Předchozí (176)  Strana:177  Další (178) |
|
|||
177
|
|||
|
|||
1880. 513. Žádné pevniny rozloha není tak
z-ná jako australská. Lpř. Děj. I. 8. Popluží nemuselo vždycky tvořiti jediný celek za- okrouhlený. Ddk. IV. 163. — jak. Říše výborně zaokrouhlená. Ddk. V. 343. Celek zeměpisně zaokrouhlený. Lpř. J. — kde. Krovky na konci z-né. Kk. Br. 31., 33. Zaokrouhliti, il, en, ení, abrunden. —
co čím: hoblíkem. Z. kůl pořízem. Us. Tč. — co jak. Zdraví se vrátilo a zaokrouhlilo
její postavu v souměrnost téměř klassickou. Šml. I. 53. — se. Úhly ostré sa zaokrúhlujú.
Lipa III. 177. Zaokrouhlosť, i, f., die Abrundung. Štúr.
Zaokrouhlý = zaokrouhlený, zugerundet.
Rostl. Zaokroužený, vz Zaokrúžený.
Zaokrúžený; -žen, a, o, abgerundet. Vy-
soké Tatry tvoria tedy pre seba z-ný celok. Phld. IV. 253. Zaokrytí, yl, yt, ytí, zaokrývati, bedecken.
— koho. On nevidel slabosti, nevidel hriechu,
keď ho zaokrývala rúška národného pre- svedčenia. HVaj. BD. II. 97. Zaolejiti, il, en, ení, vz Zaolejovati. Plk.
Zaolejování, n., das Einölen, die Ein-
ölung. Us. Zaolejovaný; -án, a, o, eingeölt. Má z-né
ruce. Us. Šd. Zaolejovati, einölen. — co: kolečko. Us.
Tč. Vz Zaolejiti. Zaolovení, n., die Plombirung.
Zaolovený; -en, a, o, plombirt. Us.
Zaoloviti = plombovati, plombiren. Us. Šp. Zaonačení, n., vz Zaonačiti.
Zaonačený; -en, a, o, verbessert. Měl
řemeslo slušně zaonačené (zavedené, gut bestellt). Ehr. 27. — Z. = zablácený, špi- navý, škaredý, beschmutzt, schmutzig, garstig. Na Vsetínsku. Vck. Zaonačiti, il, en, ení, zaonačovati = po-
praviti, ozdobiti, verbessern, verzieren. Us. Brt. — co, se komu. On si to dovede za- onačit (příjemným učiniti). Us. Dch. Však si všecko zaonačili (zařídili). Us. u Kr. Hrad. Kšť. Nemohl se holce z. (zalíbiti). Jrsk. — Vz Zaonačený. Zaopač, i, f. = obtíže, závada, die Beir-
rung, das Hinderniss. Bez z-či dvůr držal. List. 1389. Zaopálati, ausschwingen. Vz Opálati. —
co: pšenici. Leg. 62. Zaopášati = zavázati, zaplésti, zubinden.
zuschnüren. — si co: střevíce, šněrovačku. Mor. Knrz. Zaopatřenec, nce, m., der Versorgte. Z.
v chudinci, der Pfründler. Zaopatření, n., die Vorsorge, Herbei-
schaffung. S tím výslovným zaopatřením (s výhradou). D. Dům k z. chudých. Us. D. Z. nabyti, někdy lépe: chleba se dodě- lati, dopracovati. Pk. Z. prostředků, die Beschaffung der Mittel, Dch., z. vodou, die Bewässerung. Nz. lk. Způsob, jakým za- opatření to provedeno, jest největším toho svědectvím. Ddk. II. 204. Zaopatřenka, y, f. Z. v chudinci, die
Pfründlerin. Dch. Kottův : Česko-něm. slovník. V.
