185

Zapaplaný; -án, a, o = zamazaný. Při-
šel domů celý z-ný. Mor. Šd.

Zapaplati = zamazati, beschmutzen. —
se čím: maltou. V již. Mor. Šd — co
komu: si žaludek (jídlem). Ib. Šd.

Zapaprati = zanečistiti. Na Slov. Bern.

Zápar, u, m. = kvas, kvasnice, die Hefen,
das Gährungsmittel. Na Slov. — Z. = za-
paření, das Einbrühen. Po třech záparech
příze bílá bývá. Krok, Jg. Jak bude tak
pršeť a slunce do toho svítiť, přijde na
kobzole zápar. Slez. Šd.

Zápara, zápařka, y, f. = mut vinopal-
ský, die Maische. D. Z. = zředěná, částečně
kyselinou solnou neb sírovou zobojetnělá
melasa. KP. V. 144. Výroba zápar ze suro-
viny. Bk. — Z. = zápar, Hefen. Zápary,
pl. = neduh, náskoka, odraženina, náhněty,
Geschwür unter den Zehen. Ja. — Jg.

Zaparaditi si, il, ění, ein wenig Parade
machen, Wind machen, paradiren. Us. Mtl.
— se s čím. Us. Tč.

Zapárati se = zapírati se do koho. Na
Slov. Ssk.

Zapaření, n. = spaření, opaření, die
Verbrühung. Chod z., der Maischprocess.
Šp.

Zapařenina, y, f. = místo zapařením na
těle povstalé, die Verbrühung, eine ver-
brühte Stelle. Us. Šd.

Zapařený;-en, a, o, verbrüht. Z. housky.
Kaše z-ná bílá. 16. stol.

Zaparchati, ein wenig stochern. Na Slov.
Bern.

Zapařilý, eingebrüht, erhitzt. — čím.
Scip.

Zapařiti, pař, paře (íc), il, en, ení; za-
pařovati = pařením zahříti, be-, aus-, ein-
brühen, einbrennen, erhitzen; napařiti, bä-
hen; se, sich erhitzen, sich ausbrühen. —
co: slad, D., prádlo, Us., chorý úd, D.,
kuře, abschmoren. Šp. — komu: dobytku,
psům. Us. — se čím: během. Us. — se
kde. Seno v kopkách, na půdě se zapa-
řuje, když se mokré složí. Celý se při tom
zapařil . . . . Us. — se komu. Hnidy se ti
zapaří. Us. Šd.

Zapářiti, pař, pářil, en, ení = počíti pá-
řiti (v čižbě), zu rudern anfangen. Já za-
pářím. — koho: ptáky.

Zápařka, y, f. = zapaření, die Einbrü-
hung. Us. Dch. Z. prádla. Pereme ze z-ky.
Us. Kšť. Z. zemčat (ve vinopalnách). Us.
To přijde k z-ce (bude zapařeno). Msk. —
Z. = zápara, die Maische. Šp., Zpr. arch.—
Z. = mlíčná mastnota. Vz Varmuška. Na
mor. Val. Vck. — Z., y, m. a f. = zlobivý
člověk, der Brausekopf, Na Hané. Bkř. —
Z., os. jm.

Zaparkániti, il, ěn, ění, mit einem Bret-
terzaun umgeben. — co: zahradu. Us. Tč.

Zaparkoseti, el, ení = parkosilým se státi,
scvrknouti, verschrumpfen. Ta ženská tuším
také zaparkosí (neprovdá se). Us. Dch.

Záparna, y, f. = místo pro apparaty
v lihovarech. Je tam jako v záparně (horko).
Na mor. Val. Vck.

Zapařovací, Verdampfungs-. Z. přístroj,
Šp., káď, sud, síň (v lihovarech). Zpr. arch.
VIII. 102.

Zapařování, n., vz Zapařiti. Z. řízků
řepových, KP. V. 52.; přístroj na z. píce.

Zapařovati, vz Zapařiti.

