189

Zápěstí, n. = čásť ruky za pěstí, záručí,
die Handwurzel. Sal., Kas., Krok, Schd. II.
325., Nz. lk. Vz Zápěsť.

Zapěstiti, vz Zapěstovati.

Zápěstka, y, f. = zápěstek, der Handstutzel.
Na Slov. Jv. Vz Zápěstek.

Zápěstky, pl., f. = vlněné obojky na ruce,
zápasek, náruček, rukávníčky okolo článků
za pěstmi, der Pulswärmer, Faust-, Hand-
stutzel. Koll., Plk., Šd., Dbš. Sl. pov. I. 517.,
Šp. Z. = rukavice, aké na ruke hneď za
päsťou i obecný ľud niekde nosí. Nuž jim
zavesil nad posteľ svoje zápästky. Ak z týchto
zápästek potečie krev. Dbš. Sl. pov. I 517.
Vz Zápěstek.

Zápěstní, vz Zápěstný.

Zápěstnice, e, f. = kosť na zápěstí. Sd.

— Z. = zápěstka, obrouček, kroužek na
ruku, das Armband. Na Slov. Šd.

Zápěstnička, y, f. = zápěstnice.
Zápěstník, u, m., = zápěstka. Šd.
Zápěstný kloub, das Handgelenk, nára-
mek. Mus. 1880. 393.

Zapěstovati, zapěstiti, ein wenig halten.

— co komu. Zapěstuj mi dítě, až kravám
dám. Na Ostrav Tč.

Zápěť, vz Zápětí.

Zapěti, pěji, pěj, pěje (íc), ěl, ěn, ění,
anfangen zu stimmen, anstimmen. Kuři (kou-
řové) zapěli. D. — co, koho. Z. píseň. Dch.
Lid třikráte zvolal krleš a zapěl píseň:
Gospodi pomiluj ny. Ddk. IV. 193. Zapěly
ho kury. Prov. — co komu píseň. — jak:
velikým hlasem. Vrch. Zapějte v pokoře.
JT. Zapěli si z plných plic. Nrd. Bld. 18.

Zapěti, n., die Knüpfung, Verknüpfung.
Vz Zapnouti.

Zápětí, n., zápěť, i, f., vz Zápatí =
opatek u střevíce, das Quartier am Schuhe.
Toms. — Z. = částka nohy za patou, calx,
der Hintertheil des Fusses. V zápětí = hned
v patách, blízko. Us. V z. za někým jíti,

V , přijíti. D. V z. zkáza jejich kráčí. Plác.

V z. komu býti, koho stíhati. Jel., Lom.,
Sych. Pošetilé kvapení v z. má želení. Prov.

V z. koho následovati. Plk. V z. vyšla proti
němu. Troj. Kletbu v z. míti, den Fluch
nach sich ziehen. Dch. Už mi byl v z. Us.
Tč. Přišel v z. = hned. Us. Dhn. Pomoc
byla v z., ale nic nepomohlo. Us. Vidí klekat
jej a v z. meč jak v ruce popravčí se kmitá.

Čch. Mch. 72. Zápät za ňou išiel aj zadivený
otec. Er. Sl. čít. 64. Stúpaj zápät za nimi;
Pribehol vypachtěný jelenčok a zápät za
ním pes; Šli všade zápät za ním; Pri hruške
bola Ježibaba zas len zápät za ňou. Dbš.
Sl. pov. I. 44., 233., 363., VI. 10. Ciestkou
ušliapanou bez meškánia priam stúpa v les
po predku, an zas zápät za ňou v tej istej
huňke, jakú mal, keď o službu sa uchádzal;
Potok preskackala hupkajúc zápät v mužov
sled jak šantovlivá strnádka. Phld. IV. 24.,
26. Jde dievča po zahumní, za ňou zápät
šuhaj šumný. Čjk. 44. Stál na hriech, lež
zápät za ním prišla kára. Chlpk. Sp. 35.
Obyčejně mívá taková branná restituce v z.
přísné soudy nad protivníky a spoluvinníky
jejich; Vojsko stále v z. mu bylo; To mělo
ještě jiné následky v z.; Soběslav stíhal je
v z.; Neúroda v z. měla zdražení všech

potřeb. Ddk. II. 420., 428., IV. 19., 29., 99.