|
Zaopatřený; třen, a, o, herbeigeschafft,
besorgt, versorgt. Jest dobře zaopatřen. Us. Věc dobře zaopatřená. D. Chtěje míti svou česť z-nou, žaloval. Kn. těš. 1631. — čím. Ovčákovi berlou neb bičem zaopatřenému ovcí stádo se svěřuje. Kom. Vz Zaopatřiti. Zaopatřiti, patř, patře (íc), il, en, ení;
zaopatřovati = opatřiti, zásobiti, versehen womit, versorgen; o něco se starati, ver- sorgen, bestellen, verwahren; zjednati, ver-, an-, einschaffen; místo, výživu zaopatřiti, versorgen, anbringen, unterbringen. Jg. — abs. Jak z-ni byli četní synové a dcery, nelze udati. Ddk., III. 243. Zaopatřiti, co za právo jest. D., Šm. — co: svůj měšec z. (o něj se starati). D. — koho = výživu mu opatřiti. Své děti, dceru, D., hosti. Z. nemocného (svátostmi pokání, večeře Páně a posledního pomazání). Dch., Šd. — co, koho čím : vínem, penězi, zbožím, D., všemi potřebami, Ros., potravou, dvéře zámky, D., nemocného svátostmi, se kožichem. Z. někoho knězem. Us. Tč. Sud se všelikými potřebami zaopatřil. Němc. I.190. A všetkých všetkým zaopatriť káže potrebným. Hol. 71. — co komu: peníze, bezpečnosť, D., ptáky,
Sych., službu (zjednati). Má dobrého muže, on jí všecko zaopatří. Us. Šd. Dobrý príklad, naučení, odev, též i živnosť svým domácim zaopatriť bude tvá povinnosť. Na Slov. Tč. Snažila som sa ľudí k tomu vésť, aby sa na spósob divokých už vác neživívali zvírat, než radšej si ľahodnejšú zaopatrili chóvu. Hol. 246. Těší-li kdo koho, by se nestaral, že má příbuzného farářem, ten že mu děti zaopatří, odpovídají, netěší-li se tomu: Co by nezaopatřil, až budu umírať (t j. sva- tostmi umírajících)? Vz Soujmenný. Na Zlín sku. Brt. — se čím nač kdy: dřívím na zimu, Ros., před zimou. D. — koho (čím) kdy. Snažila se, aby zavděčila se jí za tolik dobrodiní a zaopatřila jí k starosti pohodlím a dostatkem. Bs. ml. Zdejší město tím ve čtyřech nedělích zaopatřil. Kron. hrad. — koho kde. Náleželoť tedy z-ti Jaromíra v Čechách samých. Ddk. II. 207. — jak. Čo máš, to si zaopatruj podla všej možnosti. Na Slov. Té. Prebijú sa svetom aj bez imania a pán Boh jich sám najlepšie zaopatrí. Dbš. Sl. pov. III. 6. — co k čemu. Hospodář zaopatří k večeři jídlo a pivo. Kld. II. 325. — koho na čem. Aby na své dobré cti
a slávě zaopatřen byl. Úřad ho vždy na cti zaopatřil (jeho česť obhájil). Ku těš. 1631., 1633. Zaopatřlivý = zaopatřovací. Víd. list
1816. Zaopatřovací, Versorgungs-. Z. ústav.
Rk., Dch., pokladnice řemeslnická, Gewerbe- versorgungskasse. Šp. Zaopatřování, n., die Versorgung.
Zaopatřovati, vz Zaopatřiti.
Zaopatřovna, y, f., das Verpflegs-, Ver-
sorgungshaus, die Versorgungsanstalt. Zaoral, a, m., os. jm. Vz Zaorati.
Zaoraní, n., die Einackerung.
Zaoraný; -án, a, o, eingeackert. — kdy.
Obilí v čas, o sv. Havlu z-né. Us. Prejde zima, svitne ráno, zíjde žitko zaoranô. Brt. Sp. 149. 301
|
||
|
|||
Předchozí (176)  Strana:177  Další (178) |