Předchozí (178)  Strana:179  Další (180) |
|
|||
179
|
|||
|
|||
(k půlnoční straně). Us. V západčí neroste
víno silnější. V. V zápačí špatně zrají plo- diny. Mor. Knrz. Slyším baču loučiti se s nimi ze zápače. Pokr. Z hor 93. Hoj! jaké to kvítko na zápačích zkvétá! Hdk. C. 219. Pole v zápači. Na mor. Val. Vck. Ne od Hebronu, kad zo zápače ztiaď oblak tiahne uajčernejšej; Keď svet ešte v zápači, jim svetlo jeho (šťastie) dostačí; Tu odtial z pa- vlače lzä dovidieť v stráň, do tej zápače. Phld. III. 1. 35., IV. 21., 167. Zapáčiti, il, en, ení, zapačovati — na-
vštíviti, besuchen. Na Slov. — koho. Volá, by prišli ho tiež opáčiť, zapáčiť. Dbš. Obyč. 40. A plačúcich tešil tým, že veď si môžu prísť synáčka zapáčiť, kedykoľvek bude ľúbiť sa jim. Dbš. Sl. pov. II. 51. — se. = zalíbiti se, gefallen. Na Slov. — se komu. Koll. Na mor. Val. Vck. Zapáčila sa táto driečna princezna dvom súsedským knie- žaťom; Lebo si myslela: Ešte si ty nie taká velmi stará, že by si sa komu tomu zapáčiť nemohla. Mt. S. I. 55., 64. Lebo sa mu za- páčily moje čierne oči. Sl. ps. 37. Z-ly se mu chlapcové reči. Phld. III. 3. 220. Keby muoj muž doma bol, veru bysi sa aj jemu zapáčilo. Er. Sl. čít. 59. Nohy si zedereš, kým (než) sa mi zapáčiš. Nitra VI. 342. Ako ju tak pristrojenú videl, ešte storazy vätšmi sa mu zapáčila; Všetky dievčence volá na tanec, aby si z nich tú za ženu vybral, ktorá sa mu najlepšie zapáči; Otcovi sa dievky zapáčily. Dbš. Sl. pov. I. 203., 339., 114. Vz Zabávať sa. Lebo si ty sama príčina, že sa mi ta šabla zapáčila. Sl. ps. Šf. II. 89. Zápačivý, západčivý = v zápačí jsoucí,
in der Schattenseite befindlich. Čern. Západ, u, m. = zapadení i místo, kde
co zapadá, das Hin-, Hinterfallen, Hinunter- stürzen, der Einsturz. Z. sněhu. Tyto vody činí prozkoumání jeskyň velmi nesnadným, kterážto nesnadnost ještě se zvyšuje západy a prohlubinami, které ve slujích těch se nacházejí. Mtc. 1882. 177. Poňavadž jeden i bláznov i mój jest západ, což mi platno, že sem veličejší přiložil k múdrosti pilnosť? (Eccl. 2.). Hus I. 282. — Z. u zámku ručnice, die Rast. Západ přední, prostřední, zadní. Z. pružný u wenclovky, die Spannrast, zadní z., die Hinterrast, z. bezpečný, die Sicher- heitsrast. Čsk. — Z. = otočení klíče v zámku, das Gesperre. Vz Zámek. Ten zámek má dva západy, jeden z. Us., Jd. Zavříti zámek na dva z-dy. Šp. — Z. slunce, měsíce, hvězdy (= zajití), der Untergang. V. Za z-dem jde soumrak. Kom. Umřel v západ slunce. Br. Bylo již nad západem (= chýlilo se k zá- padu). Vlč. Západ vyhořívá (říkají, když po západu slunce objeví se červánky). Us. Když po západu slunce voda z potoka se béře nebo ze studny, taková voda je člověku i dobytku škodliva. Na mor. Val. Vck. Mete- lí se po západu slunce, vymete se štěstí z domu. U Kr. Hrad. Kšť. Slunečko bylo na západě, když jsme odjížděli (= zapadalo). Brt. Však slunce zřetelný západ vzalo za horu, jakoby jím lučil. Let. 34. Stalo se to ve středu před samým západem slunce. Pal. Děj. IV. 1. 367. Kdyby jel až na západ |
slunce. Výb. II. 43. Den celý až do západu
slunečního; A to přieměřie má se počieti zajtra po západu slunečném. Arch. I. 222., IV. 17. — Z. = strana ta, kde slunce zapadá. die Westseite, der West, Untergang. Vz S. N. Tarsis byla zemi judské na západ a Sába na poledne. BR. II. 9. a. Od východu slunce až na z. V. K západu (D.) stál zámek. Kom. Z., zimní, letní. Kom. — Z. v hornictví = zapadání, das Verflachen. Šp. Vz Výchoz. Zapadací, Fall-, Einfall-, Schnapp-. Z.
