181

Západojihozápad, u, m., Westsüdwest,
m. Nz.

Západokřesťanský, westchristlich. Ddk.
II. 32.

Západopolední, südwestlich. Z. vítr. Us.,
D.

Západopomořský, am westlichen Meere
gelegen. Chtěl v krajinách z-ských evange-
lium kázati. Sš. I. 5.

Západopůlnoční, nordwestlich. Z. vítr.
Us.

Západořímský, weströmisch. Z. říše.

Západoseverozápad, u, m., der West-
nordwest. Nz.

Západoslovanský, westslavisch. Z. kme-
ny. Ddk. II. 120.

Zapadovati, vz Zapadnouti.

Západový. Plech západový v zámku,
das Schliessblech. Vz Západ. Vz Včr. Z.

I. 61.

Západozemec, mce, m., der Abendländer.
Berg. exc.

Západozemský, okcidentalisch. Dch.

Zápach, u, m , der Geruch, Gestank. Vz
Šrc. 131., 491.—492., 499.—501. Z. rostlin,
Us., vonný, L., čpavý, Pr. Chym., nepří-
jemný. Z. zemí, plesnivinou. Šp. V tom
domě, na té ulici jest dnes nepříjemný z.
Nepříjemný z. záchodů zelenou skalicí, ky-
selinou karbolovou atd. rušiti, ničiti. To
uhlí hoří bez zápachu, diese Kohle brennt
geruchlos; něco z-chu zbaviti, desodoriren;
z. od plynu, plynový, der Gasgeruch, Dch.;
z. mrtvolný, der Todtengeruch, Nz. lk.; z.
čpavkový, ammonatý, ammoniakalischer Ge-
ruch, Ammoniakgeruch, z. kyselinou, der
Säuregeruch, zápach masem (rnasovina), der
Fleischgeruch. Šp. Ľubý kolem roztrásal
krídlama zápach; Vetríčky tiché ľúbezný
voňavýma nosá krídelkama zápach. Hol.
10., 313.

Zápacha, y, f. = zápach. Plk.

Zapáchati; zapáchnouti, chnul a chl,
utí; zapáchávati = zápach ze sebe vydávati
zvl. nepříjemný, einen Geruch von sich ge-
ben, Geruch verbreiten, bes. unangenehm
riechen, stinken. — abs. Drůbež, pokoj
(je li dlouho zavřen), hrnec, nádoba zapáchá.
Ůs. — jak. Z. líbě, vděčně, mile; obyčejně:
nelibě, nepěkně z. (smrděti). Us. Sirovodík
zapáchá po shnilých vejcích. Mj. 37. Čpa-
vek ostře zapáchá. Us. Pdl. Kostík zapáchá
slabě po česneku. Kk. Kysele z. Dk. P. 17.
Lomidreva ešte zďaleka zapáchnul. Dbš. Sl.
pov. I. 105. — komu. Mysl nábožností mu
zapáchá. Kom. L. 56. — komu odkud.
Nelibé jí zapáchá z úst. Sych. — čím:
stuchlinou, D., psinou, kozlem, Sych., po-
věrou, Jel., modlářstvím; hry lakomstvím
zapáchají. Br. Marnostem oddaný světem
zapáchá. Kom. Čím hrnec navře, tím za-
páchá, až se rozrazí. Prov. Z. sudem, šev-
covinou atd. Us. Z-chá to zde zdechlinou.
Us. Dch. — po něčem, šp. m.: něčím. —
za něčím, šp. m.: čím, Jv., ale zdá se
nám, že vazby z. za něčím nikdo neužívá.
— kde. Všudy zapáchá i při starších ne-
vážnosť. Br. Otvorily jej dvere a vôňa fija-
liek zapáchla po celom dome. Dbš. Sl. pov.

II. 43. Z-lo to celým domem.

Zapáchávati, vz Zapáchati.

Zapáchavý, anrüchig. D.

