187

Zapavúčiti, il, en, ení, mit Spinngewebe
überziehen. Us.

Zápažbí, n. = střed pažby, der Mittel-
schaft. Čsk.

Zapažení, n., die Verpfählung, Verschal -
lung. Pdl., BO., Bc. Z. stěny. Vz Opažení.

Zápaží, n. = zapažení, die Verschrän-
kung. V z. vzíti. Zlob.

Zapažiti, il, en, ení; zapažovati = za-
hraditi, verpfählen, umzäunen. — co čím:
dům mříží železnou. Zlob., Bc, Hrk.

Zape, a, m. Z. Jos. Vz Jg. H. 1. 656.

Zápec, e, m. = zápecek, der Ort hinter
dem Ofen. Mezi kachlovým pecem a stěnou
zvýšená zeď, pod kterou je pekarčok (pe-
kařská pec na chléb), slove zápec. Na zá-
peci líhají v zimě děti. Na Ostrav. Tč. Vz
Zápecek, Zápecí, Zápekýlko.

Zápecek, cku, m. = místo za pecí. Šd.,
Tč. Vz Zápec.

Zapéci (vz Péci), zapékati, zapekávati,
anfangen zu backen, zu dörren o. dürr zu
werden, einhacken; zapáliti, anzünden. —
abs. Již zapéká (začíná se péci). Ros. —
co kam. Zapekla nám klobásu do buchty,
plece do chleba. Na Mor. a ve Slez. Šd.
Plecovník jest šunka (pleco) do chleba za-
pečená. Na Ostrav. — co kde: v těstě.
Ros. Ve Frýdku dostaneš klobásy v rohlíku
zapečené. Na Ostrav. Té. Je v něm všecko
z-no, er ist ganz verstopft Tč. — pro koho.
Pro každého domácího se zapeče kus pleca
(šunky) do chleba. Na Ostrav. Té. — komu.
Staří zapekli (zapálili) si pipky. Hdk. C.
337. Cf. Zapekačka, Zapékání, Zapékati. —
se. Zapekla se ústa, anaž mošna pusta
(umlkl, že již nedostává). Č. M. 362.

Zápecí, n. = zápec. Mor. Bkř. Na z.
spáti. Vz Zápec.

Zápeč, e. f. = místo, kam slunce mnoho
svítí (peče), ein sonniger Ort. Pole, zahrada
v zápeči. Na Mor. a Slov. Vck. Z. a úslň.
Btt. Sp. 165.

Zapečadený = zapečetěný. Sl. ps. 106.

Zapečaditi = zapečetiti. Na Slov. Tč.,
Sl. ps. č. 209.

Zapečatění, n. = zapečetění. Na Slov.

Zapečatený = zapečetěný. Na Slov. Bern.

Zapečatiti = zapečetiti Na Slov. Bern.

Zápeček, čku, m., vz Zápečka.

Zapečení, n., vz Zapéci.

Zapečený; -en, a, o = na polo usušený.
Z. hrušky. Us. Brt. Vz Zapéci.

Zapečetění, n., das Versiegeln, die Ver-
siegelung.

Zapečetěný; -ěn, a, o, versiegelt. Kniha
tajně z-ná. Mus. 1880. 453. Pavel se zná,
že jest peníze přijal od syna jejího zavá-
zané i z-né; Pobral mi peníze mé z-né bez
mé vuole. Půh. I. 83., II. 584. Pevné a z-né
smlúvy. Arch. I. 258. — čím. List dvěma
stříbrnými pečeťma z-ný. Pass. mus. 369.

