Předchozí (180)  Strana:181  Další (182) |
|
|||
181
|
|||
|
|||
Západojihozápad, u, m., Westsüdwest,
m. Nz. Západokřesťanský, westchristlich. Ddk.
II. 32. Západopolední, südwestlich. Z. vítr. Us.,
D. Západopomořský, am westlichen Meere
gelegen. Chtěl v krajinách z-ských evange- lium kázati. Sš. I. 5. Západopůlnoční, nordwestlich. Z. vítr.
Us. Západořímský, weströmisch. Z. říše.
Západoseverozápad, u, m., der West-
nordwest. Nz. Západoslovanský, westslavisch. Z. kme-
ny. Ddk. II. 120. Zapadovati, vz Zapadnouti.
Západový. Plech západový v zámku,
das Schliessblech. Vz Západ. Vz Včr. Z. I. 61.
Západozemec, mce, m., der Abendländer.
Berg. exc. Západozemský, okcidentalisch. Dch.
Zápach, u, m , der Geruch, Gestank. Vz
Šrc. 131., 491.—492., 499.—501. Z. rostlin, Us., vonný, L., čpavý, Pr. Chym., nepří- jemný. Z. zemí, plesnivinou. Šp. V tom domě, na té ulici jest dnes nepříjemný z. Nepříjemný z. záchodů zelenou skalicí, ky- selinou karbolovou atd. rušiti, ničiti. To uhlí hoří bez zápachu, diese Kohle brennt geruchlos; něco z-chu zbaviti, desodoriren; z. od plynu, plynový, der Gasgeruch, Dch.; z. mrtvolný, der Todtengeruch, Nz. lk.; z. čpavkový, ammonatý, ammoniakalischer Ge- ruch, Ammoniakgeruch, z. kyselinou, der Säuregeruch, zápach masem (rnasovina), der Fleischgeruch. Šp. Ľubý kolem roztrásal krídlama zápach; Vetríčky tiché ľúbezný voňavýma nosá krídelkama zápach. Hol. 10., 313. Zápacha, y, f. = zápach. Plk.
Zapáchati; zapáchnouti, chnul a chl,
utí; zapáchávati = zápach ze sebe vydávati zvl. nepříjemný, einen Geruch von sich ge- ben, Geruch verbreiten, bes. unangenehm riechen, stinken. — abs. Drůbež, pokoj (je li dlouho zavřen), hrnec, nádoba zapáchá. Ůs. — jak. Z. líbě, vděčně, mile; obyčejně: nelibě, nepěkně z. (smrděti). Us. Sirovodík zapáchá po shnilých vejcích. Mj. 37. Čpa- vek ostře zapáchá. Us. Pdl. Kostík zapáchá slabě po česneku. Kk. Kysele z. Dk. P. 17. Lomidreva ešte zďaleka zapáchnul. Dbš. Sl. pov. I. 105. — komu. Mysl nábožností mu zapáchá. Kom. L. 56. — komu odkud. Nelibé jí zapáchá z úst. Sych. — čím: stuchlinou, D., psinou, kozlem, Sych., po- věrou, Jel., modlářstvím; hry lakomstvím zapáchají. Br. Marnostem oddaný světem zapáchá. Kom. Čím hrnec navře, tím za- páchá, až se rozrazí. Prov. Z. sudem, šev- covinou atd. Us. Z-chá to zde zdechlinou. Us. Dch. — po něčem, šp. m.: něčím. — za něčím, šp. m.: čím, Jv., ale zdá se nám, že vazby z. za něčím nikdo neužívá. — kde. Všudy zapáchá i při starších ne- vážnosť. Br. Otvorily jej dvere a vôňa fija- liek zapáchla po celom dome. Dbš. Sl. pov. II. 43. Z-lo to celým domem.
|
Zapáchávati, vz Zapáchati.
Zapáchavý, anrüchig. D.
