Předchozí (185)  Strana:186  Další (187) |
|
|||
186
|
|||
|
|||
Zápasek, sku, m. = obojek, pásek na
ruku, das Armband. Na Slov. Koll., Šd. Zapasení, n., das Treiben des Viehes zu
einer kurzen Weide. Us. Vz Zapásati, 1., Zapásti. Zápasení, n., das Ringen. V. Z-ním se
potýkati. Kom. — Z. = půtka, der Kampf. Z-ním vítězství dobyti. V. — Z. se smrtí, der Todeskampf. D. Zapasený; -en, a, o = kdo se zapásl.
Dobytče z-né. Kká. Td. 187. Pasou-li se ovce na vlhké půdě, tloustnou, ale loj jim sejde na vodu, dostanou vole a motolici; proto takové z-né ovce nesmí se zimovati, nýbrž musí se hned na podzim zabiti. Na mor. Val. Vck. Zápaseti, vz Zápasiti.
Zápasí, n., der Gurtriemen. Vytrhl jsem
sekeru ze z. NB. Tč. 109. — Z. = zápas. Do z. se dáti. Zlob. Zápasiště, ě, n., nalaióx^a, der Kampf-,
Streit-, Wahl-, Ringplatz. Z. u Římanův a Řeků. Vz Vlšk. 41, 47., 228., 231., 232., 366. Zápasitel, zapasitel, e, m. = zápasník.
Zápasiti, pas, pase (íc), il, ení; zápašeti
(v již. Čech. zapášet, Kts.), zápaseti, ejí, el, ení; zápasati, zápasívati = v zápas jíti, ringen, kämpfen, sich balgen. — s kým, s čím: s chudobou, se smrtí, V., se stínem. Prov. Z. s obtížemi, Us., s překážkami, Šmb. S. II. 237., se zimou, Posp., s nesnázemi. Anth. Jir. I. III., Kom., Br. — s kým jak: do přemožení. Zlob. — čím: rukama s kým z. Z. pěstí. Lpř., Biancof. — kde: v turnaji. D. Ješto se mnou z-ly v evangeliu. Sš. II. V zápase z. Lpř. Slov. 10. Před někým z. Vrat. — oč: o kořisť, Sych., o život. Chmel. O své živobytí z., um seine Existenz ringen. Dch. Z-li mezi sebou o přednosť. Lpř. J. Ten o ni (dceru) se mnou ať zápasí, štít o štít, muž proti muži. Vrch. — zač. Za krále chci z. Šbk. Za život z. Mus. 1880. 486. — kdy. Kdyby v těch létech ještě s Vladislavem a Lipoltem byl musil z. Ddk. II. 442. Jenž (Josue) při utvrzení a upevnění nové správy zemské s Nepřátelskými živly až do smrti zápasiti musil. Sš. Sk. 158. Mysle, že zápasí v křečích. Kká. Td. 153. Zápaska, y, f. = zástěra, die Schürze.
Zapásej si zápasku. Na Morávce. Tč. Zápasna, y, f. = zápasiště. Lpř.
Zápasní, Kampf-, Ring-. Z. místo. Us.
Z. odměna u Římanův a Řeků, vz Vlšk. 518. Z. síně. Ib. 55. Z. náčiní. Lpř. Zapasnice, e, f. = zástěra, hl. mužská,
die Schürze. Na Mor. a ve Slez. Tč., Pk., Mtl. Chodila děvucha po ulici, nosila jablečka v zapasnici. Sš. P. 494. Zápasnice, e, f., die Kämpferin, Ringerin.
Zápasnicky, nach Art der Fechter.