Zápětník, a, m. = kdo za kým jde, der
Hintermann, Nachmann, Nachtreter. Aqu.,
S. N. XI. 306., Čsk.

Zapetrov, a, m., samota u Chýnova. PL.

Zápěv, u, m. = zapění, die Anstirnmung.

Zapevniti, il, ěn, ění; zapevňovati, fest-
machen. — co čím kde Kůl palicí v zemi.
Tč.

Zaphier, sapphirus. BO. Vz Zafír.

Zapckáč, e, m. = zátka, der Stöpsel.
Na Slov. Šd. Z. som preglgnul (spolkl). Nitra
VI. 347.

Zapchání, n., vz Zapchatí.

Zapchaný, vz Zapchati.

Zapchatí, zapchávati, zapchnouti,, chnul
a chl, ut, utí = zacpati, verstopfen; pích-
nouti, ein-, er-, hineinstechen, einstecken.
— abs. Tam boly aj krčiažky na pohotove,
nabral do jednoho tej vody, zapchal a dobre
do vátošni ochránil. Dbš. Sl. pov. I. 387.
— co, koho. Zapchli prase (zapíchli). Mor.
Šd. Oči zapchaj, brucho napchaj (žij střídmě).
Zátur. — co komu. Zapchaj že mu ústa
(ústa nikomu nezašiješ). Zátur. Musel bys
moc chleba mať, abys všetkým ľďom ústa
zapchal. Zátur. Nesmieme šťastiu každú
dierku zapchať, aby dnu vliezť nemohlo.
Lipa I. 39. Špatným řečám dobrý člověk
uši své zapchává. Na Slov. Tč. — co komu
kam. Zapchati si trn do prstu, do nohy.
Tč. Zapchni kolek do zemi (zabodni). Mor.
Tč. — co čím kam kde. Zlý jazyk chce
cudzými chybami zapchať črevo svoje. Na
Slov. Tč. Z. krávu nožem (zaříznouti, za-
píchnouti). Z. nožem do stromu. Tč. Trním
zapchaj tvoje uši, když utrhač mluví, co
slyšať nesluší. Na Slov. Tč. A jeho nádobná
Katruša, len tak zapchávala si ústa pod
prípeckom, aby nezasmiala sa na hlas. Dbš.
Sl. pov. III. 13. Cosi mě zapchalo v ruce.
Mor. Tč. Darmo zapchávať pred budúcností
zvonom sluch bavlnou. Sldk. Mart. 19.

Zapiati, vz Zapnouti.

Zapiatý, zugeknöpft. — jak: na přezky.
Brt. — kde. Mluvíte, jako byste ve mně
byl zapiat. Kos. Ol. I. 226. Vz Zapjatý.

Zapierati, vz Zapírati.

Zápich, u, m. = zapíchnutí, das Ein-
stechen. Na Slov. Bern.

Zapíchač, zapichač, e, m. = zapírač, za-
pěrač, železný hřeb u pluhu, který se do
hřídele (výše n. níže) zapichuje. Us. Hk. Vz
Zapírač. — Z., der Einstecher, Abstecher.

Jg.

Zapíchati, vz Zapíchnouti.

Zapíchnouti, chnul a chl, ut, utí; zapí-
chati, zapichovati = píchnutím vstrčili, ein-
stechen ; zabiti, todtstechen. Jg. — koho:
slepici atd. Us. Z. krále (ve hře v karty)
m.: zabiti (stechen). Brt. — (koho) čím:
ovci, prase nožem (zabiti). Kolikrát jehlou
zapíchla, tolikrát z duše zavzdychla. Hlk.
S. I. 65. Nožem do něčeho z. Tč. — co,
koho kde. Zvíře v týle (u myslivců). Šp.
Paličku zapichol do hrobu koniec Hlavy
mrtvého. Ht. Sl ml. 218. — si co kam:
jehlu za kůži. Ros. Z. hůl do země, sobě
trn do nohy, Us., sobě jehlu do masa. Ros.
Na posledku vzal ten kyj a zapichol ho do