Zapáchlý, rüchig, anrüchig, übelriechend,
faulrüchig, ranzig. Nz. lk., Dch. Z. dech.
Dch.

Zapáchnouti, vz Zapáchati.

Zapájení, n., die Verlöthung.

Zapájený, vz Zapojiti.

Zapájeti, vz Zapojiti.

Zápak, u, m., vz Zápačí.

Zapakovati, z něm. einpacken = zaba-
liti, zašiti, zabedniti, složiti a p. — co kam:
do bedny, nemocného do namočených pro-
stěradel. Us.

Zápal, u, m., z pl v pláti. Z. = zapálení,
co zapáleno i čím se zapaluje, das Anzün-
den, Entzündet), Anstecken, die Feuermate-
rie, der Brand. Z. v povětří. Rohn. Prostor
zápalu (zápalní), der Brennraum. Nz. Rost-
lina hyne z-lem slunce. Mj. 151. Z. se v ti-
sícerých plamenech sbíhá. Dch. Jemu tvář
vinným zápalem hoří. MP. — Z. Veliké
z-ly (v zimě = veliká zima, Kälte, Frost).
Na mor. Val. Vck. — Z., zápaly = čer-
vánky ranní a večerní, das Morgen-, Abend-
roth. Na Mor. Vck. — Z. = oběť zápalná,
das Brandopfer. V. Oltář zápalu. D. Kdy
na oltáři zas rozžhaví se zápal obětný. Vrch.
Myth. I. 218. Slavianstva duch ako holub
jednu lúč tam práve vezme a s ňou letí
nebom šírym, k Bratislave a tu obeť ver-
ných srdci bratrských zapáli! Na obetnom
zápale tam národu sa duchy slovenského
zimou, biedou skrahlé zohrialy. Hdž. Rkp.
Jakž matkám chudým a s beránka býti ne-
mohoucím poručeno bylo, aby jedno holou-
bátko v zápal a druhé v oběť za hřích obě-
tovaly. BR. II. 204. b. Biskup do prvního
stánku nejprv musil vcházeti a tu z. poloze
dále do svatyně svatých jíti. BR. II. 760. b.
— Z. hranice, der Scheiterhaufe. Aqu. —
Z. při střílení, střední, krajní. Z. = rozžeh
jistých výbušných připravenin, které podlé
mohutnosti sil svých na nějakou pevnou
hmotu (kouli) s nimi spojenou účinkujíce ji
z těsné roury (hlavně) pudí k cíli zaměře-
nému. S. N. Vz tam více a NA. III. 109. —
Z. = vášeň, vroucnosť, das Feuer, die
Hitze, Liebe, Innbrunst, der Eifer. Zápal
chlipnosti. Jel. Veliká jest ženského zápalu
prudkosť. Mudr. Z. lásky, Gníd., rozkoší.
Boč. Z. v srdci míti (hněv). Háj. Z. smilný.
Jel. Z. svůj hasiti. V. Z. chvíle, der Feuer-
eifer des Augenblickes Dch. Z. vlastenecký,
pro věc svatou. Us. Pdl. V čistém čisté
lásky z-le. Jg. S nelíčeným z-lem. Vlč. Z.
k něčemu. Osv. I. 70. Dvou očí z. divoký.
Kká. K sl. j. 155. Svatý z. lásky. Šml. I.
108. Z. náboženský, bojovný. Šmb. S. II. 85.
Slovenčina moja! reč zápalu plná, krásne
zvuky tvoje ňádra zvlnia! Sl. ps. Šuhaj
horel svatým k rodu z-lom. Slov. Onť že
jest ten, kterýž zápalem ducha pravdy spra-
vuje se. Pal. Děj. IV. 2. 425. — Z. = po-
noukání, die Reizung. Z. k hříchům. Br.
(Přijímánie) mdlí z. k smilstvu. Hus III.
177. — Z. = zánět, die Entzüudung. Z.
činný, trpný, pravý, nepravý, počástný,
obecný. Ja. Ž. čípku, mozku, očí, na očích,
plic atd. Šp. Vz Zánět.



