179

(k půlnoční straně). Us. V západčí neroste
víno silnější. V. V zápačí špatně zrají plo-
diny. Mor. Knrz. Slyším baču loučiti se
s nimi ze zápače. Pokr. Z hor 93. Hoj! jaké
to kvítko na zápačích zkvétá! Hdk. C. 219.
Pole v zápači. Na mor. Val. Vck. Ne od
Hebronu, kad zo zápače ztiaď oblak tiahne
uajčernejšej; Keď svet ešte v zápači, jim
svetlo jeho (šťastie) dostačí; Tu odtial z pa-
vlače lzä dovidieť v stráň, do tej zápače.
Phld. III. 1. 35., IV. 21., 167.

Zapáčiti, il, en, ení, zapačovati — na-
vštíviti, besuchen. Na Slov. — koho. Volá,
by prišli ho tiež opáčiť, zapáčiť. Dbš. Obyč.
40. A plačúcich tešil tým, že veď si môžu
prísť synáčka zapáčiť, kedykoľvek bude
ľúbiť sa jim. Dbš. Sl. pov. II. 51. — se.
= zalíbiti se, gefallen. Na Slov. — se komu.
Koll. Na mor. Val. Vck. Zapáčila sa táto
driečna princezna dvom súsedským knie-
žaťom; Lebo si myslela: Ešte si ty nie taká
velmi stará, že by si sa komu tomu zapáčiť
nemohla. Mt. S. I. 55., 64. Lebo sa mu za-
páčily moje čierne oči. Sl. ps. 37. Z-ly se
mu chlapcové reči. Phld. III. 3. 220. Keby
muoj muž doma bol, veru bysi sa aj jemu
zapáčilo. Er. Sl. čít. 59. Nohy si zedereš,
kým (než) sa mi zapáčiš. Nitra VI. 342. Ako
ju tak pristrojenú videl, ešte storazy vätšmi
sa mu zapáčila; Všetky dievčence volá na
tanec, aby si z nich tú za ženu vybral, ktorá
sa mu najlepšie zapáči; Otcovi sa dievky
zapáčily. Dbš. Sl. pov. I. 203., 339., 114.
Vz Zabávať sa. Lebo si ty sama príčina,
že sa mi ta šabla zapáčila. Sl. ps. Šf. II.
89.

Zápačivý, západčivý = v zápačí jsoucí,
in der Schattenseite befindlich. Čern.

Západ, u, m. = zapadení i místo, kde
co zapadá, das Hin-, Hinterfallen, Hinunter-
stürzen, der Einsturz. Z. sněhu. Tyto vody
činí prozkoumání jeskyň velmi nesnadným,
kterážto nesnadnost ještě se zvyšuje západy
a prohlubinami, které ve slujích těch se
nacházejí. Mtc. 1882. 177. Poňavadž jeden
i bláznov i mój jest západ, což mi platno,
že sem veličejší přiložil k múdrosti pilnosť?
(Eccl. 2.). Hus I. 282. — Z. u zámku ručnice,
die Rast. Západ přední, prostřední, zadní.
Z. pružný u wenclovky, die Spannrast, zadní
z., die Hinterrast, z. bezpečný, die Sicher-
heitsrast. Čsk. — Z. = otočení klíče v zámku,
das Gesperre. Vz Zámek. Ten zámek má
dva západy, jeden z. Us., Jd. Zavříti zámek
na dva z-dy. Šp. — Z. slunce, měsíce, hvězdy
(= zajití), der Untergang. V. Za z-dem jde
soumrak. Kom. Umřel v západ slunce. Br.
Bylo již nad západem (= chýlilo se k zá-
padu). Vlč. Západ vyhořívá (říkají, když po
západu slunce objeví se červánky). Us. Když
po západu slunce voda z potoka se béře
nebo ze studny, taková voda je člověku
i dobytku škodliva. Na mor. Val. Vck. Mete-
lí se po západu slunce, vymete se štěstí
z domu. U Kr. Hrad. Kšť. Slunečko bylo
na západě, když jsme odjížděli (= zapadalo).
Brt. Však slunce zřetelný západ vzalo za
horu, jakoby jím lučil. Let. 34. Stalo se to
ve středu před samým západem slunce. Pal.
Děj. IV. 1. 367. Kdyby jel až na západ

