177

1880. 513. Žádné pevniny rozloha není tak
z-ná jako australská. Lpř. Děj. I. 8. Popluží
nemuselo vždycky tvořiti jediný celek za-
okrouhlený. Ddk. IV. 163. — jak. Říše
výborně zaokrouhlená. Ddk. V. 343. Celek
zeměpisně zaokrouhlený. Lpř. J. — kde.
Krovky na konci z-né. Kk. Br. 31., 33.

Zaokrouhliti, il, en, ení, abrunden. —
co čím: hoblíkem. Z. kůl pořízem. Us. Tč.

— co jak. Zdraví se vrátilo a zaokrouhlilo
její postavu v souměrnost téměř klassickou.

Šml. I. 53. — se. Úhly ostré sa zaokrúhlujú.
Lipa III. 177.

Zaokrouhlosť, i, f., die Abrundung. Štúr.

Zaokrouhlý = zaokrouhlený, zugerundet.
Rostl.

Zaokroužený, vz Zaokrúžený.

Zaokrúžený; -žen, a, o, abgerundet. Vy-
soké Tatry tvoria tedy pre seba z-ný celok.
Phld. IV. 253.

Zaokrytí, yl, yt, ytí, zaokrývati, bedecken.

— koho. On nevidel slabosti, nevidel hriechu,
keď ho zaokrývala rúška národného pre-
svedčenia. HVaj. BD. II. 97.

Zaolejiti, il, en, ení, vz Zaolejovati. Plk.

Zaolejování, n., das Einölen, die Ein-
ölung. Us.

Zaolejovaný; -án, a, o, eingeölt. Má z-né
ruce. Us. Šd.

Zaolejovati, einölen. — co: kolečko. Us.
Tč. Vz Zaolejiti.

Zaolovení, n., die Plombirung.

Zaolovený; -en, a, o, plombirt. Us.
Zaoloviti = plombovati, plombiren. Us.
Šp.

Zaonačení, n., vz Zaonačiti.

Zaonačený; -en, a, o, verbessert. Měl
řemeslo slušně zaonačené (zavedené, gut
bestellt). Ehr. 27. — Z. = zablácený, špi-
navý, škaredý, beschmutzt, schmutzig, garstig.
Na Vsetínsku. Vck.

Zaonačiti, il, en, ení, zaonačovati = po-
praviti, ozdobiti, verbessern, verzieren. Us.
Brt. — co, se komu. On si to dovede za-
onačit (příjemným učiniti). Us. Dch. Však
si všecko zaonačili (zařídili). Us. u Kr. Hrad.
Kšť. Nemohl se holce z. (zalíbiti). Jrsk. —
Vz Zaonačený.

Zaopač, i, f. = obtíže, závada, die Beir-
rung, das Hinderniss. Bez z-či dvůr držal.
List. 1389.

Zaopálati, ausschwingen. Vz Opálati. —
co: pšenici. Leg. 62.

Zaopášati = zavázati, zaplésti, zubinden.
zuschnüren. — si co: střevíce, šněrovačku.
Mor. Knrz.

Zaopatřenec, nce, m., der Versorgte. Z.
v chudinci, der Pfründler.

Zaopatření, n., die Vorsorge, Herbei-
schaffung. S tím výslovným zaopatřením
(s výhradou). D. Dům k z. chudých. Us.
D. Z. nabyti, někdy lépe: chleba se dodě-
lati, dopracovati. Pk. Z. prostředků, die
Beschaffung der Mittel, Dch., z. vodou, die
Bewässerung. Nz. lk. Způsob, jakým za-
opatření to provedeno, jest největším toho
svědectvím. Ddk. II. 204.

Zaopatřenka, y, f. Z. v chudinci, die
Pfründlerin. Dch.

Kottův : Česko-něm. slovník. V.