	181

	Západojihozápad, u, m., Westsüdwest, m. Nz. Západokřesťanský, westchristlich. Ddk. II. 32. Západopolední, südwestlich. Z. vítr. Us., D. Západopomořský, am westlichen Meere gelegen. Chtěl v krajinách z-ských evange- lium kázati. Sš. I. 5. Západopůlnoční, nordwestlich. Z. vítr. Us. Západořímský, weströmisch. Z. říše. Západoseverozápad, u, m., der West- nordwest. Nz. Západoslovanský, westslavisch. Z. kme- ny. Ddk. II. 120. Zapadovati, vz Zapadnouti. Západový. Plech západový v zámku, das Schliessblech. Vz Západ. Vz Včr. Z. I. 61. Západozemec, mce, m., der Abendländer. Berg. exc. Západozemský, okcidentalisch. Dch. Zápach, u, m , der Geruch, Gestank. Vz Šrc. 131., 491.—492., 499.—501. Z. rostlin, Us., vonný, L., čpavý, Pr. Chym., nepří- jemný. Z. zemí, plesnivinou. Šp. V tom domě, na té ulici jest dnes nepříjemný z. Nepříjemný z. záchodů zelenou skalicí, ky- selinou karbolovou atd. rušiti, ničiti. To uhlí hoří bez zápachu, diese Kohle brennt geruchlos; něco z-chu zbaviti, desodoriren; z. od plynu, plynový, der Gasgeruch, Dch.; z. mrtvolný, der Todtengeruch, Nz. lk.; z. čpavkový, ammonatý, ammoniakalischer Ge- ruch, Ammoniakgeruch, z. kyselinou, der Säuregeruch, zápach masem (rnasovina), der Fleischgeruch. Šp. Ľubý kolem roztrásal krídlama zápach; Vetríčky tiché ľúbezný voňavýma nosá krídelkama zápach. Hol. 10., 313. Zápacha, y, f. = zápach. Plk. Zapáchati; zapáchnouti, chnul a chl, utí; zapáchávati = zápach ze sebe vydávati zvl. nepříjemný, einen Geruch von sich ge- ben, Geruch verbreiten, bes. unangenehm riechen, stinken. — abs. Drůbež, pokoj (je li dlouho zavřen), hrnec, nádoba zapáchá. Ůs. — jak. Z. líbě, vděčně, mile; obyčejně: nelibě, nepěkně z. (smrděti). Us. Sirovodík zapáchá po shnilých vejcích. Mj. 37. Čpa- vek ostře zapáchá. Us. Pdl. Kostík zapáchá slabě po česneku. Kk. Kysele z. Dk. P. 17. Lomidreva ešte zďaleka zapáchnul. Dbš. Sl. pov. I. 105. — komu. Mysl nábožností mu zapáchá. Kom. L. 56. — komu odkud. Nelibé jí zapáchá z úst. Sych. — čím: stuchlinou, D., psinou, kozlem, Sych., po- věrou, Jel., modlářstvím; hry lakomstvím zapáchají. Br. Marnostem oddaný světem zapáchá. Kom. Čím hrnec navře, tím za- páchá, až se rozrazí. Prov. Z. sudem, šev- covinou atd. Us. Z-chá to zde zdechlinou. Us. Dch. — po něčem, šp. m.: něčím. — za něčím, šp. m.: čím, Jv., ale zdá se nám, že vazby z. za něčím nikdo neužívá. — kde. Všudy zapáchá i při starších ne- vážnosť. Br. Otvorily jej dvere a vôňa fija- liek zapáchla po celom dome. Dbš. Sl. pov. II. 43. Z-lo to celým domem.	