182

Zápala, y, f., das Morgen-, Abendroth.
Vz Zápal. Když je zapala ranní červena,
bude pršeti (červena-li večerní, budou větry).
Na Zlínsku. Brt. — Z., y, m , osob. jm.
Šd.

Zapálač, e, m., osob. jm.

Zapálaní, n. = červenání se, rdění se,
das Erröthen vor Scham.

Zápalčivosť, i, f., die Entzündlichkeit.
Snadná z. fosforu. Mj. 38. — Z. = popudli-
vosť, die Entbrennbarkeit, Reizbarkeit, der
Jähzorn. Krok., Bdl., Tč.

Zápalčivý, entzündlich, entbrennbar. Vz
Zápalný. Kos. Z. uhlí. — Z. = zápalný,
leicht auzündbar, Feuer fangend. Ros. —
Z. = prudký, jähzornig, reizbar, verbissen,
hitzig, aufbrausend. Zlobivé a z-vé vztěkání.
Reš. Z. člověk, kůň (zlý). Ros. — Jg.

Zápalec, lce, m. = čím se zapaluje, der
Zünder. Bur.

Zápalečný = zápalný. Z. věci. Zlob.

Zápalečník, u, m., der Fidibushobel.
Slov.

Zápalek, lku, m., zápalka, y, f. = ovoce,
které se zapaluje. Dch. — Z. = čím se co
zapaluje, das Brandrohr, der Zünder. Vz
Zápalka. — Z., lka, m. = výrostek, který
za děvčaty běhá. To je z. ! U Král. Hrad.
Kšť. — Z. = prudký člověk, ein reizbarer,
jähzorniger Mensch. Rgl.

Zapáleně, entbrannt, flammend. Z. proti
sobě hořeti. Plác.

Zapálenec, nce, m. = zapálený, zardělý
člověk, ein entbrannter, erröthender, jäh-
zorniger Mensch. Slez. Šd.

Zapálení, n. = zanícení, die An-, Ent-
zündung, Ansteckung. Z. nebe, V., lesa. D.
Z. své majetnosti, die Ansteckung (Anzün-
dung) seines Vermögens. J. tr. Z. uhlí. Chy-
titi od z. Dch. — Z. mysli, srdce, v hněvu,
die Entflammung. V. U příkladě má někto
zapálenie k ženě krásné, neb žena k muži.
Proč? Neb se často vídají a snad spolu ob-
cují; Ktožkoli obejme ženu cizí s z-ním
libosti tělesné, každý smrtedlně hřeší. Hus
I. 464., III. 199. — Z. = zánět, zápal, die
Entzündung. Z. plic, V., jater, D., mozku,
hrdla, ledvin atd. Vz Zánět.

Zapálenina, y, f. = snět, die Entzün-
dung. Vz Zápal. Z. klapek. Ja. Jistě je to
nějaká z. Us. Šd. — Z., der Brand.

Zapálenosť, i, f. = začervenělosť, die
Röthlichkeit. Z. jablek. — Z. = zápal. Ale
sa touto z-sťou pohnúť nědajú. Phld. I. 1.
8. Z. krve.

Zapálený; -len, a, o = rozohněný, roz-
žený, zanícený, entzündet, entbrannt, ent-
flammt. V. Z. vesnice, Vrat., oběti. Ctib.
Z-ná tvář jest svědek nevinnosti. Na Slov.
Tč. Z-né oči. Us. Šd. Zaspieval kohútik na
zelenom dvore, vstaňže už šuhajko, veď sú
biele zore, už sú z-né, už deň znamenajú,
drahý je tomu čas, koho preč volajú. Čjk.
47. Oud těla nemocný a zapálený. BR. II.
23. a. Úmyslem zřiezeným spolu aby by-
dleli, ne z zapálené chlípnosti tělesné. Hus
III. 210. — čím: hněvem. V. Človek hne-
vem z-lý zdraví svoje ruší. Na Slov. Tč.
Milostí zapálen jsa chtěl obětovati syna.
Ctib. Hád. 1. (Shorela) ešte jedna plná hro-

mom z-ná stodola. Sl. let. II. 66. — do
čeho. D. — jak. Neobětujte viece oběti
darmo z-né. Exc. Z-ný, žeby od něho roz-
žehl. Km. II. 332. A ten bude jeden hlavní
v zlosti velice zapálený. Hus III. 302.

