176

z takých spolkov, kde radosť nešumí, ale
práca tlači, až sa nebo mladej duši zaoblačí.
Sldk. 457.

Zaobléci, zaoblékati = ošatiti, bekleiden.
Na mor. Val. Vck.

Zaobliti = oblým učiniti.

Zaobmysliti, il, šlen, ení, zaobmýšleti,
beabsichtigen. — co čím. Co tím zaobmýšlíš?
Us. — s inft. Zaobmýšlal podvrátiť to. Rtk.
15.

Zaobora, y, f., ves u Zlaté Studně v Br-
něnsku. PL.

Zaoborek, rku, m. = místo za oborou.
Pk.

Zaoborky, jm. polí u Přerova. Pk.

Zaobouti = obouti, beschuhen. — koho.
Bolo po čižmách. Keby tam bol býval majster,
čo ho tak zaobul, bol by ho v zubách roz-
sekal. Dbš. Sl. pov. VIII. 13.

Zaobraceti, vz Zaobrátiti.

Zaobrati se, zaobírati sa, zaobírati se =
zabývati se, zanášeti se s něčím, sich ab-
geben, beschäftigen. — s čím. Naveky len
s jednou píšťalkou sa zaobéral, na ktorej
veľmi utešene pískaval. Dbš. Sl. pov. I.
224. Zaobéra sa s obchodom. Dbš. Obyč. 85.
Zasluhuje tento krajinský poklad, abysme
sa s ním dôkladnajšie zaoberali. Sl. let. I
3. Lebo ti to z očú vyzerá, že sa s podob-
nými pletkami zaobéraš. Phld. III. 1 5.
I počala sa zaobérati s Bohem. Nitra VI.
261.

Zaobrátiti, zaobraceti, zaobracovati, ein
wenig drehen, umwenden. — co. Ros. —
čím: sochorem. — se. Medzitým Červenkrál
pomyslel si voľač a už znal, ako má za-
obrátiť sa; Chytro priskoč a načri a utekaj,
bo ak nezaobrátiš sa, tam zahynieš. Dbš.
Sl. pov. I. 66., V. 56.

Zaobroubiti, il, en, ení; zaobrubovati,
ein wenig umsäumen. — co: obrubu, Us.,
šátek. Šd. — co čím: sukni stužkou hed-
vábnou.

Zaobrtliti, zaobrtlíkovati = obrtlem za-
vříti, mit dem Dreher verschliessen. — co:
okno, na Mor. a ve Slez. Té., Šd., dvéře,
zuriegeln. Ib. Tč.

Zaobrtlovaný, zugeriegelt. Okno bylo
slabo z-né, větr ho otevřel. Mor. Šd.

Zaobrubovati, vz Zaobroubiti.

Zaobúlati {chybně: zababúlati) = zavi-
nouti, zamotati. — koho. Celý se zaobúlal.
Mor. a Slez. Šd.

Zaocelení, n , die Stählung.

Zaocelený; -en, a, o, gestählt.

Zaoceliti, il, en, ení, zaocelovati, zoceliti,
stählen. D. — co: železo. — se jak. Po
tvojich prstoch poznávam, že si sa ty ešte
dosť nezahartoval a tak sa len dobre za-
oceľuj. Dbš. Sl. pov. I. 106. — co čím.
Za to ale polovička jeho má v sebe toľko
železa, že ním zná mäkkosť mužovu zaoce-
lovať. Phled. III. 527.

Zaocelování, n., die Stählung.

Zaocelovaný; -án, a, o, gestählt.

Zaocelovati, vz Zaoceliti.

Zaoctělý, säuerlich wie Essig. Reg. zdr.
Ocet medový či syrup zaoctělý s plítou,
psyák, oxymel aeruginis, der Grünspansauer-
honig. Nz. lk.

Zaoctěti, zaoctívati, zu Essig werden,
sauer werden. Ros.
Zaoctiti, il, ěn, ění, säuerlich machen.

