180

Zapadlina, y, f. = místo, kde se povrch
země propadl. Hř. 105., Tč.

Zapadlo, a, m., osob. jm. Šd. — Z., a,
n. = západka.

Zapadlosť, i, f., die Einsenkung. Dch.

Zapadlý = který zapadl, eingefallen,
verfallen. Z. tvář, Šm., kůže, Šp., skráň,
Čch. Bs. 72., oči, hrob, Dch., zrak, Čch. Dg.,
líce, Tč., kráva (ubitá). V Kunv. Msk. Zapad-
lých věků vidina. Mkr. Nechoď sa hľadať
v časy zapadlé, na vlastný čas sa odvolaj!
Sldk. 28. — Z. = zavalitý, složitý, cvalík.
untersetzt, stämmig, stammhaft. D. Z. osoba,
— Z. pokrytý, bedeckt. — čím: pole sněhem
z., verschneiet. D. A nešťastníky sněhem za-
padlé vyhledávali. Brt.

Západně, westlich. Z. od Vysoké cesty
zdvíhá se patrnější středohoří. Ddk. VI.
192. Čechy leží z. od Moravy. Us.

Západní, westlich. Z. strana světa, země,
krajiny, V., vítr, Kom., déšť. Z.. předek či
střída, der Abendort, z. či večerní žíla, der
Abendgang, v horn. Hř. Z. Indie. Vz S. N.
Z. císařství = římská říše. Z. bod, der West-
punkt, Nz., církev, Šd., vzdělanosť, Anth.
I. VlI. 3. vyd., Europa. — Z. kolo v hodinách,
das Herzrad. Us.

Západnický, Westländer-. Život západ-
nický již již předchvacoval církvi východní
palmu přednosti. MP. Z. lyrika. Kos. 01. I.
293.

Západnictví, n., das weständische Wesen.
Kos. 01.I. 285.

Západník, a, m., der Anhänger des We-
stens, Westlander. Tato methoda do země
se hrnoucím západníkům se osvědčovala
výborně. Kos. v Km. 1884. My i na deje
politické hľadíme druhým okom, než ako
to zvykli z-ci. Let. Mtc. S. VIII. 1. 54. —
Z. = Němec. To Češátko je z-kem. U Žamb.
Dbv.

Západnopůlnoční, vz Západopůlnoční.
Jg. Slov.

Zapadnouti, ul, utí; (zapásti, zapadu,
zastr.), padl, dem; zapadati, zapadovati,
zapadávati = někam padnouti, bis hinter
etwas fallen, ein-, hinfallen, hineinfallen;
zajíti, unter-, niedergehen ; pojíti, zu Grunde
gehen, vergehen, verfallen ; napadnutím
sněhu přikrytu býti, mit Schnee bedeckt
werden, verschneien. Jg. — abs. Klika,
zámek dobře zapadá. Us. Slunce zapadlo.
V. Lodí zapadla (zanesla se). D. Voda
zapadla (opadla). Rgl., Lg., Sl. les. Žena
zapadá (chodí s outěžkem). Mor. Knrz.
Živnosť ta zapadá, geht zurück. Šp. Když
Kosy (Orion) zapadnou, půjdeme do práce.
Mor. Tč. Kosy zapadajú, aj zore zname-
najú. Sl. spv. II. 61. Keď z nás lístky spa-
dajú, zapadá i náš svět (o květinách). Čjk.
118. Keď zapadnul, a nie keď svitá deň,
má sa jeho historia písať. Zbr. Lžd. 57.
Když sněhu napadá, cestička zapadá. Brt.
S. 18. Ještě všecky dni nezapadly. Pk.
Ještě všech dní slunce nezapadlo. Prov.
Kde síla vládne, tam zákon zapadne. Č. M.
340. — co = popadnouti, ergreifen. Na
mor. Val. Brt., Vck. Kde's to zapadl ? Vck.,
Brt. — kam (do čeho, zač, nač, več,
pod co). Kročej zapadává do mechu. Mkr.