most, závora, D., mříže, dvéře (položité), Us., pružina. Techn. Z. plech, das Schliess- blech. Pdl. Zapadač, e, m., u pily, der Einfall bei
der Sägmühle. Zapadačka, y, f. = háček zapadací, der
Schnapper. Techn. Zapadající žena = těhotná. Mor. Knrz.
Ostatně vz Zapadnouti. Zapadalý, hinter-, eingefallen; padáním
čeho pokrytý, bedeckt durch das Fallen von etwas. — kam. Obilí do skulin z. — čím. Země sněhem z. (pokrytá). Zlob. Zápaďan, a, m. = obyvatel západu, der
Okcidentalist. Šd. Zapadání, n., vz Zapadnouti. Z. ložiska
(= úhel, jejž hlavní poloha plochy činí s plochou vodorovnou). NA. IV. 127. Zapadati, vz Zapadnouti.
Zapadavý, Fall-, Schnapp-. Z. zámyčka.
Techn. Západčí, vz Zápačí. Můž-li růže o vší
kráse kvésti v neoslunném stojíc západčí? Sš. Bs. 191. Západčivý, vz Zápačivý.
Západěc, ďce, m. = zápaďan. Šd.
Západek, dka, m , osob. jm. Sl. let. VI.
77. Západistý. Jdúce až na potuoček zapa-
distý řečený. Sl. let. VI. 78. Zapaditý = zapadací, Fall-. Z. mříže,
das Fallgitter, zámek. Us. — Z. = lstivý. U Věrovan na Mor. Rjšk. Západitý = lstivý, úskočný, listig, rän-
kisch. Na Hané. Vck, Hlvk. Západka, y, f. = věc za něco zapadající,
die Enifallschnalle, Klinke, Falle. Jg., Šp., Pdl., Šmk. 116. Z. v pasti (dřívko několik palců dlouhé, kterého se užívá při políčení pasti), das Stellholz, v poklopci na ptáky. Jg., Šp. Zpruha z-dky, die Einfallschnalle- Feder, z. početnice, Do; Schlagscheibearm, dveřní, die Thürfalle. Šp. Z. k zadlabání, Einstemmfalle, šálivá, Vexirfalle, u zámečn. Hk. Z. zavírací, Pdl, u tlučky, NA. IV. 116., u záslony, z. vrtáku. Vz Včr. II. 39. Z. u dveří, vz Vodbička, Včř. I. 51. — Z. = stavidlo u mlýna. Us. v jihových. Mor. Brt. — Z. = čípek materní, pessulum, das Sohloss, Mutterzäpfchen, der Mutterkranz. MV Západkový zámek (padavý), das Fallen-
schloss. Vz Včř. Z. I. 58. Z. zpruha, vz Zá- padka. Zapadle, eingefallen.
Zapadlé, ého, n., jm. srázného místa
u Zašové Ha Mor. Pk, Vck. Zapadlec, delce, m., der Verschollene.
Dch. |
||
|
|||
Předchozí (178)  Strana:179  Další (180) |