— co: jídlo, čím: vinným octem.
Zaodaný; -án, a, o = podnapilý, ange-
trunken. Mor. Knrz.

Zaoďatý; -at, a, o = zaoděný, bekleidet.
Na Slov. Ostatňá človečá je spósoba údov
a rádnych článkov, než kudlatou zaoďatá
naskrze srsťou. Hol. 72.

Zaodění, n., die Bekleidung. Sukna va-
lašského pre zaodení jeho (chlapce) kúpiti
nekterú sáhu. Sl. let. VI. 68.

Zaoděný; -ěn. a, o, bekleidet. — čím:
rúchom. Kyt. 1876. 28. Vz Zaodíti.

Zaoderský, jenseits der Oder gelegen,
wohnend u s. w.

Zaodetý = zaoděný. Na Slov. V dnešní
deň príroda slavnosť svoju svätí, lebo je
zem krásne zaodetá v kvieti. Zátur. Vinš.
I. 23. Po hrobách tam pôjdeš starosveta
cezo smrtných búrov záveje, nech ti bude
duša zaodetá vo broň viery, lásky, nádeje!
Hdž. Rkp.

Záodev, i, f., das Kleid, oděv. Na Slov.
Všetko stáva, všetko zmladnuté ožíva, záodev
novú obléka. Hol. 425.

Zaodíti, ději, děl, ěn a ín, ění, zaodívati
= obléci, ankleiden, bekleiden. — se čím:
pláštěm, Us. Dch., šátkem vlňákem. Mor. Šd.

— koho kam. Zaoděj sa do chůvky, mor.,
Šd., do zimního šatu. Us. Tč. — jak. Už ju
zaoďali za pannu, ho za kněze. Na Ostrav.
Tč.

Za odívám, n., die Bekleidung. Z. husarů.
Na Slov. Rb. (Mus.). Buď rád, když máš
skrovný oděv ku zaodívaňú. Na Slov. Tč.

Zaodívati, vz Zaodíti.

Zaodívka, y, f., velum, das Schulter-
velum. Šd.

Zaohavení, n. = zohavení. Bern.

Zaohaviti, il, en, ení, zaohavovati, vz
Zohaviti. Bern.

Zaohniti, il, ěn, ění = zapáliti. L.

Zaohnouti, hnul, ut, utí; zaohýbati =
po málu ohnouti, anfangen zu biegen, um-
biegen. — co: hřebíky. Us. — čím. Za-
ohýbej tím kyjem, jestli ho ohneš. Us. Tč.

Zaohýbati vz Zaohnouti.

Zaohyzditi, il, ěn, ění, zaohyzďovati,
entstellen, besudeln. — co. Braň krev po-
škaredí i drahé zaohyzďuje rúcho. Hol. 117.
Smutná široké zaohyzďuje vóňa povetrí.
Hol. 77.

Zaochotiti, il, cen, ení, zaochocovati =
ochotným činiti, bereitwillig machen o. stim-
men. Na Slov. Šd.

Zaokrájeti, el, en, ení, zaokrojiti, zaokro-
jovati. Na Slov. Turkovi poručám, aby ho
doma ještě moravským suknom zaokrájeli
a tak panu M. vydali. Sl. let. 1. 228.

Zaokrojiti, il, en, ení, vz Zaokrájeti.

Zaokrouhlení, n., die Abrundung. Kra-
jina ta postrádá z. Lpř. Děj. I. 33. O sce-
lování čili zaokrouhlení statků zmínili jsme
se již svrchu k r. 1184. Ddk. IV.

Zaokrouhlenosť, i, f., die Rundung. Z.
umělecké formy. Mus. 1880. 267.

Zaokrouhlený; -en, a, o, abgerundet.
Z. říše, Us. Pdl., číslo, Kř. Stat., pole. Mus.