Předchozí (186)  Strana:187  Další (188) |
|
|||
187
|
|||
|
|||
Zapavúčiti, il, en, ení, mit Spinngewebe
überziehen. Us. Zápažbí, n. = střed pažby, der Mittel-
schaft. Čsk. Zapažení, n., die Verpfählung, Verschal -
lung. Pdl., BO., Bc. Z. stěny. Vz Opažení. Zápaží, n. = zapažení, die Verschrän-
kung. V z. vzíti. Zlob. Zapažiti, il, en, ení; zapažovati = za-
hraditi, verpfählen, umzäunen. — co čím: dům mříží železnou. Zlob., Bc, Hrk. Zape, a, m. Z. Jos. Vz Jg. H. 1. 656.
Zápec, e, m. = zápecek, der Ort hinter
dem Ofen. Mezi kachlovým pecem a stěnou zvýšená zeď, pod kterou je pekarčok (pe- kařská pec na chléb), slove zápec. Na zá- peci líhají v zimě děti. Na Ostrav. Tč. Vz Zápecek, Zápecí, Zápekýlko. Zápecek, cku, m. = místo za pecí. Šd.,
Tč. Vz Zápec. Zapéci (vz Péci), zapékati, zapekávati,
anfangen zu backen, zu dörren o. dürr zu werden, einhacken; zapáliti, anzünden. — abs. Již zapéká (začíná se péci). Ros. — co kam. Zapekla nám klobásu do buchty, plece do chleba. Na Mor. a ve Slez. Šd. Plecovník jest šunka (pleco) do chleba za- pečená. Na Ostrav. — co kde: v těstě. Ros. Ve Frýdku dostaneš klobásy v rohlíku zapečené. Na Ostrav. Té. Je v něm všecko z-no, er ist ganz verstopft Tč. — pro koho. Pro každého domácího se zapeče kus pleca (šunky) do chleba. Na Ostrav. Té. — komu. Staří zapekli (zapálili) si pipky. Hdk. C. 337. Cf. Zapekačka, Zapékání, Zapékati. — se. Zapekla se ústa, anaž mošna pusta (umlkl, že již nedostává). Č. M. 362. Zápecí, n. = zápec. Mor. Bkř. Na z.
spáti. Vz Zápec. Zápeč, e. f. = místo, kam slunce mnoho
svítí (peče), ein sonniger Ort. Pole, zahrada v zápeči. Na Mor. a Slov. Vck. Z. a úslň. Btt. Sp. 165. Zapečadený = zapečetěný. Sl. ps. 106.
Zapečaditi = zapečetiti. Na Slov. Tč.,
Sl. ps. č. 209. Zapečatění, n. = zapečetění. Na Slov.
Zapečatený = zapečetěný. Na Slov. Bern.
Zapečatiti = zapečetiti Na Slov. Bern.
Zápeček, čku, m., vz Zápečka.
Zapečení, n., vz Zapéci.
Zapečený; -en, a, o = na polo usušený.
Z. hrušky. Us. Brt. Vz Zapéci. Zapečetění, n., das Versiegeln, die Ver-
siegelung. Zapečetěný; -ěn, a, o, versiegelt. Kniha
tajně z-ná. Mus. 1880. 453. Pavel se zná, že jest peníze přijal od syna jejího zavá- zané i z-né; Pobral mi peníze mé z-né bez mé vuole. Půh. I. 83., II. 584. Pevné a z-né smlúvy. Arch. I. 258. — čím. List dvěma stříbrnými pečeťma z-ný. Pass. mus. 369. Zapečetiti, il, ěn, ění; zapečeťovati =
pečeť přitisknouti, versiegeln, verpetschiren, unter Siegel legen. Nechcete se přičiniti, aby k skutku bylo přivedeno, co jest umlu- veno a zpečetěno; Tak že krásně prý mlu- víváno i zpečeťováno, ale skutkem nic ne- konáno. Pal. Děj. IV. 1. 106. — co: psaní. Us. Každé slovo zapečetí (na každé slovo |
přisahá). Ros. — co komu. Ros. Z. ně-
komu písmo. Na Ostrav. Tč. Z. statek. Dač. I. 144. Z-til jemu komnatu a ta stála mnoho časuov zamčena. Arch. IV. 365. —co čím: pečetí psaní, Us., list, Ms. pr. pr., dvéře. Us. Neb jest je král hned svú pečetí z-til. Arch. V. 517. Tak to platí, jakoby sněhem zapečetil. Sych. Své znání smrtí zapečetil. Boč. — co kam: do papíru. D. — co kde. Přečta rač poslati bratru mému v svém listu zapečetě. Arch. II. 441. Zapečeťování, n., vz Zapečetění. Z. listů.
