Předchozí (174)  Strana:175  Další (176) |
|
|||
175
|
|||
|
|||
Za novu, za nova, zuerst. Čím hrnek za
novu navře, tím potom i střepina páchne. Mus. Zánoží, n. = čásť nohy, der Mittelfuss,
metatarsus. Sa., Krok II. 275. Zanožiti, il, en, ení, zanožovati, den Fuss
rückwärts heben. Čsk. Zánožka, y, f., die Wende. Z. s obratem,
die Wende mit Drehung, z. přednožení, die Kehrwende, z. okružmo, die Doppelwende, Čsk., na přemet. Tš. Vz KP. I. 452., 467., 471., 488. Zánožmo, Drehwende.- Vysednutí n. výsed
z. s obratem, das Drehwendeaufsitzen, vy- sednouti z. s obratem, drehwendaufsitzen, výsed z., der Wendeaufsitz, sesed z., der Wendeabsitz, sesednouti z., wendeabsitzen, výšvih z., der Wendeaufschwung. Čsk. Stou- pejte z-mo! Kučera. Zanožní, Mittelfuss-. Z. kosť. Ja.
Zantelík, a, m., osob. jrn. Mor. Brt. Zanthropomorfisovati, menschlich ma-
chen. — co jak: mocí přírodní. Lpř. Dj. I. 68. Zautúch, a, m. = zatvrzelec. Na Slov.
Šd. Zanuditi, il, ěn, ění, mit Langeweile
tödten, pol. Jg. Zaňuhňati = ňuhňavě promluviti, auf-
schnüfeln, durch die Nase zu sprechen an- fangen. — co. Us. Tč., Šd. Zaňuchání, n., vz Zaňuchati.
Zaňuchaný; -án, a, o, vz Zaňuchati.
Zaňuchati, zu schnüffeln anfangen, auf-,
verspüren, — co. Kráva zaňuchala jetelinu. Na Mor. Tč. Starý pes vlka zaňuchal a začal brechať. Dbš. Sl. pov. III. 84. Králova dcéra preletela popred dieru ako guľa, drak to zaňuchal a vystrčil hlavu. Dbš. Sl. pov. I. 4. 1. Zanutiti, il, cen, ení, ein wenig zwin-
gen, drängen. D. exc. 2. Zanutiti = zanotiti, Na Ostrav. Tč.
Zanykl, u, m. = žindava europská Vz Žindava, Sanikl. Db.
Zanytování, n., das Zunieten. Z. nožů
do držátek. Jdr. exc. Zanytovati = nýty upevniti, vernieten.
— co kde: řetěz na kovadlině. Vrat. — co čím: podešve dřevenými nýty. Us. Tč. Zaňž = za nějž. Chléb, zaňž prosíme,
Buoh jest. Hus 1. 329. Zaobadati co = tušiti, ahnen. Na Slov.
Rybay. Zaobaliti, il, en, ení; zaobáleti, ejí, ej,
el, en, ení; zaobalovati, einwickeln, ver-, einpacken, emballiren. V. — co, se kam: něco do papíru, Us., knihu do lepenky, Sych., se do pláště, D., dítě do plachty. Tč. Když šla spat, z-la si oříšky do plátna. Němc. I. 69. Černý prach sa metá a zaobála do mraku celu výšku. Hol. 240. Z. se v šátek. — co čím: hlavu šátkem. — se čím proti čemu: pláštěm proti zimě. Dch. Zaoběcati = přislíbiti. — co komu.
Co mi pán Bůh zaoběcal, to mne nemině; Z-cal mi un černooké dzěvče. Sš. P. 280. Zaoběcal mi on synečka švarnego. Brt. P. 141. Zaobědovati si = poobědovati si, ein
wenig, etwas zu Mittag essen. Odešli potom |
do hostinca si z. Mt. S. I. 58. Po poľovačke
sa rozložili práve na tej lúke, že si trochu zaobedují. Dbš. Sl. pov. I. 202. Zaobejíti, vz Zaobjíti.
