184

se nasazuje. Z. u ručnic perkusných = malé
kovové pouzdro v podobě kloboučku, jež
na dně má látku zápalnou a na komínek
(piston) se nasazuje, der Zünder, die Kapsel,
das Zündhütchen. U děl: Z. třecí, der Frik-
tionsbrandel, náražná či perkusní, Perkus-
sionsbrandel. Vz S. N., KP. IV. 483., Nz.,
Mj. 46. Z. k doutníkům. Vz KP. 667. Z.
konkusní, der Konkussionszünder, z. prů-
kopu, zur Entzündung der Miene, der Mönch;
Zápalku vsaď! Kapsel auf!; Z-ku nasaditi,
das Zündhütchen ansetzen. Čsk. Trup z-ky,
der Zünderkörper; z. shrapnelův, z-ky Breit-
hauptovy, kroužkové, Ringzünder. Vz S. N.
XI. 228. Z. dopadnú, der Fallzünder. Čsk.
Kapsa na z-ky, die Kapseltasche. Čsk. —
Z. u děl, knotová n. luntová, Luntenbrandel.
S. N. — Z., der Zündkörper. Činí se zmínka
o stroji válečném, z něhož stříleny hrubé
koule z-kami nadívané. Pal. Děj. II. 1. 325.

— Z. = sirka, das Zünd-, Reibhölzchen.
Dch.

2. Zápalka, y, f. = ovoce, které se počíná
zapalovati, červenati. Us. Sd., Kšá. My máme
už na jedné třešni z-ky. Us. Šd.

3. Zápalka, y, m. a f.= člověk popud-
livý. Vz Zápalitý. To je z.! Us.

Zápalkárna, y, f. = místnosť na zápalky,
der Kapsel- oder Züuderaufbewahrungsort.
NA. IV. 115.

Zápalma, y, f., das Zündkorn (am Feuer-
gewehr). Sm.

Zápalní = k zápalu se vztahující, Brenn-,
Zünd-, Brand-. Z. oběť, prach, dírka, Us.,
sklo, čára, prostor, zrcadlo, Nz., láno, bedna,
NA. III. 163., knot, Dch., otvor hmoždíře.
Pdl.

Zápalnice, e, f., v podkopnictví, bedna
zápalní, die Zündwurst. Vz S. N., NA. III.
163. — Z., kaustika, zápalní čára, die Brenn-
linie. Z. vedlejší či antikaustika. Vnč. 50.,
51., Mj. 280.

Zápalníček, čku, m., vz Zápalka, Zápal-
ník. NA. III. 112.

Zápalník, u, m. = u zadovek podlouhlý
hřídelovitý nýt vnitř poklopu, jehož účel
jest týž, jejž má zápalná jehla u jehlovek,
der Zünder, Zündstift. Vz S. N. Kožený
klobouček zapalniku, das Zündstiftschutz-
leder, die Zündstiftkappe, šroub z-ku, die
Zündstiftschraube, zubec z-ku, die Zünd-
stiftwarze. Čsk. — Z., das Feuerzeug. Nf.

Zápalnosť, i, f. = hořlavosť, die Brenn-
barkeit. Šp.

Zápalný = mohoucí zapálen býti, ent-
zündlich, brennbar, Zünd-, Brand-. Z. věci,
D., oběť (zápal), V., stavení, Mus., prášek,
látka (palovina), Nz., fašinky, srnolníky. Vz
S. N. Z. plyn (třaskavý vzduch). Hř. Z.
oběť u Římanův a Řeků. Vz Vlšk. 322. Z.
oltář tamtéž. Vz Vlšk. 16., Hus I. 162. Z.
díra (zátravka), Us , hmota, křivka, Mj. 258,
stezka (ohňovod), die Zündleitung (bei Mi-
nen), šňůra, die Abziehschnur, Čsk., teplota
(spalné teplo), die Verbrennungstemperatur,
Šp., oči (= zapálené, entzündet). Rkp. Kd.