Zapáchlý, rüchig, anrüchig, übelriechend,
faulrüchig, ranzig. Nz. lk., Dch. Z. dech. Dch. Zapáchnouti, vz Zapáchati.
Zapájení, n., die Verlöthung.
Zapájený, vz Zapojiti.
Zapájeti, vz Zapojiti.
Zápak, u, m., vz Zápačí.
Zapakovati, z něm. einpacken = zaba-
liti, zašiti, zabedniti, složiti a p. — co kam: do bedny, nemocného do namočených pro- stěradel. Us. Zápal, u, m., z pl v pláti. Z. = zapálení,
co zapáleno i čím se zapaluje, das Anzün- den, Entzündet), Anstecken, die Feuermate- rie, der Brand. Z. v povětří. Rohn. Prostor zápalu (zápalní), der Brennraum. Nz. Rost- lina hyne z-lem slunce. Mj. 151. Z. se v ti- sícerých plamenech sbíhá. Dch. Jemu tvář vinným zápalem hoří. MP. — Z. Veliké z-ly (v zimě = veliká zima, Kälte, Frost). Na mor. Val. Vck. — Z., zápaly = čer- vánky ranní a večerní, das Morgen-, Abend- roth. Na Mor. Vck. — Z. = oběť zápalná, das Brandopfer. V. Oltář zápalu. D. Kdy na oltáři zas rozžhaví se zápal obětný. Vrch. Myth. I. 218. Slavianstva duch ako holub jednu lúč tam práve vezme a s ňou letí nebom šírym, k Bratislave a tu obeť ver- ných srdci bratrských zapáli! Na obetnom zápale tam národu sa duchy slovenského zimou, biedou skrahlé zohrialy. Hdž. Rkp. Jakž matkám chudým a s beránka býti ne- mohoucím poručeno bylo, aby jedno holou- bátko v zápal a druhé v oběť za hřích obě- tovaly. BR. II. 204. b. Biskup do prvního stánku nejprv musil vcházeti a tu z. poloze dále do svatyně svatých jíti. BR. II. 760. b. — Z. hranice, der Scheiterhaufe. Aqu. — Z. při střílení, střední, krajní. Z. = rozžeh jistých výbušných připravenin, které podlé mohutnosti sil svých na nějakou pevnou hmotu (kouli) s nimi spojenou účinkujíce ji z těsné roury (hlavně) pudí k cíli zaměře- nému. S. N. Vz tam více a NA. III. 109. — Z. = vášeň, vroucnosť, das Feuer, die Hitze, Liebe, Innbrunst, der Eifer. Zápal chlipnosti. Jel. Veliká jest ženského zápalu prudkosť. Mudr. Z. lásky, Gníd., rozkoší. Boč. Z. v srdci míti (hněv). Háj. Z. smilný. Jel. Z. svůj hasiti. V. Z. chvíle, der Feuer- eifer des Augenblickes Dch. Z. vlastenecký, pro věc svatou. Us. Pdl. V čistém čisté lásky z-le. Jg. S nelíčeným z-lem. Vlč. Z. k něčemu. Osv. I. 70. Dvou očí z. divoký. Kká. K sl. j. 155. Svatý z. lásky. Šml. I. 108. Z. náboženský, bojovný. Šmb. S. II. 85. Slovenčina moja! reč zápalu plná, krásne zvuky tvoje ňádra zvlnia! Sl. ps. Šuhaj horel svatým k rodu z-lom. Slov. Onť že jest ten, kterýž zápalem ducha pravdy spra- vuje se. Pal. Děj. IV. 2. 425. — Z. = po- noukání, die Reizung. Z. k hříchům. Br. (Přijímánie) mdlí z. k smilstvu. Hus III. 177. — Z. = zánět, die Entzüudung. Z. činný, trpný, pravý, nepravý, počástný, obecný. Ja. Ž. čípku, mozku, očí, na očích, plic atd. Šp. Vz Zánět. |
||
|
|||
Předchozí (180)  Strana:181  Další (182) |