188

v čem: v úmysle, Kom., v zlosti. Št. Vz
Zapekleněný.

Zápeklí, n. = místo za peklem, der Ort
hinter der Hölle. Ros.

Zapeklitec, tce, m. = zapeklenec. Mor.
Knrz.

Zapeklití, il, en, ení = zacpati, zatvr-
diti, verstopfen, verhärten. — co. Z-klil
jest jich srdce. ZN. Zapeklivše svá temena
obrátili sú sě k svej libosti (obduravere
cervices). BO. — se. Srdce jeho zapeklí sě
jako kámen (indurabitur). BO. — v čem.
Nepřátelé moji zapeklí se tím více ve zlu;
A v hrdosti svojí zapeklivše se ukázali
fariseové, že . . . Sš. J. 122., 168.

Zapeklitosť, i, f. = zavilosť, zarytosť,
zarputilosť, úrupnosť, urputnosť, die Ver-
stocktheit, Halsstarrigkeit, der Starrsinn.
Tkadl. Z. Náhledů. Sš. L. 62. Jan právem
slov prorokových o z-sti proti Kristu užil.
Sš. J. 208. Ana zášť a nevole i z. židů byla
nejvýše vystoupila. Sš.

Zapeklitý; -klit, a, o = zavilý, urputilý,
zatvrzelý, stockisch, verstockt, starrköpfig.
Z. hlava, D., vóle, mysl, člověk, pýcha.
Tkad. Z. nepřítel, verbissener Feind. Dch.
Býti z-tý jako český bratr. Šml. — v čem:
ve zlosti. Tkad., Sš.

Zapeklivosť, i, f. = zapeklosť, zatvrdlosť,
nadutí žlázy ze vnitřnosti pocházející, die
Verstopfung, Verhärtung. Ja. Nahluchlosť
ze z-sti, Harthörigkeit vom vertrockneten
Ohrenschmalz. Čjk.

Zapeklivý = zatvrdlý, verhärtet. Žláza
z. Ja., Sal. 232.

Zapeklosť, i, f. = zatvrdlosť, die Ver-
klebung, Verhärtung. Vz Zapeklý.

Zapeklý = od poly pečený, halbgebacken.
Z. ovoce. — Z. = zatvrdlý, verhärtet, zäh.
Z. duše. D. — Z. = zalepený, verklebt. Z.
oči. Jg., Šm.

Zapěkniti se, il, ěn, ění, schön werden.
— kdy. Po dešti zas se zapěkní. Na Ostrav.
Tč.

Zapeku, vz Zapéci.

Zápekýlko, a, n., = zápecek. Vzal kře-
sivo zo z-ka. Mor. Šd., Němc. IV. 8.

Zapelešení, n., vz Zapelešiti.

Zapelešený; -en, a, o, vz Zapelešiti. —
čím. Má v knihách ještě starými dluhy
všecko zapelešené (zanešvářené). Slez. Šd.

Zapelešiti, il, en, ení, einlagern. — se
kde. Kde se plošťky zapeleší, nevyženeš
jich snadno. Na Ostrav. Tč. — co komu.
Ta povuď rolu nám z-la (pelechu v ní na-
dělala). Ib. Tč.

Zapemenouti = zapomenouti. Dal. 153.

Zapěněti, ějí, ěl, ění = pěnou se napl-
niti, schäumen, voll Schaum sein.

Zapěniti, il, ěn, ění; zapěňovati = pěnou
naplniti, voll-, beschäumen, schäumend ma-
chen. — co: olej, vejce. Db. — se. Hodíš-li
kamen do vody, voda se zapění. Us. Tč. —
jak. Kráva pěkně z-la (mléko při dojení).
Us. Šd. — co, koho čím: vodu mydlením,
koně hnáním. — Z. = zasypati, ver-, zu-
werfen, verstürzen. — co: jámu, doly, Háj.,
příkopy. V. — co čím. Příkopy okolo
města zemí, Kron., jámu smeťmi z. Eus.

