170

si sa napásol, teraz keby si ma k milej za-
niesol. Sl. ps. 239. A zaneste vy mě k mej
milej mateři. Sš. P. 144. Kterou (mastí) keď
som sa namazala, tak sa mi zdálo, že ma
vietor k nej zaniesol. Sl. let. I. 94. Ku Visle
pozdrav môj bratom zaneste. Ppk. II. 110.
Na východ tě zanesiem, tam milovať budeme
sa večne. Ppk. I. 24. Nemôhol by sa ho
otec (mať) odriecť, tak sa zanáša na rodiče
(jest jim podoben). Na Slov. Zátur. A skušujú
(lučiště), zdáliž na prvý by nepuknuly nátah,
buď na jakú smrti vystrelené by zanášaly
dáľu. Hol.19. I zanese pět sichóv u vojsku.
Rkk. 13. Sláva jeho byla se již dávno za-
nesla za hranice rozsáhlé jeho říše. Ddk.
V. 318. Kde tě tam čert (parom) zanesl?
Us. Šd. Slépky nám kamsi zanášejí. Us.
Šd. Z. někam kohouta (= zapáliti). Us. Kšť.
Půjdu, kam mě oči zanesou. Us. Vrů. Něco
do knihy, známky do katalogu zanésti, šp.
m.: zapisovati, vkládati, vepsati, dáti, vtě-
liti, zaznamenati Šb., Š. a Ž., Brs. 2. vyd.
269., Slov. II. 1195. Cf. Smyšlené věci do
letopisů pamětí vnášeti se nepokoušej. Kom.
Prosbu, žalobu k někomu, Us., zadosť ku
právu (= podati, zadati). Zlob. Kachny
k rybníku se zanášejí. Zlob. Odvod na ža-
lobu zanášeti, die Einrede einbringen. Zlob
Na to se zanášeli (k tomu směřovali). Kom.
Na všech věcí částky se zanášeti. Br. To
dítě na matku se zanáší (jest jí podobno).
Na Slov. Koll. Vítr zanesl loď na písek.
Z. co proti komu. Berg. Z něco v les. —
co komu. Vítr mi zanesl klobouk do vody.

— co, koho, se čím. J. tr., Chč. P. 77. a,
Dsky 1. 197. Nějakou myšlénkou se zaná-
šeti; Z. koho čím. Dch. Rybník bahnem,
pískem se zanáší. D., Šp. Svatyni nečisto-
tami; někoho pracemi, péčí a starostmi; se
mnohými věcmi z. V. Z. se válkami, pra-
cemi, marnostmi, Kom., někoho dary. Apol.
Řeky mrtvolami se zanesly. Plk. I malá
nóška (nůška) daleko nesením se zanese
člověka obtíží). Na Slov. Potřeba někdy

se kratochvílí nějakou z. Š. a Ž. Kancelář
věcmi lehkými z. (1650). Er. Z. se čím =
zaměstknávati se. Řeka celou cestu, louku
štěrkem zanesla. Us., Šd. Průplav zanesen
byl pískem. Us. Pdl. To jsou dobří lidé,
když tam k nim přijdete, oni by vás všec-
kým zanesli. Us. Šd. Zanášeti se astronomií,
studiemi. Mus. 1880. 376. Zanášel se zalo-
žením nového kláštera v Třebíči; Zanášeli
se úmyslem, dáti zrušiti zvolení jeho. Ddk.
II. 378., 457. Lidé, kteří bludy a scestnými
vývodky zaneseni jsouce nesličně a ne- j
správně o Bohu soudí; Z. se trním. Sš. I.
42., P. 36. Větrem byli zaneseni. Ler. JM.
jednak tou jednak jinou kratochvílí zaná-
šeti se ráčil. Žer. 346. Z. se pískem. Har.
II 106. Srdce nepravostmi se zanáší. Kom.
D. 139. Stavitel, když stěny pořádá, stře-
chou se nezanáší. Kom. D. 76. Co ty mne
těmi časnými věcmi zanášíš? BR. II. 57. b.

