Předchozí (187)  Strana:188  Další (189) |
|
|||
188
|
|||
|
|||
v čem: v úmysle, Kom., v zlosti. Št. Vz
Zapekleněný. Zápeklí, n. = místo za peklem, der Ort
hinter der Hölle. Ros. Zapeklitec, tce, m. = zapeklenec. Mor.
Knrz. Zapeklití, il, en, ení = zacpati, zatvr-
diti, verstopfen, verhärten. — co. Z-klil jest jich srdce. ZN. Zapeklivše svá temena obrátili sú sě k svej libosti (obduravere cervices). BO. — se. Srdce jeho zapeklí sě jako kámen (indurabitur). BO. — v čem. Nepřátelé moji zapeklí se tím více ve zlu; A v hrdosti svojí zapeklivše se ukázali fariseové, že . . . Sš. J. 122., 168. Zapeklitosť, i, f. = zavilosť, zarytosť,
zarputilosť, úrupnosť, urputnosť, die Ver- stocktheit, Halsstarrigkeit, der Starrsinn. Tkadl. Z. Náhledů. Sš. L. 62. Jan právem slov prorokových o z-sti proti Kristu užil. Sš. J. 208. Ana zášť a nevole i z. židů byla nejvýše vystoupila. Sš. Zapeklitý; -klit, a, o = zavilý, urputilý,
zatvrzelý, stockisch, verstockt, starrköpfig. Z. hlava, D., vóle, mysl, člověk, pýcha. Tkad. Z. nepřítel, verbissener Feind. Dch. Býti z-tý jako český bratr. Šml. — v čem: ve zlosti. Tkad., Sš. Zapeklivosť, i, f. = zapeklosť, zatvrdlosť,
nadutí žlázy ze vnitřnosti pocházející, die Verstopfung, Verhärtung. Ja. Nahluchlosť ze z-sti, Harthörigkeit vom vertrockneten Ohrenschmalz. Čjk. Zapeklivý = zatvrdlý, verhärtet. Žláza
z. Ja., Sal. 232. Zapeklosť, i, f. = zatvrdlosť, die Ver-
klebung, Verhärtung. Vz Zapeklý. Zapeklý = od poly pečený, halbgebacken.
Z. ovoce. — Z. = zatvrdlý, verhärtet, zäh. Z. duše. D. — Z. = zalepený, verklebt. Z. oči. Jg., Šm. Zapěkniti se, il, ěn, ění, schön werden.
— kdy. Po dešti zas se zapěkní. Na Ostrav. Tč. Zapeku, vz Zapéci.
Zápekýlko, a, n., = zápecek. Vzal kře-
sivo zo z-ka. Mor. Šd., Němc. IV. 8. Zapelešení, n., vz Zapelešiti.
Zapelešený; -en, a, o, vz Zapelešiti. —
čím. Má v knihách ještě starými dluhy všecko zapelešené (zanešvářené). Slez. Šd. Zapelešiti, il, en, ení, einlagern. — se
kde. Kde se plošťky zapeleší, nevyženeš jich snadno. Na Ostrav. Tč. — co komu. Ta povuď rolu nám z-la (pelechu v ní na- dělala). Ib. Tč. Zapemenouti = zapomenouti. Dal. 153.
Zapěněti, ějí, ěl, ění = pěnou se napl-
niti, schäumen, voll Schaum sein. Zapěniti, il, ěn, ění; zapěňovati = pěnou
naplniti, voll-, beschäumen, schäumend ma- chen. — co: olej, vejce. Db. — se. Hodíš-li kamen do vody, voda se zapění. Us. Tč. — jak. Kráva pěkně z-la (mléko při dojení). Us. Šd. — co, koho čím: vodu mydlením, koně hnáním. — Z. = zasypati, ver-, zu- werfen, verstürzen. — co: jámu, doly, Háj., příkopy. V. — co čím. Příkopy okolo města zemí, Kron., jámu smeťmi z. Eus. |
Zapentliti, il, en, ení = pentlí zavázati,
mit einer Masche, Binde zubinden, knüpfen. Na Ostrav. Tč. — co, koho: koně. Sk. Zapepřiti, il, en, ení; zapepřovati, pfef-
fern. — co: jídlo. Us. — komu kde (u koho) = osočiti ho. Us. — komu. Však já mu zapepřím (= nasolím)! Us. Šd. Záper, u, m. = nástroj ku praní. Na
Slov. Koll. Zápera, y, f. = zápora. Na Slov. Bern.
