Předchozí (173)  Strana:174  Další (175) |
|
|||
174
|
|||
|
|||
cena toho. Ddk. IV. 175. — kdy. Důsto-
jenství proboštské záhy zase zaniklo. Ddk. IV. 271. Zanímatelnosť, i, f., das Interessante.
Jg. V z Zajímatelnosť. Zanímatelný, interessant, einnehmend.
Novor. 1824. Vz Zajímatelný. Zanímati, zanímávati, einnehmen. — co:
duši, mysl (zabývati, beschäftigen). Us. — Vz Zajímati. Zanímávati, vz Zanímati.
Zanímavost, i, f. = zajímavosť, das In-
teressante. Zanímavý = zajímavý, interessant, ein-
nehmend. Us. Velmi zanímavá mythologická vstavka. Šf. Rozpr. 1865. 112. Zaništiti zaničiti, verderben Na Ostrav.
Tč. Zanititi = nití zadělati, mit einem Fa-
den vermachen, verfäden. — co. Krok. Zanítiti, nět, nítil, cen, ení; zaněcovati =
zapáliti, anzünden, anfachen, anschüren, anstecken, anbrennen, begeistern, enthusi- asmiren. Jg., Dch., Čsk. — co: oheň, V., Pass. mus. 348., Ler., BO., haldu, D., lásku. Z. povstání, vzpouru. Šmb. Stř. II. 261. Z. své srdce. Osv. I. 41. By ani jedna jiskra neuhašená nezanítila napotom snad požár nový. Pal. Děj. III. 3. 81. — co kde Z. oheň na věži. Put. sv. 71. Tehda Paškazius káza okolo-nie veliký oheň zanietiti. Pass. 46. (Hý.). Na vrsě zanieti oběť. Rkk. 21. Lože pod ní z-li. Skl. II. 496. Zaněcuje oheň slova božího v srdci svém. Štelc. Chuť k umění v mládeži z. Kom. — čím. Tvář její byla touhou zanícena. Šml. — se. Válka se z-la. Šmb. S. II. 234. Vzbou- ření se z-lo Ib. II. 23. — se proti komu Hněv boží zanietil se jest proti nám. Bj. — se odkud. Z toho válka se z-la. Šmb. S II. 275. — (se čím) k čemu. K nebeským žádostem zaněcujíce; To se stává, když jeden dobrý s druhým rozmlouvá a sobě slova o nebeské žádosti podávají a se jimi k nebeskému milování zaněcují. Hus III. 63., 64. — se jak. Okna chrámu zanítila se v siném plápole. Čch. Mch. 74. — se v čem. Zaněcovala se v milování jeho. Troj. V prudkém hněvu se z. Kom. Žádám slyšeti slova, jimiž bych v jeho byl milo- vání zaniecen. Hus III. 64. — se komu. Jemu se jako nové světlo zanítí. Kom. Zanivellování, n., das Nivelliren. Zpr.
arch. VIII. 2. Zanivellovaný; -án, a, o, nivellirt. Zpr.
arch. VIII. 2. Zanivellovati, nivelliren.
Zanížiti, il, en, ení = snížiti, niedrig
machen. Berg. — co kde čím. Us. Zankl-e, y, f., starší jméno města Messany.
Zannichellka, y, f., zannichellia, rostl.
Rostl. III. a 13. Zanociti, zanocívati se, dämmern. Za-
nocilo se. Hdž. Čít. 135. Večerí sä, večerí, mrká, tmí sä, zanocieva sä. es wird Nacht. Na Slov. Hdž. Šlb. 55. Zanocovati = až do noci někde zůstati,
bis in die Nacht wo bleiben, sich verspäten. Na Ostrav. Tč. Z. = na noc zůstati, über die Nacht bleiben. Jg. |
Zánočnice, e, f. = noční motýl, der
Nachtfalter, pol. Jg. Zanonka, y, f., zanonia. Rostl. I. 237.
Zánor, u, m., vz Zanořenosť.
Zanořenosť, i, f. = zanoření, zánor. Na
Slov. Hdž. Vetín 124. Zanořený; -en, a, o, versenkt. — kde:
loď v moři z-ná. Us. Zanořiti, il, en, ení = pohřížiti, unter-
tauchen, versenken. Vz Nořiti. — co, se kam. Z. se do vody. pod vodu. Us. Tč. Z. svůj život v pustý svět Kká. K sl. j. 143. A tu na mori postavený zanoril som sa do myšlienok hlbokých i vzešlo mi na um, jako . . . Lipa 268. Zános, u. m. = věno přinesené od ženy,
die Mitgift. Us. Zanositi, vz Zanésti.
Zánoska, y, f., das Unterschlagholz. Rk.
Zánosný = k zanesení, hin-, wegtragbar.
Jg. Slov. Zanošati = zanášeti. Vz Zanésti. Na
Ostrav. Tč. Z-ší se na déšť. Ib. Tč. Zanošený = zanesený, durchs Tragen
ausgefüllt. — čím: jáma kamením z-ná. Zanotění, n., die Anstimmung. Z. žalmu.
Šmb. I. 388. Zanotěný; -ěn, a, o, angestimmt. Z. píseň.
Vz Zanotiti. Zanotiti, il, ěn, ění; zanotovati = za-
zpívati, anstimmen, intoniren. — proč: ke cti Maje. MM. — co. Z. si písničku. Us. Tč., Šd. —jak (čím). Dráb z-val na buben. Hrts. K starých guslí struně, že svítá volnosť, tak mi zanotuj. Kká. K. sl. j. 141. Z. jasným hlasem. Us. Jedněmi ústy zanotili. Ehr. 12. Veselo zanoť spevom i píšťalou. Hrbň. Rkp. Sp. st. D. — s kým oč. Z. s někým. Č. Druh si zanotoval s druhem o žních, Čch. L. k. 11. — jak: vysoko, nízko. Tč. Zánova, y, f. = obnova, die Neue. Šp.
Za nova, vz Za novu.
Zanovec, vce, m., galea officinalis, die
Geisraute, das Pestilenzkraut. Plk. Zanovit, u, m., melilothum, gelber Klee,
Rostl. Ssk. Zanovití, il, en, ení, zanovovati = za-
tvrditi — se v čem: v zlosti. Us. Na Slov. Zátur. Zanovitosť, i, f. = zatvrzelosť, svéhlavosť.
Príčiny väzja v z-sti a urputnej zatvrdlosti. Phld. II. 2 87. — Z. = zánovnosť. Vz Zá- novný. Zánovitý = tvrdohlavý, svéhlavý, eigen-
sinnig, halsstarrig. Na Slov. Durné, z. čelo. P. Tóth. Z. neustupnosť. Phld. II. 3. 88. — Z. = zánovní. Na Slov. Z. kabát. Zánovně, neuerdings. Kos. v Km. 1884.
648. Zánovní = skoro nový, fast neu. V. Z.
kabát, šat, kniha. Us. Dch., Pam. arch. 1869. 335. Škola z. od kamene. Ehr. 5. Z. sukně, Us., zřízení, Mus. 1880. 515., nábytek, Us. Vk., šat, Šd., rána (frisch), Sl. les., porážka. Kos. Ol I. 12. Zánovnosť, i, f., die Neuheit, neuer Zu-
stand. Dch. Zánovný = zánovní.
Zanovovati, vz Zanoviti.
|
||
|
|||
Předchozí (173)  Strana:174  Další (175) |