Zapečetiti, il, ěn, ění; zapečeťovati =
pečeť přitisknouti, versiegeln, verpetschiren,
unter Siegel legen. Nechcete se přičiniti,
aby k skutku bylo přivedeno, co jest umlu-
veno a zpečetěno; Tak že krásně prý mlu-
víváno i zpečeťováno, ale skutkem nic ne-
konáno. Pal. Děj. IV. 1. 106. — co: psaní.
Us. Každé slovo zapečetí (na každé slovo

přisahá). Ros. — co komu. Ros. Z. ně-
komu písmo. Na Ostrav. Tč. Z. statek. Dač.
I. 144. Z-til jemu komnatu a ta stála mnoho
časuov zamčena. Arch. IV. 365. —co čím:
pečetí psaní, Us., list, Ms. pr. pr., dvéře.
Us. Neb jest je král hned svú pečetí z-til.
Arch. V. 517. Tak to platí, jakoby sněhem
zapečetil. Sych. Své znání smrtí zapečetil.
Boč. — co kam: do papíru. D. — co kde.
Přečta rač poslati bratru mému v svém
listu zapečetě. Arch. II. 441.

Zapečeťování, n., vz Zapečetění. Z. listů.

Zapečeťovati, vz Zapečetiti.

Zápečka, y, f. = ovoce (hrušky, švestky
atd.) na polo sušené, halbgedörrtes Obst.
Jg., Kšá., Vck., Hk. To dítě má ruce jako
zápečky (masité, tlusté). Na mor. Val. Džl.

Zapěchování, n., vz Zapěchovati.

Zapěchovaný; -án, a, o, festgestampft.
Z. mlat, ulice, podlaha. Us.

Zapěchovati =pěchováním zadělati, ein-,
feststampfen, festrammen. Jg., Dch. — co:
láhvici (zátku zatlačiti). D. — co čím : uši
voskem, Velenský, dlažbu beranem. — co
jak: s velikou pilností. — co kam. Mezi
hlavy jehel z. vrstvu betonu. Zpr. arch.

Zápeka, y, f. = přívara. Šp.

Zapekačka, y, f. = krátká dýmka (od
zapékati = zapalovati), eine kurze Tabaks-
pfeife. Na Slov. Pokr. Pot. 162., Dch.

Zapekanec, nce, m. = zápečka. Na Slov.

Zapékání, n., vz Zapéci. — Z. = zapa-
lování, das Anzünden. Z. faječky děje se
tak, že dobre doháňom navlaženým napchanú
fajku, tak rečenú dubovku, priložia k vatre
a paria, až kúr i Močka vychodí na krátku
rúrku von. Vyfúkanú a zachladnutú fajku
potom vyfajčia. Dbš. Obyč. 53.

Zapekaný, vz Zapéci, Zapékati.

Zapékati, vz Zapéci. — Z. = zapalovati,
anzünden. — co: faječka. Na Slov. Vz Za-
pekání.

Zapekávati, vz Zapéci.

Zapekelněný. Z. šlachtata. Žalan. Kn.
o skut. Krist. I. 239.

Zapekleně, zapekleněně = zatvrzele, ver-
härtet. Kom. Zapekleněně ve zlém předse-
vzetí státi. Br.

Zapekleněně, vz Zapekleně.

Zapeklenění, n. = zatvrzení, höllische,
teuflische Verstocktheit. Pro jejich v zlosti
z. Br. Z. neb nenapravitelnosť v hříších.
BR. II 843. V z. srdce svého (in durantia
cordis). BO. Z. v zlosti. Št.

Zapekleněnosť, i, f. = zatvrzelosť, die
Verstocktheit. Stav. svob.

Zapekleněný; -něn, a, o = zavilý, ur-
putný, zatvrzelý, verstockt, stockisch. Z.
hlava, D., žádosť. Žalansk. Mladistvá mysl
nebývá tak z-ná a neohebná. Ehr. 135. Z.
vyrojenec. Št — v čem: v zlosti, Št. Kn.
š. 332., v předsudcích. Sš. J. 105. Svůdce
v svědomí z-ný. BR. II. 714.

Zapeklení, n. = zatvrzení, die Ver-
stocktheit. Rokyc. výkl. Vz Zapeklenění.

Zapeklenosť, i, f. = zatvrzelosť, die Ver-
stocktheit. Kom. Vz Zapekleněnosť.

Zapeklený, zatvrzelý = zarytý, ver-
stockt, stockisch. Kom. Z. zlosť. Ros. —