Zaopatřený; třen, a, o, herbeigeschafft,
besorgt, versorgt. Jest dobře zaopatřen. Us.
Věc dobře zaopatřená. D. Chtěje míti svou
česť z-nou, žaloval. Kn. těš. 1631. — čím.
Ovčákovi berlou neb bičem zaopatřenému
ovcí stádo se svěřuje. Kom. Vz Zaopatřiti.

Zaopatřiti, patř, patře (íc), il, en, ení;
zaopatřovati = opatřiti, zásobiti, versehen
womit, versorgen; o něco se starati, ver-
sorgen, bestellen, verwahren; zjednati, ver-,
an-, einschaffen; místo, výživu zaopatřiti,
versorgen, anbringen, unterbringen. Jg. —
abs. Jak z-ni byli četní synové a dcery,
nelze udati. Ddk., III. 243. Zaopatřiti, co za
právo jest. D., Šm. — co: svůj měšec z.
(o něj se starati). D. — koho = výživu
mu opatřiti. Své děti, dceru, D., hosti. Z.
nemocného (svátostmi pokání, večeře Páně
a posledního pomazání). Dch., Šd. — co,
koho čím : vínem, penězi, zbožím, D., všemi
potřebami, Ros., potravou, dvéře zámky,
D., nemocného svátostmi, se kožichem. Z.
někoho knězem. Us. Tč. Sud se všelikými
potřebami zaopatřil. Němc. I.190. A všetkých
všetkým zaopatriť káže potrebným. Hol. 71.

— co komu: peníze, bezpečnosť, D., ptáky,
Sych., službu (zjednati). Má dobrého muže,
on jí všecko zaopatří. Us. Šd. Dobrý príklad,
naučení, odev, též i živnosť svým domácim
zaopatriť bude tvá povinnosť. Na Slov. Tč.
Snažila som sa ľudí k tomu vésť, aby sa
na spósob divokých už vác neživívali zvírat,
než radšej si ľahodnejšú zaopatrili chóvu.
Hol. 246. Těší-li kdo koho, by se nestaral,
že má příbuzného farářem, ten že mu děti
zaopatří, odpovídají, netěší-li se tomu: Co
by nezaopatřil, až budu umírať (t j. sva-
tostmi umírajících)? Vz Soujmenný. Na Zlín
sku. Brt. — se čím nač kdy: dřívím na
zimu, Ros., před zimou. D. — koho (čím)
kdy. Snažila se, aby zavděčila se jí za tolik
dobrodiní a zaopatřila jí k starosti pohodlím
a dostatkem. Bs. ml. Zdejší město tím ve
čtyřech nedělích zaopatřil. Kron. hrad. —
koho kde. Náleželoť tedy z-ti Jaromíra
v Čechách samých. Ddk. II. 207. — jak.
Čo máš, to si zaopatruj podla všej možnosti.
Na Slov. Té. Prebijú sa svetom aj bez imania
a pán Boh jich sám najlepšie zaopatrí. Dbš.
Sl. pov. III. 6. — co k čemu. Hospodář
zaopatří k večeři jídlo a pivo. Kld. II. 325.

— koho na čem. Aby na své dobré cti
a slávě zaopatřen byl. Úřad ho vždy na
cti zaopatřil (jeho česť obhájil). Ku těš.
1631., 1633.

Zaopatřlivý = zaopatřovací. Víd. list
1816.

Zaopatřovací, Versorgungs-. Z. ústav.
Rk., Dch., pokladnice řemeslnická, Gewerbe-
versorgungskasse. Šp.

Zaopatřování, n., die Versorgung.

Zaopatřovati, vz Zaopatřiti.

Zaopatřovna, y, f., das Verpflegs-, Ver-
sorgungshaus, die Versorgungsanstalt.

Zaoral, a, m., os. jm. Vz Zaorati.

Zaoraní, n., die Einackerung.

Zaoraný; -án, a, o, eingeackert. — kdy.
Obilí v čas, o sv. Havlu z-né. Us. Prejde
zima, svitne ráno, zíjde žitko zaoranô. Brt.
Sp. 149.

301