Zapěrací, zapírací, verneinend. Z. úsu-
dek. Marek. Zapěrač, zapírač, e, m., der Leugner,
Verleuguer. Z. Boha. D. Zapěradlo, a, n. = zápora, der Riegel.
Us. Zapěratel, e, m. = zapěrač.
Zapeřejniti, il, ěn, ění, mit Flaum be-
decken, bestreuen. — koho. U Olom. Sd. Zapeření, n. = zapažení, zabednění, der
Verschlag. Nz. V horn. die Verladung. Šp. Ostatně vz Zapeřiti. Zapeřený; en, a, o, verschlagen. Z. zeď.
— Z., abgefiedert. Z. bažant. Ostatně vz Zapeřiti. Zapeřiti, peř, peře (íc), il, en, ení; za-
peřovati, voll Federn machen, befedern; peřím osaditi, befiedern. — co, koho: šaty (peřím naplniti, zadělati), Us.: bažanta, ko- roptev, ptáka (perem do hlavy píchnouti a tak zabiti, abfedern, abfiedern, Us.; šachtu (krajinami, dřívím podepříti, verschlagen). Vys. Až pták křídla z-ří. Us. Vys. — co čím: stěnu prkny (= přehraditi). Ros., Reš. — se = 1. peřím obrosti, sich verkielen; 2. zbohat- nouti, reich werden; 3. hluboko do něčeho se zabrati, sich in etwas vertiefen; 4. pe- řím se poprášiti, mit Federn sich vollma- chen. Us. Já bych se zapeřil. Us. Až se pták zapeří (peřím obroste). Us. Tč. Neklaď šatů na lože, sic se zapeří. Us. Tč. Zapěrka, y, f. = zapření, die Verneigung.
Zlob.
Zápěrka, y, f. = příčina k sváru, na
Slov.záperka, Anlass zum Streit. Vz Zádrapka. Dbš. Obyč. 75., Koll. Záperkavý = svárlivý, streitsüchtig. Na
Slov. Dbš. Obyč. 75. Vz Záperlivý, Zápěrka. Zaperlíkovati = perlíkem zatlouci, mit
dem Schlägelhammer einschlagen. Us. Tč. Zaperliti, il, en, ení. — se kde. Na
černém rouše se perly zaperlily (slzy, er- glänzten wie Perlen). Tbz. Záperlivý = svárlivý, streitsüchtig. Na
Slov. Plk. Vz Záperkavý. Zapernalý = trochu perný, etwas bitter,
scharf. Us. Zápeřník, u, m., eriophorum, das Woll-
gras, rostl. Vz Slb. 118., Suchopýr. Zaperníkovati, mit geriebenem Honig
Kuchen bestreuen. Us. Sd. Zaperu, vz Zaprati.
Zápěsť, i, f., die Handwurzel. Na Slov.
Ssk. Vz Zápěstí. Zápěstek, stku, m., pl. zápěstky, der
Pulswärmer, Fauststutzel, Handstutzel; ná- pěstek, der Fäustling (als Handschuh), ná- ručka, die Manschette, náramek, Bracelet, Armband, rukávec, der Stutzel, Muff. Dch. Vz Zápěstky, Zápěstník. |
||
|
|||
Předchozí (187)  Strana:188  Další (189) |