186

Zápasek, sku, m. = obojek, pásek na
ruku, das Armband. Na Slov. Koll., Šd.

Zapasení, n., das Treiben des Viehes zu
einer kurzen Weide. Us. Vz Zapásati, 1.,
Zapásti.

Zápasení, n., das Ringen. V. Z-ním se
potýkati. Kom. — Z. = půtka, der Kampf.
Z-ním vítězství dobyti. V. — Z. se smrtí,
der Todeskampf. D.

Zapasený; -en, a, o = kdo se zapásl.
Dobytče z-né. Kká. Td. 187. Pasou-li se
ovce na vlhké půdě, tloustnou, ale loj jim
sejde na vodu, dostanou vole a motolici;
proto takové z-né ovce nesmí se zimovati,
nýbrž musí se hned na podzim zabiti. Na
mor. Val. Vck.

Zápaseti, vz Zápasiti.

Zápasí, n., der Gurtriemen. Vytrhl jsem
sekeru ze z. NB. Tč. 109. — Z. = zápas.
Do z. se dáti. Zlob.

Zápasiště, ě, n., nalaióx^a, der Kampf-,
Streit-, Wahl-, Ringplatz. Z. u Římanův a
Řeků. Vz Vlšk. 41, 47., 228., 231., 232.,
366.

Zápasitel, zapasitel, e, m. = zápasník.

Zápasiti, pas, pase (íc), il, ení; zápašeti
(v již. Čech. zapášet, Kts.), zápaseti, ejí, el,
ení; zápasati, zápasívati = v zápas jíti,
ringen, kämpfen, sich balgen. — s kým,
s čím: s chudobou, se smrtí, V., se stínem.
Prov. Z. s obtížemi, Us., s překážkami, Šmb.
S. II. 237., se zimou, Posp., s nesnázemi. Anth.
Jir. I. III., Kom., Br. — s kým jak: do
přemožení. Zlob. — čím: rukama s kým z.
Z. pěstí. Lpř., Biancof. — kde: v turnaji.
D. Ješto se mnou z-ly v evangeliu. Sš. II.
V zápase z. Lpř. Slov. 10. Před někým z.
Vrat. — oč: o kořisť, Sych., o život. Chmel.
O své živobytí z., um seine Existenz ringen.
Dch. Z-li mezi sebou o přednosť. Lpř. J.
Ten o ni (dceru) se mnou ať zápasí, štít
o štít, muž proti muži. Vrch. — zač. Za
krále chci z. Šbk. Za život z. Mus. 1880.
486. — kdy. Kdyby v těch létech ještě
s Vladislavem a Lipoltem byl musil z. Ddk.
II. 442. Jenž (Josue) při utvrzení a upevnění
nové správy zemské s Nepřátelskými živly
až do smrti zápasiti musil. Sš. Sk. 158.
Mysle, že zápasí v křečích. Kká. Td. 153.

Zápaska, y, f. = zástěra, die Schürze.
Zapásej si zápasku. Na Morávce. Tč.

Zápasna, y, f. = zápasiště. Lpř.

Zápasní, Kampf-, Ring-. Z. místo. Us.
Z. odměna u Římanův a Řeků, vz Vlšk. 518.
Z. síně. Ib. 55. Z. náčiní. Lpř.

Zapasnice, e, f. = zástěra, hl. mužská,
die Schürze. Na Mor. a ve Slez. Tč., Pk.,
Mtl. Chodila děvucha po ulici, nosila jablečka
v zapasnici. Sš. P. 494.

Zápasnice, e, f., die Kämpferin, Ringerin.

Zápasnicky, nach Art der Fechter.

Zápasnický, Fechter-, Kämpfer-, Ring-
kämpter-. Lpř. Sl. I. 41. Z. masť, Vus.,
nmění.

Zápasnictví, n. = zápasnické umění,
die Ringkunst, Fechtkunst. D. U Římanův
a Řeku, vz Vlšk. 231.