slunce. Výb. II. 43. Den celý až do západu
slunečního; A to přieměřie má se počieti
zajtra po západu slunečném. Arch. I. 222.,
IV. 17. — Z. = strana ta, kde slunce zapadá.
die Westseite, der West, Untergang. Vz S.
N. Tarsis byla zemi judské na západ a Sába
na poledne. BR. II. 9. a. Od východu slunce
až na z. V. K západu (D.) stál zámek. Kom.
Z., zimní, letní. Kom. — Z. v hornictví =
zapadání, das Verflachen. Šp. Vz Výchoz.

Zapadací, Fall-, Einfall-, Schnapp-. Z.
most, závora, D., mříže, dvéře (položité),
Us., pružina. Techn. Z. plech, das Schliess-
blech. Pdl.

Zapadač, e, m., u pily, der Einfall bei
der Sägmühle.

Zapadačka, y, f. = háček zapadací, der
Schnapper. Techn.

Zapadající žena = těhotná. Mor. Knrz.
Ostatně vz Zapadnouti.

Zapadalý, hinter-, eingefallen; padáním
čeho pokrytý, bedeckt durch das Fallen von
etwas. — kam. Obilí do skulin z. — čím.
Země sněhem z. (pokrytá). Zlob.

Zápaďan, a, m. = obyvatel západu, der
Okcidentalist. Šd.

Zapadání, n., vz Zapadnouti. Z. ložiska
(= úhel, jejž hlavní poloha plochy činí
s plochou vodorovnou). NA. IV. 127.

Zapadati, vz Zapadnouti.

Zapadavý, Fall-, Schnapp-. Z. zámyčka.
Techn.

Západčí, vz Zápačí. Můž-li růže o vší
kráse kvésti v neoslunném stojíc západčí?
Sš. Bs. 191.

Západčivý, vz Zápačivý.

Západěc, ďce, m. = zápaďan. Šd.

Západek, dka, m , osob. jm. Sl. let. VI.
77.

Západistý. Jdúce až na potuoček zapa-
distý řečený. Sl. let. VI. 78.

Zapaditý = zapadací, Fall-. Z. mříže,
das Fallgitter, zámek. Us. — Z. = lstivý.
U Věrovan na Mor. Rjšk.

Západitý = lstivý, úskočný, listig, rän-
kisch. Na Hané. Vck, Hlvk.

Západka, y, f. = věc za něco zapadající,
die Enifallschnalle, Klinke, Falle. Jg., Šp.,
Pdl., Šmk. 116. Z. v pasti (dřívko několik
palců dlouhé, kterého se užívá při políčení
pasti), das Stellholz, v poklopci na ptáky.
Jg., Šp. Zpruha z-dky, die Einfallschnalle-
Feder, z. početnice, Do; Schlagscheibearm,
dveřní, die Thürfalle. Šp. Z. k zadlabání,
Einstemmfalle, šálivá, Vexirfalle, u zámečn.
Hk. Z. zavírací, Pdl, u tlučky, NA. IV.
116., u záslony, z. vrtáku. Vz Včr. II. 39.
Z. u dveří, vz Vodbička, Včř. I. 51. — Z.
= stavidlo u mlýna. Us. v jihových. Mor.
Brt. — Z. = čípek materní, pessulum, das
Sohloss, Mutterzäpfchen, der Mutterkranz.
MV

Západkový zámek (padavý), das Fallen-
schloss. Vz Včř. Z. I. 58. Z. zpruha, vz Zá-
padka.

Zapadle, eingefallen.

Zapadlé, ého, n., jm. srázného místa
u Zašové Ha Mor. Pk, Vck.

Zapadlec, delce, m., der Verschollene.
Dch.