Zapalice, e, f., isopyrum, die Tolldocke,
rostl. Z. žlutochovitá. Vz Čl. Kv. 280., FB.
70., Slb. 672.

Zapalicovati se někam = zatoulati se.
Vz Palicovati se. Mor. Šd.

Zapalička, y, f., tordylium, der Zirmet,
das Ruthenkraut, rostl. Z. obecná, t. offici-
nale. Vz Rstp. 747., Čl. Kv. 343., FB. 93.,
Slb. 603.

Zapaličkový, Ruthenkraut-. Šm. Vz Za-
palička.

Zapalidlo, a, n., der Zündstoff. J. tr.,
Nz.

Zapalisadování, n., die Verpallisadirung.
Z. škarpy. Čsk.

Zapalisadovati, verpallisadiren.

Zápalistě = se zápalem, eifrig. Na Slov.
Z. hovorí. Klčk. Zb. IV. 78. Nadeja ho len
dráždila z. Zbr. Báj.

Zápalistý = zapálený, entbrannt. Na
Slov. Z. iskra, Slov. Šd., blesk. Lipa I.
149. Máme pekné z-sté zpevy a piesne ná-
rodnie. Dbš. Sťa růžička z-stá, láska k Bohu
zahorí. Ppk. I. 161. Slovenský dohán, aro-
mom svojim čarovné vyvádzal kruhy a kráže
života z-tého. Phld. III. 1. 72. Na to prišli
ta aj ostatní so z-stým a iným drevom. Ib.
III. 377.

Zápalistě, ě, n. = prostor v děle, jejž
zápal v komoře hlavně zaujímá, das Zünd-
feld. S. N. Z. u patrony, der Zündspiegel.
NA. III. 109.

Zapá(a)litelnosť, i, f., die An-, Ent-
zündbarkeit, Entbrennbarkeit. Techn.

Zapá(a)litelný, anzündbar. Z. plyn,
Krok., věci. Tabl. diet. Červený kostík jest
nesnadno z-ný. Kk. Fys. 74. Silice jsou ka-
paliny snadno z-né. Kk.

Zapáliti (zastr. zapoleti), pal, pále (íc),
il, en, ení; zapalovati, zapálívati, zapalo-
vávati = zažíci, dáti ohni se zejmouti, an-
zünden, anbrennen, anstecken, in Brand
stecken; vzbuditi, entflammen, entzünden,
erregen, anfachen; se = oheň chytiti, Feuer
fangen, sich entzünden, aufflammen; velice
pohnutu býti k něčemu, entbrennen, sich
entflammen, sich ereifern.; zardíti se, začer-
venati se, feuerroth werden, erröthen (vor
Scham). Jg. — abs. Zloděj zapálil. Us.
S ohněm pozorně zacházej, aby nezapálil.
Jg. Nuž nechže zapáli, keď sa mu páči.
Klčk. V. 116. Jdi dál, ať nezapálíš (říkají
žertem zrzounům). U Král. Hrad. Kšť. —
co: slámu, dům, stodolu, ves, dříví, Us.,
město, nenávisť, Jel., oheň, V., žádosť,
hněv, lásku, hromadu, milíř, hranici. Us.
Slunce zapaluje švestky (barví). Us. Jg.
Vyhlíží, jakoby pět vesnic zapálil. Us.
Všecka naraduvaná, že dobrú večeru mať
bude, potom zapálila pec (= podpálila
v peci). Dbš. Sl. pov. VIII. 71. Mesto za-
paľte celé a na horní berte sa zámek. Hol.
122. Vyhrožoval mu, že ho (mu) z-lí. Us.
Šd. Ta barva (červená) zapaluje srdce udat-
ného. Výb. II. 45. Z-lil hrom kostel. Dač.