Zapartikovati = zašantročiti, verpar-
ticiren, verschachern. D. — co komu, s kým
kam.

Zápas, u, m. = potýkání, když ze dvou
jeden druhého poraziti usiluje, das Ringen,
Kämpfen. V z. jíti (vz Hovno), V., choditi.
Br. Zápasy (= v zápasy) jíti. St. skl. V z-sy
s někým jíti. Naposledy v skoky a zápasy
dali se. Břez. 142. Od zápasu upustiti, vo-
lební z., pěvecký, pěstní, krvavý, drobný z.,
Kleingefecht, člun k z-su, das Rennboot,
odraz z-su, Echec, boj a z., Kampf und
Ringen, z. o cenu, der Preisringkampf; pro
něco v z. se pustiti, někomu v z. se posta-
viti, z. o svobodu, někoho v z. vyzvati, na
z., v z., do z-su vésti. Dch. Z. smrtelný
(poslední tažení, agonia). Nz. lk. Z. o život.
Z. živlů. Vrch. V tomto z-se za svobodu.
Phld. IV. 160. Z. žití. Kká. (Osv. V. 35.).
By o tebe šli v z. Kká. Td. 81. Z. o hrdlo
či hrdelní, Kampf auf Tod und Leben. Lpř.
Slov. 10. Z. kopími, der Speerkampf. Lpř.
Z. vésti zbraní, slovem, perem; z. zuřivý;
z. za statky hmotné, za potřeby všedního
života. Mus. 1880. 470., 483. Z. básnický,
kohoutí. Šmb. S. I. 480. 556. Bojovníci v z.
chodící. BR. II. 724. Po toľkých z-soch
slovenčiny, po neistom sem tam klátení našich
literarných snažení či už raz nevznikne život
iný? Ppk. 1. 7. Už daly sa i v z-sy. Zbr.
Báj. 46. Náš úkol zemský životný s hříchem
zápas stálý, klopotný. Čch. Bs. 88. V z. se
pustiti. Btt. Sp. 55. V z. hráti. Reš. Jako
o z. poslouchali. Zák. sv. Ben. Kdo chodí
v zápasy, neplač o vlasy. č. S mocným z.
smrť za plecíma. Pk. — Z. v tělocviku, der
Ringkampf. Střeh (postavení, z něhož zá-
pasíce vycházíme). Na střehu stojino býti.
Na střehu státi bez dotyku, s dotykem.
V střeh klečmo přejíti. Střeh smíšený (když
jeden klečí, druhý stojí). Útok a obrana.
Každý útok z výpadu a z chvatu se skládá.
Výpad jest vnější a vnitřní. Při úbraně:
únik, odvrat, odchvat. Chvaty ze střehu
stojmo 1. chvat krční. Úbrana únikem a
náponem paží. 2. Chvat záruční. Úbrana
odchvatem. 3. Chvat křížní. 4. Chvat břišní

a) podběhem, b) přítrhem. 6. Chvat rozkroční.
Obrana únikem. 7. Chvat podkolení. Úbrana

únikem. 8. Podraz. Chvaty ze střehu klečmo.

1. Chvat záloktní. Úbrana rychlým vztykem.

2. Poraz do podporu klečmo a) přetočením,

b) přemecením. Úbrana poklus o rukou.
Odchvat. Náchvat jest chvat ze střehu uči-
něný a odchvat jest chvat vykonaný hned
po náchvatu mnohdy i soudobně. Tš. str.
116., KP. I. 523. O z-sech řeckých a římských
vz Vlšk. 518.

Zápasa, y, f. = zápas. Rkp.

1. Zapásati, zapásti se, sich einessen,
einfressen. Us.

2. Zapásati = přepásati, umgürten. —
co komu: pás. — se, sich um den Leib
fassen, seine Stärke probiren. Us. Tč. — Vz
Zápaska.

Zápasce, e, zápasec, sce, m. = zápasník.
Šm., Rk.