Zápasnický, Fechter-, Kämpfer-, Ring-
kämpter-. Lpř. Sl. I. 41. Z. masť, Vus., nmění. Zápasnictví, n. = zápasnické umění,
die Ringkunst, Fechtkunst. D. U Římanův a Řeku, vz Vlšk. 231. Zapasnička, y, f. = opasnička, zástěrka,
die Schürze. Slez. Šd. |
Zápasník, a, m., der Ringer, Kämpfer,
Ringkämpfer, Wettkämpfer, Atleth. Jg.,Dch., Lpř., V. Z. s býky, der Stierfechter. Dch. Zápasníci z řemesla zručnosť svou a sílu stavěli na odiv. Ddk. IV. 251. Z-ci se po- týkají. Kom. Zápasný = zápasní. Lpř. Slov. I. 41. Z.
úsilí, Anstrengung im Wettkampfe. Lpř. Papež tyto zápasné hry zákázal. Ddk. IV. 251. Zapasovati, z něm. passen = činiti, aby
něco dobře přiléhalo. — co kam (do čeho). Techn. — Z. = pás někomu dáti, zu-, um- gürten. Č. — koho. — Z., vz Zapásti. Zápasovati se s kým kde, ringen. Selští
hoši v neděli se rádi na obecnici zápasují, kdo je mocnější. Na Ostrav. Tč. Zapásti, vz Pásti; zapasovati, zapasová-
vati, ve hře karetní, verpassen. Ros. — Z. = drobet pásti, ein wenig weiden. — koho. Zapas moje kozy. Kld. II. 293. — za koho. Zapas za mne krávy. Tč. — se = navna- diti se. č. Ti se do sebe zapásli (zamilovali). U Žamb. Dbv. — Z. se = počíti se pásti. Us. Dch. Vz Zapadnouti. Zapaščekovati, zapaštěkovati = paščeku
otevříti, den Mund aufreissen, zu schreien anfangen. — na koho. Na Ostrav. Tč. Zápašeti, vz Zápasiti.
Zápaška, y, f. = zápas. U Buděj. Šb.
D. 14. Zápašník, u, m., foetidia, rostl. Z. ma-
skarenský, f. mauritana. Vz Rstp. 606. Zápašnosť, i, f. = zapáchavosť. Jg.
Zápašný = zapáchavý.
Zapasovati, einschwärzen, einschmug-
geln, einpaschen. — co kam: tabák za hra- nice. Us. Tč. Zápať, i, f. = zápatek. Na Slov. Bern.
Vis v zápati, der Fersenhang. Čsk. Zápatek, tku, m. = opatek, Quartier am
Schuhe. Chodí na z-ku. Us. Zapaťhati, humpelnd hinkommen. — kam
jak. Ačkoli chromý o jedné noze zapaťhal až do druhé vsi. Tč. Kdo ví, kam se za- paťhal. Us. Kšť. Zápatí, n. = zápěti, co hned za patami
jest, hinter der Ferse. V z. býti. Chmel. Pomsta ho v z. stíhala. Ros. Zapatkovati, v obec. mluvě: zafalco-
vati, einfalzen. Zapatlati = zamazati, beschmieren. —
co. Kšť. — se čím. Celá se těstem zapa- tlala. Us. u Kr. Hrad. Kšť. Zápatník, u, m. = u myslivců pazour
mysl. psův, Zehe an Vorstehehunden. Us. Zapatřiti, il, en, ení, zapatřovati = za-
zříti, zahlédnouti, erblicken, ersehen. Na Slov. Šd. — co. Turek bere raji, čo za- patrí; Ach, ten môj nezdařilý syn! Vleče všetko do krčmy, čo zapatrí. Zbr. Báj. 166., 59. Lotri! lúpä, čo oči zapatria. Zbr. Lžd. 229. Zapauzovati, mit dem Heubaum befe-
stigen. — co: vůz. Na Ostrav. Tč. Zapavovati, zapaběti, z něm. verbauen,
zastaviti. Zlob. Zapavúčený; -en, a, o = pavučinou po-
krytý, mit Spinngewebe überzogen. Z. a za- čmuděná izba. Frsc. I. 84. |
||
|
|||
Předchozí (185)  Strana:186  Další (187) |