175

Za novu, za nova, zuerst. Čím hrnek za
novu navře, tím potom i střepina páchne.
Mus.

Zánoží, n. = čásť nohy, der Mittelfuss,
metatarsus. Sa., Krok II. 275.

Zanožiti, il, en, ení, zanožovati, den Fuss
rückwärts heben. Čsk.

Zánožka, y, f., die Wende. Z. s obratem,
die Wende mit Drehung, z. přednožení, die
Kehrwende, z. okružmo, die Doppelwende,
Čsk., na přemet. Tš. Vz KP. I. 452., 467.,
471., 488.

Zánožmo, Drehwende.- Vysednutí n. výsed
z. s obratem, das Drehwendeaufsitzen, vy-
sednouti z. s obratem, drehwendaufsitzen,
výsed z., der Wendeaufsitz, sesed z., der
Wendeabsitz, sesednouti z., wendeabsitzen,
výšvih z., der Wendeaufschwung. Čsk. Stou-
pejte z-mo! Kučera.

Zanožní, Mittelfuss-. Z. kosť. Ja.
Zantelík, a, m., osob. jrn. Mor. Brt.

Zanthropomorfisovati, menschlich ma-
chen. — co jak: mocí přírodní. Lpř. Dj.
I. 68.

Zautúch, a, m. = zatvrzelec. Na Slov.
Šd.

Zanuditi, il, ěn, ění, mit Langeweile
tödten, pol. Jg.

Zaňuhňati = ňuhňavě promluviti, auf-
schnüfeln, durch die Nase zu sprechen an-
fangen. — co. Us. Tč., Šd.

Zaňuchání, n., vz Zaňuchati.

Zaňuchaný; -án, a, o, vz Zaňuchati.

Zaňuchati, zu schnüffeln anfangen, auf-,
verspüren, — co. Kráva zaňuchala jetelinu.
Na Mor. Tč. Starý pes vlka zaňuchal a začal
brechať. Dbš. Sl. pov. III. 84. Králova dcéra
preletela popred dieru ako guľa, drak to
zaňuchal a vystrčil hlavu. Dbš. Sl. pov. I. 4.

1. Zanutiti, il, cen, ení, ein wenig zwin-
gen, drängen. D. exc.

2. Zanutiti = zanotiti, Na Ostrav. Tč.
Zanykl, u, m. = žindava europská Vz

Žindava, Sanikl. Db.

Zanytování, n., das Zunieten. Z. nožů
do držátek. Jdr. exc.

Zanytovati = nýty upevniti, vernieten.
— co kde: řetěz na kovadlině. Vrat. —
co čím: podešve dřevenými nýty. Us. Tč.

Zaňž = za nějž. Chléb, zaňž prosíme,
Buoh jest. Hus 1. 329.

Zaobadati co = tušiti, ahnen. Na Slov.
Rybay.

Zaobaliti, il, en, ení; zaobáleti, ejí, ej,
el, en, ení; zaobalovati, einwickeln, ver-,
einpacken, emballiren. V. — co, se kam:
něco do papíru, Us., knihu do lepenky, Sych.,
se do pláště, D., dítě do plachty. Tč. Když
šla spat, z-la si oříšky do plátna. Němc. I.
69. Černý prach sa metá a zaobála do mraku
celu výšku. Hol. 240. Z. se v šátek. — co
čím: hlavu šátkem. — se čím proti čemu:
pláštěm proti zimě. Dch.

Zaoběcati = přislíbiti. — co komu.
Co mi pán Bůh zaoběcal, to mne nemině;
Z-cal mi un černooké dzěvče. Sš. P. 280.
Zaoběcal mi on synečka švarnego. Brt. P.
141.

Zaobědovati si = poobědovati si, ein
wenig, etwas zu Mittag essen. Odešli potom

do hostinca si z. Mt. S. I. 58. Po poľovačke
sa rozložili práve na tej lúke, že si trochu
zaobedují. Dbš. Sl. pov. I. 202.

Zaobejíti, vz Zaobjíti.

