Předchozí (168)  Strana:169  Další (170) |
|
|||
169
|
|||
|
|||
Dch. Jejich život plynul napozatým v po-
kojných z-zneniach. Lipa 219. Z. činí soud- cům. Bdž. 45 Velmi pilen máš býti, aby všecka z-nie tohoto světa zavrhl. Hus III. 251. Z. v modlitbách. Chč. 623 Zaneprázdněnosť, i, f. = zanepráždnosť.
Zaneprázdněný; -dněn, a, o, beschäftigt.
BR. 11. 242. a. Vz Zaneprázdniti. V. — kdy. I v prázdnosti z-ný jest. Kom. — čím: správou zemí, Byl., nemocí. Zák. sv. Ben. Z. pilnými věcmi; A já také nynie mnohými věcmi jsa z-dněn jej spěšněji ne- mohl sem vypraviti; Věcmi rozličnými a túž svatbú nynie jsem z-dněn. Arch. I. 40., II. 33., IV. 403. Lidskými péčemi jsa z-zněn
nemohl by k slovu božiemu býti unepráz- něn. Hus III. 251. — s čím. Z-né s zisky zlými vymítá. Hus I. 397. — čeho. Vz Zaneprázdniti. Zaneprázdniti, zaneprázdniti, il, ěn,
ění; zaneprazdňovati, zanepraždňovati (Bdž. 131.) = zaměstnati, prázdným nezůstaviti, nicht leer lassen, einen Ort einnehmen; prázdniti nedati, práci dávati (často nepří- jemnou, obtížnou), nicht müssig lassen, be- schäftigen, beschweren, belästigen, mühen, beunruhigen; se — zaměstnati se, sich be- schäftigen, sich befassen. Jg. — koho: nepřítele, amusiren. Čsk. (Tč.). Zaneprazd- ňovalo napořád císaře Karla. Šf. II. 473. Modlitba zaneprázdní modlitebníka, aby od zlého se odchýlil. Hus I. 308. — koho, se čím: vojáky něčím; péčí o dobré obecné se zaneprázdniti. V. Někoho prosbou, Ros., se prací, Plác, někoho dlouhou řečí. Solf. Z. se divadly, kolbami. Bart. 229. Z. své srdce světskými věcmi. Ctib. Nemnoho se zaneprazdňujte postrannými a bezpotřeb- nými otázkami. V. Mrzkomluvením, marno- mluvením, kolbú, kostkú, šachováním, lako- mým tržením a jinými péčemi se toho světa zaneprázdnie ; Když v neděli nic světského nečiníš, duchovními věcmi se zaneprázdníš. Hus I. 121., 136. — Br., Byl., Ctib., Kom. Aby člověk zdráv jsa v duši zaneprazdnil se myšlením o Bohu; Lid tento obecný těmi se skutky z-dňuje; Ktož jest vysoko v bohomyslném životě povýšen, nesstupuj, aby sě opět péčemi a nesnázkami toho světa z-dnil; Apoštolé nechtěli sú se z-dniti slú- žením k stolu svatých lidí; Kněžie prosbami a modlitbami mají se z-dniti. Hus I. 348., III. 43., 60., 247., 250. Z. někoho čím. Chč.
P. 19. a. — čeho (o významu plnosti). Jiní jsú z-dněni hospodářských věcí. Chč. P. 148. b. — jak. Z. koho až do unavení. V. — se s čím (zaměstknávati se). D., Chč. P. 19. a. Vz Zaneprázdněný.— se čím proč: z kratochvíle. V. Ješto ovšem pro dobrodiní jiným učiněná, jsou-li pravá a skutečná, nepřijde lidí z-dňovati. Sš. Sk. 47. — (se) kdy. I v prázdnosti se z. Kom. Týmž časem velice byl z-dněn polskými věcmi. Ddk. II. 233. — kde. To zaneprázdněnie najhoršie dal jest Bóh synóm lidským, aby zaneprázd- nili sě v něm. Hus I. 282. Z. někoho v to- várnách, v dolech, na návsi a p. Zanepraždňovati, vz Zaneprázdniti.