Zaobérať sa, vz Zaobrati.
Zaobětovati, opfern, zum Opfer bringen.
— se komu. Jemu (Kristu) se docela za- obětuji. Sš. II. 159. Zaobcházeti, vz Zaobjíti.
Zaobchoditi, vz Zaobjíti.
Zaobírati sa, vz Zaobrati.
Zaobísť se = zaobjíti se. Na Slov.
Zaobjíti, zaobejdu, zaobešel, zaobjití; za-
obcházeti, il, zen, ení; zaobchoditi, il, zen, ení, na Slov. zaobchádzať, zaobisť, um-, her- umgehen, umzingeln, einschliessen; zachá- zeti, nakládati s kým, behandeln; ošiditi, hintergehen. —co, koho. Hlas., Pik. Opojili ho, ani sám nevedel ako, a zase ho len za- obchodili; pri čom on tie kone čistí?; Vša- kovak zaobchádzali otca; Tak sa mu líškala, tak ho zaobchádzala, kýmkoľvek sa len neutišil a neudobril. Dbš. Sl. pov. I. 157., 257., 400. Tu dal by zo seba i tú košelku, keď byste ho zaobišli. Phkl. III. 527. Za- obejdi ju tak opatrne, šetri tváre, hlasu i posuňkov. Zbr. Lžd. 91. I klučky mece i všelijak ma už zaobchodí, ale sa mu pre- viesť nedám. Mt. S. I. 106. — (komu, jak) s kým, s čím. Tak s ním zaobchodí, ako s malovaným vajcom. Mt. S. I. 96. Len pekne s ním zaobchádzaj. Klčk. V. 66. Kdo sa chce naučiť len trochu lepšie po slovensky písať, ten musí s pospolitosťou (s obecným lidem) žiť, s ňou zaobchodiť, u nej načúvať. Zátur. Tak zaobchodila i s ňou, akoľvek aj s vlastnou dievkou; Člověk nemôže vždycky sluhovi za pätama chodiť, ako mu zaobchodí so statkom. Dbš. Sl. pov. VI. 3., VIII. 37. Petrovič a Gléža zaobejdú ticho s gazdou nepriatelský tábor. Zbr. Hry 108. Jak smrek sa hodíš do dúbravy, jak jeleň budeš si tam chodiť; lež znáš-li s cudzím zaobchodiť. Phld. IV. 13. — od čeho. Tu ešte len za- obchodili sa bratia od smiechu. Dbš. Sl. pov. VI. 33. — jak. Bez toho sa na veky zaobídem (se obejdem). Mt. S. I. 104. Všetci vynakládame na také veci peniaze, bez ktorých bysme si mohli zaobísť (se obejíti). Zátur. Priat. II. 40. Ale sä aj bezo mňä ta zaobišla. Dbš. Obyč. 72. Zavolala sluhu na stranu a pekne ho zaobišla. Dbš. Sl. pov. I. 226. A zaobchodila si pekne toho otca, kým len nesobral sa s tou sousedou. Dbš. Sl. pov. VI. 4. Ondrej nevedel o ničom. Mať zaob- chádza ho ze šetkých stran, až mu povie. Dbš. Obyč. 14. Zaobklíčiti, il, en, ení, zaobkličovati,
einschliessen. — koho. Král poslal hned druhô vojsko a to jich nenazdajky celkom zaobklúčilo, že ani len jeden nemohol uví- znút. Dbš. Sl. pov. I. 293. Zaobkolesiti, il, en, ení, einschliessen.
Na Slov. Oj, leva lovi z-li, keď kluckal hlavou korunnou driemajúc. Sldk. 231. Zaoblačiti, il, en, ení, zaoblačovati, um-,
überwölken. — abs. Je z-no. Us. Němc. — se kde, kdy. Nebe se na poledni, k zapadu k večeru, o polednách atd. zaoblačilo, bude bouřka. Na Ostrav. Tč. — se komu. Čo je |
||
|
|||
Předchozí (174)  Strana:175  Další (176) |