Zaobérať sa, vz Zaobrati.

Zaobětovati, opfern, zum Opfer bringen.
— se komu. Jemu (Kristu) se docela za-
obětuji. Sš. II. 159.

Zaobcházeti, vz Zaobjíti.

Zaobchoditi, vz Zaobjíti.

Zaobírati sa, vz Zaobrati.

Zaobísť se = zaobjíti se. Na Slov.

Zaobjíti, zaobejdu, zaobešel, zaobjití; za-
obcházeti, il, zen, ení; zaobchoditi, il, zen,
ení, na Slov. zaobchádzať, zaobisť, um-, her-
umgehen, umzingeln, einschliessen; zachá-
zeti, nakládati s kým, behandeln; ošiditi,
hintergehen. —co, koho. Hlas., Pik. Opojili
ho, ani sám nevedel ako, a zase ho len za-
obchodili; pri čom on tie kone čistí?; Vša-
kovak zaobchádzali otca; Tak sa mu líškala,
tak ho zaobchádzala, kýmkoľvek sa len
neutišil a neudobril. Dbš. Sl. pov. I. 157.,
257., 400. Tu dal by zo seba i tú košelku,
keď byste ho zaobišli. Phkl. III. 527. Za-
obejdi ju tak opatrne, šetri tváre, hlasu
i posuňkov. Zbr. Lžd. 91. I klučky mece
i všelijak ma už zaobchodí, ale sa mu pre-
viesť nedám. Mt. S. I. 106. — (komu, jak)
s kým, s čím. Tak s ním zaobchodí, ako
s malovaným vajcom. Mt. S. I. 96. Len
pekne s ním zaobchádzaj. Klčk. V. 66. Kdo
sa chce naučiť len trochu lepšie po slovensky
písať, ten musí s pospolitosťou (s obecným
lidem) žiť, s ňou zaobchodiť, u nej načúvať.
Zátur. Tak zaobchodila i s ňou, akoľvek aj
s vlastnou dievkou; Člověk nemôže vždycky
sluhovi za pätama chodiť, ako mu zaobchodí
so statkom. Dbš. Sl. pov. VI. 3., VIII. 37.
Petrovič a Gléža zaobejdú ticho s gazdou
nepriatelský tábor. Zbr. Hry 108. Jak smrek
sa hodíš do dúbravy, jak jeleň budeš si
tam chodiť; lež znáš-li s cudzím zaobchodiť.
Phld. IV. 13. — od čeho. Tu ešte len za-
obchodili sa bratia od smiechu. Dbš. Sl.
pov. VI. 33. — jak. Bez toho sa na veky
zaobídem (se obejdem). Mt. S. I. 104. Všetci
vynakládame na také veci peniaze, bez ktorých
bysme si mohli zaobísť (se obejíti). Zátur.
Priat. II. 40. Ale sä aj bezo mňä ta zaobišla.
Dbš. Obyč. 72. Zavolala sluhu na stranu a
pekne ho zaobišla. Dbš. Sl. pov. I. 226.
A zaobchodila si pekne toho otca, kým len
nesobral sa s tou sousedou. Dbš. Sl. pov.
VI. 4. Ondrej nevedel o ničom. Mať zaob-
chádza ho ze šetkých stran, až mu povie.
Dbš. Obyč. 14.

Zaobklíčiti, il, en, ení, zaobkličovati,
einschliessen. — koho. Král poslal hned
druhô vojsko a to jich nenazdajky celkom
zaobklúčilo, že ani len jeden nemohol uví-
znút. Dbš. Sl. pov. I. 293.

Zaobkolesiti, il, en, ení, einschliessen.
Na Slov. Oj, leva lovi z-li, keď kluckal
hlavou korunnou driemajúc. Sldk. 231.

Zaoblačiti, il, en, ení, zaoblačovati, um-,
überwölken. — abs. Je z-no. Us. Němc. —
se kde, kdy. Nebe se na poledni, k zapadu
k večeru, o polednách atd. zaoblačilo, bude
bouřka. Na Ostrav. Tč. — se komu. Čo je