Zapečeťovati, vz Zapečetiti.
Zápečka, y, f. = ovoce (hrušky, švestky
atd.) na polo sušené, halbgedörrtes Obst. Jg., Kšá., Vck., Hk. To dítě má ruce jako zápečky (masité, tlusté). Na mor. Val. Džl. Zapěchování, n., vz Zapěchovati.
Zapěchovaný; -án, a, o, festgestampft.
Z. mlat, ulice, podlaha. Us. Zapěchovati =pěchováním zadělati, ein-,
feststampfen, festrammen. Jg., Dch. — co: láhvici (zátku zatlačiti). D. — co čím : uši voskem, Velenský, dlažbu beranem. — co jak: s velikou pilností. — co kam. Mezi hlavy jehel z. vrstvu betonu. Zpr. arch. Zápeka, y, f. = přívara. Šp.
Zapekačka, y, f. = krátká dýmka (od
zapékati = zapalovati), eine kurze Tabaks- pfeife. Na Slov. Pokr. Pot. 162., Dch. Zapekanec, nce, m. = zápečka. Na Slov.
Zapékání, n., vz Zapéci. — Z. = zapa-
lování, das Anzünden. Z. faječky děje se tak, že dobre doháňom navlaženým napchanú fajku, tak rečenú dubovku, priložia k vatre a paria, až kúr i Močka vychodí na krátku rúrku von. Vyfúkanú a zachladnutú fajku potom vyfajčia. Dbš. Obyč. 53. Zapekaný, vz Zapéci, Zapékati.
Zapékati, vz Zapéci. — Z. = zapalovati,
anzünden. — co: faječka. Na Slov. Vz Za- pekání. Zapekávati, vz Zapéci.
Zapekelněný. Z. šlachtata. Žalan. Kn.
o skut. Krist. I. 239. Zapekleně, zapekleněně = zatvrzele, ver-
härtet. Kom. Zapekleněně ve zlém předse- vzetí státi. Br. Zapekleněně, vz Zapekleně.
Zapeklenění, n. = zatvrzení, höllische,
teuflische Verstocktheit. Pro jejich v zlosti z. Br. Z. neb nenapravitelnosť v hříších. BR. II 843. V z. srdce svého (in durantia cordis). BO. Z. v zlosti. Št. Zapekleněnosť, i, f. = zatvrzelosť, die
Verstocktheit. Stav. svob. Zapekleněný; -něn, a, o = zavilý, ur-
putný, zatvrzelý, verstockt, stockisch. Z. hlava, D., žádosť. Žalansk. Mladistvá mysl nebývá tak z-ná a neohebná. Ehr. 135. Z. vyrojenec. Št — v čem: v zlosti, Št. Kn. š. 332., v předsudcích. Sš. J. 105. Svůdce v svědomí z-ný. BR. II. 714. Zapeklení, n. = zatvrzení, die Ver-
stocktheit. Rokyc. výkl. Vz Zapeklenění. Zapeklenosť, i, f. = zatvrzelosť, die Ver-
stocktheit. Kom. Vz Zapekleněnosť. Zapeklený, zatvrzelý = zarytý, ver-
stockt, stockisch. Kom. Z. zlosť. Ros. — |
||
|
|||
Předchozí (186)  Strana:187  Další (188) |