Zanepráznění, zaneprázněný, zanepráz- niti, vz Zaneprázdnění atd. |
Zanepráždnění, zaneprázdněný, zane-
prázdniti atd. vz Zaneprázdnění atd. Zanepráždněnosť, vz Zanepráždnosť. Zanepráždnosť, zanepraždněnosť, i, f. = zaneprázdnění. Ros.
Zanepráždňovatel, ě, m., der Beschäf-
tiger. Ros. Zanepráždný = zaneprázdněný. Kon.,
Schön. Zaneprzniti, il, ěn, ění, verunehren. D.
Špatně m.: zaprzniti. Jg. Zaneřádění, n., vz Zaneřáditi.
Zaneřáděný; -ěn, a, o, besudelt, be-
schmutzt, verunreinigt, voll Unrath. Ten ne- mocný je celý z. Us. Šd. Zaneřáditi, il, ěn, ění, verunreinigen,
besudeln. — co čím: ubrus omáčkou. — se. Us. Šd. Zánes, u, m. = zanesení i co zaneseno,
zvl. místo bahnem zanesené, das vom Schlamm Uiberschwemmte. Plk. — Z. = co nevěsta do statku přinese, das Heirathsgut. Us. Zanesení, n., das Hintragen, Vertragen.'
Z. bahnem, D., pískem. Dch. Vz Zanésti. Z. dítěte = odložení. S. N. Zanesený, zanesený; -en, a, o, hingetragen,
anders wohin getragen, vertragen. Z. konání. Trest. zák. — kam: do lesů (vysazený). Jel. Žaloba ku právu z. Us. — čím: mno- hými věcmi z. Žer. Louka bahnem z-ná. Us. Dch. Símě větrem z-né. Posp. Z. sněhem; mnohými pracemi ; roura ssedlinami z-ná, sazemi z-ná. Dch. Člověk úředními pracemi z-ný. Mus. 1880. 206. — čím jak dlouho. Po ten všechen čas pracemi zanesen byl. Žer. Sn. 70. Záneska, y, f., vz Zanáška (podlaha ve
mlýně). Zanésti, nesu, nes, nesa (ouc), sl, sen
(a šen), ení; zanositi, il, en, ení; zanášeti, ejí, ej, eje (ejíc), el, en, ení = odnésti, někam donésti, bis wohin tragen, hinbringen, hin- führen, vertragen; na nepravé místo nésti, vertragen, verschleppen; podati, zadati, ein- reichen, vorbringen; naplniti, volltragen, anfüllen ; dáti mu mnoho něčeho, überhäufen ; se kam, sich begeben, wohin gebracht werden, verschlagen werden; se nač, worauf münzen, abzielen, darauf ausgehen; se na koho = podobati se, ähnlich sein, gleichen (na Slov.); se čim, sich beschäftigen, sich abgeben; se, sich erfüllen, sich vollfüllen, vollgetragen werden; kaliti se, trüb werden. Us. Jg. — abs. Slepice zanáší (snáší vejce na místo nepravé). Us. Zanáší. Vz Cizoložník. Lb. — co koho: psa, kotě, dítě; slepice vejce zanáší; krkavec rád věci zanáší; ta voda potok zanáší. Us. Bouře loď zanesla. Us. Dch. Nikde nič! nik sa neohláša, len čo vetor šumot hôr zanáša. Lipa II. 306. Z. cukr = surový cukr do šťávy řepové před druhou filtrací přidati. KP. V. 112. — koho, co kam (do čeho, k čemu, nač, proti čemu, več, zač): psa do lesa, někoho do hrobu. Us. Keď jim už nemá kto am to dieťa do krstu zaniesť. Dbš. Sl. pov. V. 66. Zanesla je synečkovi do lože. Brt. P. 156. A spokojné more zanieslo ho do ďalekých zemí. Ppk. I. 25. Lysimachos až ke Getům zanesl válku. Lpř. J. Už si sa, koníček, už |
||
|
|||
Předchozí (168)  Strana:169  Další (170) |