— čím. Látka třením z-ná. Pdl. — Z. =
zapalující, zündend, Brand-. Z. řeč, Dch.,
koule, střela, jehla, shrapnely, S. N., NA.
III. 134., 108., 109., 97., kanal u pušky,

NA. III. 103., půma, Brandbombe, granat,
Brandgranate, loď, Brandschiff, prskoun,
Brandrakete, Čsk., zrcadlo, der Brennspie-
gel. Posp. Z. vznět. Čch. Bs. 134. Tam užito
bylo také šípů zápalných. Ddk. IV. 213.

Zapalovací = k zapálení sloužící, An-
zündungs-, Zünd-. Brenn-. Z. knot, prach,
V., hůl, trubka, D., zrcadlo, Nz., želízko.
D. Z. sklo, přístroj plynostroje Lenoirova.
Vz KP. II. 147., 384. Z. prášek, Zündpulver,
Nz., čípek, der Zündzapfen, prut, der Zünd-
stock, náboj, die Zündpatrone, truhlík, der
Zündkasten, látka, Zündmasse, myš, Zünd-
maus, Čsk., loď, der Brander. Kpk. O ruč-
nicích z-cích vz Pal. Děj. V. 216.

Zapalovač, e, m., der Anzünder. — Z.,
der Zünder, čím se co zapaluje. Šp., Čsk. —
Z. = zapalovací čípek, der Zündzapfen. —
Z. = zapalující trubka, die Zündröhre, der
Zünder. D.

Zapalováček, čku, m., die Zündröhre.
Rk.

Zapalovačka, y, f., die Anzünderin. —
Z. = čím se zapaluje, das Zündlicht. Čsk.

Zapalovadlo, a, n. = rozsvěcovadlo, der
Zünder, Laternenanzünder. Z. doutníků, der
Cigarrenanzünder; tyč k k-dlu, die Anzünd-
stange. Šp. Z. pneumatické, Prm. r. IV. 128.,
elektrické. Ves. IV. 70. Z. v dělostřelectvu
= doutnák, tenký provaz v louhu ledkovém
napuštěný k zapalování děl, die Zündschnur,
der Ludelfaden, die Stoppine. Vz S. N. XI.
228.

Zapalování, n., die Anzündung. Z. gal-
vanickým řetězem. Vz KP. II. 219.

Zapalovati, vz Zapáliti.

Zapalovátko, a, n. = zapalovadlo. Šm.

Zápalovitosť, i, f. = popudlivosť, die
Reizbarkeit. U Olom. Sd.

Zápalovitý = popudlivý, reizbar. Z. chla-
pec. U Olom. Sd.

Zapamatalý, in Gedanken vertieft, zer-
streut. Na Ostrav. Tč.

Zapamatati = zapamatovati, gedenken,
sich erinnern. Člověk všeckého zlého ne-
zapamace. Na Ostrav. Tč. — si co. Pán
Boh si to zapamätá, kdo lyhá, tára do
sveta. Na Slov. Zátur. Háj. I. 16. Vz Zapa-
matovati.

Zapamatovati si co: píseň, sich mer-
ken. Tabl. poes. Co slyšíš, to zapamatuj a
přijdeš k múdrosti. Mor. Tč. Môže človek
hockolkorazy čítať opisy a videť okreslenie
velikých morských korábov, nikdy si to tak
zapamätovať nie je v stave, ako když . . .
Lipa 266.

Zapánbohovati, vz Pánbohovati.

Zapánbovať, vz Zapánbohovati. Němc.

Zapanilý = zpanstělý. Us. Beroun. Dch.

Zapanka, y, f., zapania. Rostl. I. 245.

Zapanštilý = zpanštilý, herrisch. Us.

Zapantati = zamotati, zaplésti, verwik-
keln. — se več. V nějaké přečinění se
z-tal. Brt. exc. — se kde: v řeči (— mlu-
viti nesmysl, až neví, kudy kam). Pořád
pance, až se zapance. Mor. Vck.

Zapantlený; -en, a, o = zapentlený. Mor.
Šd.

Zapapati si jak: pěkně, dem Essen ge-
müthlich fröhnen. Us. Šd.