Válec hmotný, který do dutého těsně za-
padá. Mj. 98. Zapadala láska do kamení.
Er. P. 213. Zapad sem já do příkopu, to
mě mrzelo. Čes. mor. ps. 197. Kameníčko
do střevíců zapadá. V. Vrabci zapadli do
pole, vrány do lesa. Zapadlo to za postel.
Us. Dch. Z-dá sluniečko za ďaleké hory a
moje srdiečko za dievčatkom horí. Sl. spv.
I. 2. Slunce za horu zapadlo. V. Ať slunce
nezapadá na tvůj hněv. V., ZN. Krkavci
na mrchu zapadli. Na koho zapadl, toho
podávil. V Kunv. Msk. Ptactvo na humenec
zapadlo. NA. IV. 119. Slunce nezapadej na
rozhněvání vaše. Sš. II. 119. Vítr zapadl
v houští. Vrch. Dál a dále zapadal v ka-
liště. Us. Z. v otroctví. Šml. Šťastný, kdo
lásky v oběť zapadne, prach jeho bude po-
ctený. Sldk. 286. Slunce pod obzorník za-
padlo. Us. Pdl. — kdy. Má žena před
měsícem zapadla (počala). Na Slov. Plk.
Boly časy, boly, ale sa minuly, naše zlaté
časy dávno zapadnuly, zapadly, zapadly za
hory, za skaly, akby ani nikdy neboly bý-
valy. Phld. III. 471. — komu. Padá biely
sniažok, hustý sniažok padá; zapadla mi
moja kvetová zahrada. Sldk. 632. — čím.
Dávné věci novými druhdy zapadají (po-
míjejí). Troj. Zapadl sněhem. Us. Obrazy
zčernely a zapadly prachem. HVaj. BD II.
34. Chodníčky sněhem zapadaly. Č. 147.
Keď som išla hore brieškom, zapadla mi
hlava sniežkom. Slov. Němc. Moje bilé tělo
všecko očerňalo, moje bystré oči pískem
zapadnuly. Sš. P. 147. Každá složka orga-
nismu zapadá útvarem svým těsně v útvar
druhé. Mus. 1880. 424. V bohatej báni pra-
cujúci horník ani nevie, ako zapadne zlatým
prachom. Phld. III. 25. — jak. Vrstvy za-
padají někdy pod úhlem 45—75°. Slunce
krásně zapadlo. Sá. V horninách, jichž
vrstvy příkře zapadají. NA. IV. 138. Zbraň
dobře zapadá, das Gewehr liegt gut (když
se pohodlně k líci přikládá). Škd. exc. Za-
padli jsme po kolena do sněhu. Us. — kde.
Tam sa vy mé k trsťú netlačte, kozičky,
zapadnúť mohly byste v bahnách. Hol. 330.
Z. koho při krádeži (postihnouti). Na Hané.
Bkř. Snad ach zapadnuly (děti) někde sně-
hem v poli. Sš. Bs. 97. A to vše zapadlo
jako kamen v tůni. Hdk. C. 52. Čím dál,
tím víc však oči zapadají v hlavě. Kká.
Td. 175. Vše teď v nepaměti zapadává.
Čch. Dg. ČKv. 1884. 233. — odkud kam.
Z nevole té do vzdory zapadli. Sš. L. 153.
— kdy koho. Ivane, Ivane! Čo sa len
s tebou stane? Tu v tej noci tajno kdesi
zapadly fa tmavé lesy. Č. Čt. II. 72.

Zapadnutí, n., das Einfallen, die Ein-
senkung.

Západný, vz Západní. Z. slunce, die
Abendsonne, untergehende Sonne. Dch. Z.
most, Fallbrücke. D.

Západoasijský, im Westen Asiens be-
findlich, westasiatisch. Z-ské národy. Ddk.
V. 216.

Západoeuropský, im Westen von Eu-
ropa befindlich, westeuropäisch. Národové
z-ští. Ddk. V. 215. Z. vzdělanosť. Osv.

Západoindický (-indijský), Westindien-,
westindisch. Nz.