— se s čím, s kým. S orbou, s hudbou
se z. Hol. 78. S tou myšlénkou se zanášel.
Us. Tč. Poněvadž my dáleji a déleji nemů-
žeme zanášeti se s rozdělováním tím. Sš.
Sk. 69. S touto otázkou se dále z. nebu-
deme. Ddk. III. 121. S jejímž obnovením

v blouznivé mysli své se zanášel. Ib. II. 57.
Z. se s kým — obcovati. — se. Rána se
zanáší (rozstřikuje se, nedosahuje cíle). Loď
se zanesla (jinam se nesla). D. Zpěv se za-
nášel, až údolí hlaholilo. Němc. Chmári sä,
chmúri sä, mračí sä, oblací sä, zanáša sä,
zadážďuje sä. Hdž. Šlb. 55. -- co, se
komu. Což mně ho ptáci zanesli, vítr za-
vál, anebo mi ho zlý člověk vzal? Němc.
I. 111. Ach Bože môj, ktože môjmu stariemu
jiesť zanesie? Dbš. Sl. pov. I. 41. Ty moje
kochání, zanes mu snídaní. Sš. P. 196. Za-
náša sa mu (chce se mu spat). Us. na Slov.
Zátur. Aspoň chýr o mne otcovi zanesieš.
Dbš. Sl. pov. VI. 35. — kolik. Zaniesla
by mu za pohárik vína; nelen za pohárik,
ale pohár vína, aby byl červený ako ta
kalina. Sl. ps. Šf. II. 144. — kdy. Král
toho času rozšířením města se zanášel. Ddk.
V. 140. V té době zanášel se Přemysl ve-
likými záměry ; Zanášeli se již před dvěma
léty myšlénkou na místo Viléma dosaditi
Otakara. Ib. V. 28., 315. Kdo v manželství
zanáší, nesvornosť si snáší. Vz Domácnosť.
Lb. — jak. Ak ma na chrbáte zanesieš a
čo len pred bránu, pomôžem ti. Dbš. Sl.
pov. V. 67. Letmo je tam zanášel. Dač. I.
170. Sedlo pridá; i v tom vyšvihne se naňho
ochotný a v behu pospešném divokej sa
do pótky zanáša; Až v posled zlomení od-
pornou Nemci porážkou ustupovať začnú a
krok nazpátky zanášať. Hol. 19., 116. Pří-
lišně někoho něčím zanášeti. Žer. 342. —
kde. Jako podnes zanášel se i tehdy dů-
myslný hospodář na Moravě vedlé rolnictví
pěstováním vína; Antifonarius, v němž za-
nešeny byly antifony na celý rok i s notami
hudebními (vz Z. co kam). Ddk. IV. 165.,
282. Žalobu u soudu z. Vz Žaloba. Posp.
Zbúren takovými Karolmana slovmi král
Svatopluk sem tam se sebou sa na mysli
zanáša. Hol. 16. — se v čem. Vždycky sa
len v mužském neunaven zbrojstve zanášel.
Hol. 12. — co za kým. Tak by sa ten,
za kterým veľkú sme zanášeli nádej, bez
krvi a ztráty vojsk zámer náš predca do-
sáhol. Hol. 103. — co komu proč. Pod
tým časom navarila Ježibaba žaby a kázala,
aby jich Ludmila sluhovi na obed zaniesla.
Dbš. Sl. pov. I. 39. — s inft. (účelným).
Zanésl sem si boty spraviť. Na Zlínsku. Brt.

Zaněstka, y, f. = zanáška (podlaha ve
mlýně). Jg.

Zanesvěcení, n., vz Zanesvětiti.

Zanesvěcený; -en, a, o, vz Zanesvětiti.

Zanesvětiti, il, cen, ení, verunheiligen.
D.

Zanesení = zanesení.

Zanešenosť, i, f. Z. vnitřních údův, die
Verschleimung. Lk. kn.

Zanešený = zanesený.

Zanešlechtiti, il, ěn, ění, verunedeln.
D. — se, sich verunedeln. D.

Zanešťastněti, unglücklich werden. —
kde s kým. On v Americe s celou svou
rodinou z-něl. Na Ostrav. Tč.

Zaneštěstilý, verunglückt. D.

Zanešvářeti, ejí, el, ení, verunreinigt
werden, schmutzig werden. Ros.