zněn
nemohl by k slovu božiemu býti unepráz-
něn. Hus III. 251. — s čím. Z-né s zisky
zlými vymítá. Hus I. 397. — čeho. Vz
Zaneprázdniti.

Zaneprázdniti, zaneprázdniti, il, ěn,
ění; zaneprazdňovati, zanepraždňovati (Bdž.
131.) = zaměstnati, prázdným nezůstaviti,
nicht leer lassen, einen Ort einnehmen;
prázdniti nedati, práci dávati (často nepří-
jemnou, obtížnou), nicht müssig lassen, be-
schäftigen, beschweren, belästigen, mühen,
beunruhigen; se — zaměstnati se, sich be-
schäftigen, sich befassen. Jg. — koho:
nepřítele, amusiren. Čsk. (Tč.). Zaneprazd-
ňovalo napořád císaře Karla. Šf. II. 473.
Modlitba zaneprázdní modlitebníka, aby od
zlého se odchýlil. Hus I. 308. — koho, se
čím: vojáky něčím; péčí o dobré obecné
se zaneprázdniti. V. Někoho prosbou, Ros.,
se prací, Plác, někoho dlouhou řečí. Solf.
Z. se divadly, kolbami. Bart. 229. Z. své
srdce světskými věcmi. Ctib. Nemnoho se
zaneprazdňujte postrannými a bezpotřeb-
nými otázkami. V. Mrzkomluvením, marno-
mluvením, kolbú, kostkú, šachováním, lako-
mým tržením a jinými péčemi se toho světa
zaneprázdnie ; Když v neděli nic světského
nečiníš, duchovními věcmi se zaneprázdníš.
Hus I. 121., 136. — Br., Byl., Ctib., Kom.
Aby člověk zdráv jsa v duši zaneprazdnil
se myšlením o Bohu; Lid tento obecný
těmi se skutky z-dňuje; Ktož jest vysoko
v bohomyslném životě povýšen, nesstupuj,
aby sě opět péčemi a nesnázkami toho světa
z-dnil; Apoštolé nechtěli sú se z-dniti slú-
žením k stolu svatých lidí; Kněžie prosbami
a modlitbami mají se z-dniti. Hus I. 348.,

III. 43., 60., 247., 250. Z. někoho čím. Chč.
P. 19. a. — čeho (o významu plnosti). Jiní
jsú z-dněni hospodářských věcí. Chč. P. 148.
b. — jak. Z. koho až do unavení. V. —
se s čím (zaměstknávati se). D., Chč. P.
19. a. Vz Zaneprázdněný.— se čím proč:
z kratochvíle. V. Ješto ovšem pro dobrodiní
jiným učiněná, jsou-li pravá a skutečná,
nepřijde lidí z-dňovati. Sš. Sk. 47. — (se)
kdy. I v prázdnosti se z. Kom. Týmž časem
velice byl z-dněn polskými věcmi. Ddk. II.
233. — kde. To zaneprázdněnie najhoršie
dal jest Bóh synóm lidským, aby zaneprázd-
nili sě v něm. Hus I. 282. Z. někoho v to-
várnách, v dolech, na návsi a p.

Zanepraždňovati, vz Zaneprázdniti.
Zanepráznění, zaneprázněný, zanepráz-
niti, vz Zaneprázdnění atd.

Zanepráždnění, zaneprázdněný, zane-
prázdniti atd. vz Zaneprázdnění atd.
Zanepráždněnosť, vz Zanepráždnosť.
Zanepráždnosť, zanepraždněnosť, i,

f. = zaneprázdnění. Ros.

Zanepráždňovatel, ě, m., der Beschäf-
tiger. Ros.

Zanepráždný = zaneprázdněný. Kon.,
Schön.

Zaneprzniti, il, ěn, ění, verunehren. D.
Špatně m.: zaprzniti. Jg.

Zaneřádění, n., vz Zaneřáditi.

Zaneřáděný; -ěn, a, o, besudelt, be-
schmutzt, verunreinigt, voll Unrath. Ten ne-
mocný je celý z. Us. Šd.

Zaneřáditi, il, ěn, ění, verunreinigen,
besudeln. — co čím: ubrus omáčkou. —
se. Us. Šd.

Zánes, u, m. = zanesení i co zaneseno,
zvl. místo bahnem zanesené, das vom Schlamm
Uiberschwemmte. Plk. — Z. = co nevěsta
do statku přinese, das Heirathsgut. Us.

Zanesení, n., das Hintragen, Vertragen.'
Z. bahnem, D., pískem. Dch. Vz Zanésti.
Z. dítěte = odložení. S. N.

Zanesený, zanesený; -en, a, o, hingetragen,
anders wohin getragen, vertragen. Z. konání.
Trest. zák. — kam: do lesů (vysazený).
Jel. Žaloba ku právu z. Us. — čím: mno-
hými věcmi z. Žer. Louka bahnem z-ná.
Us. Dch. Símě větrem z-né. Posp. Z. sněhem;
mnohými pracemi ; roura ssedlinami z-ná,
sazemi z-ná. Dch. Člověk úředními pracemi
z-ný. Mus. 1880. 206. — čím jak dlouho.
Po ten všechen čas pracemi zanesen byl.
Žer. Sn. 70.

Záneska, y, f., vz Zanáška (podlaha ve
mlýně).

Zanésti, nesu, nes, nesa (ouc), sl, sen
(a šen), ení; zanositi, il, en, ení; zanášeti,
ejí, ej, eje (ejíc), el, en, ení = odnésti, někam
donésti, bis wohin tragen, hinbringen, hin-
führen, vertragen; na nepravé místo nésti,
vertragen, verschleppen; podati, zadati, ein-
reichen, vorbringen; naplniti, volltragen,
anfüllen ; dáti mu mnoho něčeho, überhäufen ;
se kam, sich begeben, wohin gebracht
werden, verschlagen werden; se nač, worauf
münzen, abzielen, darauf ausgehen; se na
koho = podobati se, ähnlich sein, gleichen
(na Slov.); se čim, sich beschäftigen, sich
abgeben; se, sich erfüllen, sich vollfüllen,
vollgetragen werden; kaliti se, trüb werden.
Us. Jg. — abs. Slepice zanáší (snáší vejce
na místo nepravé). Us. Zanáší. Vz Cizoložník.
Lb. — co koho: psa, kotě, dítě; slepice
vejce zanáší; krkavec rád věci zanáší; ta
voda potok zanáší. Us. Bouře loď zanesla.
Us. Dch. Nikde nič! nik sa neohláša, len
čo vetor šumot hôr zanáša. Lipa II. 306. Z.
cukr = surový cukr do šťávy řepové před
druhou filtrací přidati. KP. V. 112. — koho,
co kam (do čeho, k čemu, nač, proti
čemu, več, zač): psa do lesa, někoho do
hrobu. Us. Keď jim už nemá kto am to
dieťa do krstu zaniesť. Dbš. Sl. pov. V. 66.
Zanesla je synečkovi do lože. Brt. P. 156.
A spokojné more zanieslo ho do ďalekých
zemí. Ppk. I. 25. Lysimachos až ke Getům
zanesl válku. Lpř. J. Už si sa, koníček, už