Zapasnička, y, f. = opasnička, zástěrka,
die Schürze. Slez. Šd.

Zápasník, a, m., der Ringer, Kämpfer,
Ringkämpfer, Wettkämpfer, Atleth. Jg.,Dch.,
Lpř., V. Z. s býky, der Stierfechter. Dch.
Zápasníci z řemesla zručnosť svou a sílu
stavěli na odiv. Ddk. IV. 251. Z-ci se po-
týkají. Kom.

Zápasný = zápasní. Lpř. Slov. I. 41. Z.
úsilí, Anstrengung im Wettkampfe. Lpř.
Papež tyto zápasné hry zákázal. Ddk. IV.
251.

Zapasovati, z něm. passen = činiti, aby
něco dobře přiléhalo. — co kam (do čeho).
Techn. — Z. = pás někomu dáti, zu-, um-
gürten. Č. — koho. — Z., vz Zapásti.

Zápasovati se s kým kde, ringen. Selští
hoši v neděli se rádi na obecnici zápasují,
kdo je mocnější. Na Ostrav. Tč.

Zapásti, vz Pásti; zapasovati, zapasová-
vati, ve hře karetní, verpassen. Ros. — Z.
= drobet pásti, ein wenig weiden. — koho.
Zapas moje kozy. Kld. II. 293. — za koho.
Zapas za mne krávy. Tč. — se = navna-
diti se. č. Ti se do sebe zapásli (zamilovali).
U Žamb. Dbv. — Z. se = počíti se pásti.
Us. Dch. Vz Zapadnouti.

Zapaščekovati, zapaštěkovati = paščeku
otevříti, den Mund aufreissen, zu schreien
anfangen. — na koho. Na Ostrav. Tč.

Zápašeti, vz Zápasiti.

Zápaška, y, f. = zápas. U Buděj. Šb.
D. 14.

Zápašník, u, m., foetidia, rostl. Z. ma-
skarenský, f. mauritana. Vz Rstp. 606.

Zápašnosť, i, f. = zapáchavosť. Jg.

Zápašný = zapáchavý.

Zapasovati, einschwärzen, einschmug-
geln, einpaschen. — co kam: tabák za hra-
nice. Us. Tč.

Zápať, i, f. = zápatek. Na Slov. Bern.
Vis v zápati, der Fersenhang. Čsk.

Zápatek, tku, m. = opatek, Quartier am
Schuhe. Chodí na z-ku. Us.

Zapaťhati, humpelnd hinkommen. — kam
jak. Ačkoli chromý o jedné noze zapaťhal
až do druhé vsi. Tč. Kdo ví, kam se za-
paťhal. Us. Kšť.

Zápatí, n. = zápěti, co hned za patami
jest, hinter der Ferse. V z. býti. Chmel.
Pomsta ho v z. stíhala. Ros.

Zapatkovati, v obec. mluvě: zafalco-
vati, einfalzen.

Zapatlati = zamazati, beschmieren. —
co. Kšť. — se čím. Celá se těstem zapa-
tlala. Us. u Kr. Hrad. Kšť.

Zápatník, u, m. = u myslivců pazour
mysl. psův, Zehe an Vorstehehunden. Us.

Zapatřiti, il, en, ení, zapatřovati = za-
zříti, zahlédnouti, erblicken, ersehen. Na
Slov. Šd. — co. Turek bere raji, čo za-
patrí; Ach, ten môj nezdařilý syn! Vleče
všetko do krčmy, čo zapatrí. Zbr. Báj. 166.,
59. Lotri! lúpä, čo oči zapatria. Zbr. Lžd.
229.

Zapauzovati, mit dem Heubaum befe-
stigen. — co: vůz. Na Ostrav. Tč.

Zapavovati, zapaběti, z něm. verbauen,
zastaviti. Zlob.

Zapavúčený; -en, a, o = pavučinou po-
krytý, mit Spinngewebe überzogen. Z. a za-
čmuděná izba. Frsc. I. 84.