Zapáchávati, vz Zapáchati. Zapáchavý, anrüchig. D. Zapáchlý, rüchig, anrüchig, übelriechend, faulrüchig, ranzig. Nz. lk., Dch. Z. dech. Dch. Zapáchnouti, vz Zapáchati. Zapájení, n., die Verlöthung. Zapájený, vz Zapojiti. Zapájeti, vz Zapojiti. Zápak, u, m., vz Zápačí. Zapakovati, z něm. einpacken = zaba- liti, zašiti, zabedniti, složiti a p. — co kam: do bedny, nemocného do namočených pro- stěradel. Us. Zápal, u, m., z pl v pláti. Z. = zapálení, co zapáleno i čím se zapaluje, das Anzün- den, Entzündet), Anstecken, die Feuermate- rie, der Brand. Z. v povětří. Rohn. Prostor zápalu (zápalní), der Brennraum. Nz. Rost- lina hyne z-lem slunce. Mj. 151. Z. se v ti- sícerých plamenech sbíhá. Dch. Jemu tvář vinným zápalem hoří. MP. — Z. Veliké z-ly (v zimě = veliká zima, Kälte, Frost). Na mor. Val. Vck. — Z., zápaly = čer- vánky ranní a večerní, das Morgen-, Abend- roth. Na Mor. Vck. — Z. = oběť zápalná, das Brandopfer. V. Oltář zápalu. D. Kdy na oltáři zas rozžhaví se zápal obětný. Vrch. Myth. I. 218. Slavianstva duch ako holub jednu lúč tam práve vezme a s ňou letí nebom šírym, k Bratislave a tu obeť ver- ných srdci bratrských zapáli! Na obetnom zápale tam národu sa duchy slovenského zimou, biedou skrahlé zohrialy. Hdž. Rkp. Jakž matkám chudým a s beránka býti ne- mohoucím poručeno bylo, aby jedno holou- bátko v zápal a druhé v oběť za hřích obě- tovaly. BR. II. 204. b. Biskup do prvního stánku nejprv musil vcházeti a tu z. poloze dále do svatyně svatých jíti. BR. II. 760. b. — Z. hranice, der Scheiterhaufe. Aqu. — Z. při střílení, střední, krajní. Z. = rozžeh jistých výbušných připravenin, které podlé mohutnosti sil svých na nějakou pevnou hmotu (kouli) s nimi spojenou účinkujíce ji z těsné roury (hlavně) pudí k cíli zaměře- nému. S. N. Vz tam více a NA. III. 109. — Z. = vášeň, vroucnosť, das Feuer, die Hitze, Liebe, Innbrunst, der Eifer. Zápal chlipnosti. Jel. Veliká jest ženského zápalu prudkosť. Mudr. Z. lásky, Gníd., rozkoší. Boč. Z. v srdci míti (hněv). Háj. Z. smilný. Jel. Z. svůj hasiti. V. Z. chvíle, der Feuer- eifer des Augenblickes Dch. Z. vlastenecký, pro věc svatou. Us. Pdl. V čistém čisté lásky z-le. Jg. S nelíčeným z-lem. Vlč. Z. k něčemu. Osv. I. 70. Dvou očí z. divoký. Kká. K sl. j. 155. Svatý z. lásky. Šml. I. 108. Z. náboženský, bojovný. Šmb. S. II. 85. Slovenčina moja! reč zápalu plná, krásne zvuky tvoje ňádra zvlnia! Sl. ps. Šuhaj horel svatým k rodu z-lom. Slov. Onť že jest ten, kterýž zápalem ducha pravdy spra- vuje se. Pal. Děj. IV. 2. 425. — Z. = po- noukání, die Reizung. Z. k hříchům. Br. (Přijímánie) mdlí z. k smilstvu. Hus III. 177. — Z. = zánět, die Entzüudung. Z. činný, trpný, pravý, nepravý, počástný, obecný. Ja. Ž. čípku, mozku, očí, na očích, plic atd. Šp. Vz Zánět.