Zapentliti, il, en, ení = pentlí zavázati,
mit einer Masche, Binde zubinden, knüpfen.
Na Ostrav. Tč. — co, koho: koně. Sk.

Zapepřiti, il, en, ení; zapepřovati, pfef-
fern. — co: jídlo. Us. — komu kde
(u koho) = osočiti ho. Us. — komu. Však
já mu zapepřím (= nasolím)! Us. Šd.

Záper, u, m. = nástroj ku praní. Na
Slov. Koll.

Zápera, y, f. = zápora. Na Slov. Bern.

Zapěrací, zapírací, verneinend. Z. úsu-
dek. Marek.

Zapěrač, zapírač, e, m., der Leugner,
Verleuguer. Z. Boha. D.

Zapěradlo, a, n. = zápora, der Riegel.
Us.

Zapěratel, e, m. = zapěrač.

Zapeřejniti, il, ěn, ění, mit Flaum be-
decken, bestreuen. — koho. U Olom. Sd.

Zapeření, n. = zapažení, zabednění, der
Verschlag. Nz. V horn. die Verladung. Šp.
Ostatně vz Zapeřiti.

Zapeřený; en, a, o, verschlagen. Z. zeď.
— Z., abgefiedert. Z. bažant. Ostatně vz
Zapeřiti.

Zapeřiti, peř, peře (íc), il, en, ení; za-
peřovati, voll Federn machen, befedern;
peřím osaditi, befiedern. — co, koho: šaty
(peřím naplniti, zadělati), Us.: bažanta, ko-
roptev, ptáka (perem do hlavy píchnouti a
tak zabiti, abfedern, abfiedern, Us.; šachtu
(krajinami, dřívím podepříti, verschlagen).
Vys. Až pták křídla z-ří. Us. Vys. — co čím:
stěnu prkny (= přehraditi). Ros., Reš. — se
= 1. peřím obrosti, sich verkielen; 2. zbohat-
nouti, reich werden; 3. hluboko do něčeho
se zabrati, sich in etwas vertiefen; 4. pe-
řím se poprášiti, mit Federn sich vollma-
chen. Us. Já bych se zapeřil. Us. Až se
pták zapeří (peřím obroste). Us. Tč. Neklaď
šatů na lože, sic se zapeří. Us. Tč.

Zapěrka, y, f. = zapření, die Verneigung.

Zlob.

Zápěrka, y, f. = příčina k sváru, na
Slov.záperka, Anlass zum Streit. Vz Zádrapka.
Dbš. Obyč. 75., Koll.

Záperkavý = svárlivý, streitsüchtig. Na
Slov. Dbš. Obyč. 75. Vz Záperlivý, Zápěrka.

Zaperlíkovati = perlíkem zatlouci, mit
dem Schlägelhammer einschlagen. Us. Tč.

Zaperliti, il, en, ení. — se kde. Na
černém rouše se perly zaperlily (slzy, er-
glänzten wie Perlen). Tbz.

Záperlivý = svárlivý, streitsüchtig. Na
Slov. Plk. Vz Záperkavý.

Zapernalý = trochu perný, etwas bitter,
scharf. Us.

Zápeřník, u, m., eriophorum, das Woll-
gras, rostl. Vz Slb. 118., Suchopýr.

Zaperníkovati, mit geriebenem Honig
Kuchen bestreuen. Us. Sd.

Zaperu, vz Zaprati.

Zápěsť, i, f., die Handwurzel. Na Slov.
Ssk. Vz Zápěstí.

Zápěstek, stku, m., pl. zápěstky, der
Pulswärmer, Fauststutzel, Handstutzel; ná-
pěstek, der Fäustling (als Handschuh), ná-
ručka, die Manschette, náramek, Bracelet,
Armband, rukávec, der Stutzel, Muff. Dch.
Vz Zápěstky, Zápěstník.