Předchozí (188)  Strana:189  Další (190) |
|
|||
189
|
|||
|
|||
Zápěstí, n. = čásť ruky za pěstí, záručí,
die Handwurzel. Sal., Kas., Krok, Schd. II. 325., Nz. lk. Vz Zápěsť. Zapěstiti, vz Zapěstovati.
Zápěstka, y, f. = zápěstek, der Handstutzel.
Na Slov. Jv. Vz Zápěstek. Zápěstky, pl., f. = vlněné obojky na ruce,
zápasek, náruček, rukávníčky okolo článků za pěstmi, der Pulswärmer, Faust-, Hand- stutzel. Koll., Plk., Šd., Dbš. Sl. pov. I. 517., Šp. Z. = rukavice, aké na ruke hneď za päsťou i obecný ľud niekde nosí. Nuž jim zavesil nad posteľ svoje zápästky. Ak z týchto zápästek potečie krev. Dbš. Sl. pov. I 517. Vz Zápěstek. Zápěstní, vz Zápěstný.
Zápěstnice, e, f. = kosť na zápěstí. Sd.
— Z. = zápěstka, obrouček, kroužek na
ruku, das Armband. Na Slov. Šd. Zápěstnička, y, f. = zápěstnice.
Zápěstník, u, m., = zápěstka. Šd. Zápěstný kloub, das Handgelenk, nára- mek. Mus. 1880. 393. Zapěstovati, zapěstiti, ein wenig halten.
— co komu. Zapěstuj mi dítě, až kravám
dám. Na Ostrav Tč. Zápěť, vz Zápětí.
Zapěti, pěji, pěj, pěje (íc), ěl, ěn, ění,
anfangen zu stimmen, anstimmen. Kuři (kou- řové) zapěli. D. — co, koho. Z. píseň. Dch. Lid třikráte zvolal krleš a zapěl píseň: Gospodi pomiluj ny. Ddk. IV. 193. Zapěly ho kury. Prov. — co komu píseň. — jak: velikým hlasem. Vrch. Zapějte v pokoře. JT. Zapěli si z plných plic. Nrd. Bld. 18. Zapěti, n., die Knüpfung, Verknüpfung.
Vz Zapnouti. Zápětí, n., zápěť, i, f., vz Zápatí =
opatek u střevíce, das Quartier am Schuhe. Toms. — Z. = částka nohy za patou, calx, der Hintertheil des Fusses. V zápětí = hned v patách, blízko. Us. V z. za někým jíti, V , přijíti. D. V z. zkáza jejich kráčí. Plác.
V z. komu býti, koho stíhati. Jel., Lom.,
Sych. Pošetilé kvapení v z. má želení. Prov. V z. koho následovati. Plk. V z. vyšla proti
němu. Troj. Kletbu v z. míti, den Fluch nach sich ziehen. Dch. Už mi byl v z. Us. Tč. Přišel v z. = hned. Us. Dhn. Pomoc byla v z., ale nic nepomohlo. Us. Vidí klekat jej a v z. meč jak v ruce popravčí se kmitá. Čch. Mch. 72. Zápät za ňou išiel aj zadivený
otec. Er. Sl. čít. 64. Stúpaj zápät za nimi; Pribehol vypachtěný jelenčok a zápät za ním pes; Šli všade zápät za ním; Pri hruške bola Ježibaba zas len zápät za ňou. Dbš. Sl. pov. I. 44., 233., 363., VI. 10. Ciestkou ušliapanou bez meškánia priam stúpa v les po predku, an zas zápät za ňou v tej istej huňke, jakú mal, keď o službu sa uchádzal; Potok preskackala hupkajúc zápät v mužov sled jak šantovlivá strnádka. Phld. IV. 24., 26. Jde dievča po zahumní, za ňou zápät šuhaj šumný. Čjk. 44. Stál na hriech, lež zápät za ním prišla kára. Chlpk. Sp. 35. Obyčejně mívá taková branná restituce v z. přísné soudy nad protivníky a spoluvinníky jejich; Vojsko stále v z. mu bylo; To mělo ještě jiné následky v z.; Soběslav stíhal je v z.; Neúroda v z. měla zdražení všech |
potřeb. Ddk. II. 420., 428., IV. 19., 29., 99.
Zápětník, a, m. = kdo za kým jde, der
Hintermann, Nachmann, Nachtreter. Aqu., S. N. XI. 306., Čsk. Zapetrov, a, m., samota u Chýnova. PL.
Zápěv, u, m. = zapění, die Anstirnmung.
Zapevniti, il, ěn, ění; zapevňovati, fest-
machen. — co čím kde Kůl palicí v zemi. Tč. Zaphier, sapphirus. BO. Vz Zafír.
Zapckáč, e, m. = zátka, der Stöpsel.
Na Slov. Šd. Z. som preglgnul (spolkl). Nitra VI. 347. Zapchání, n., vz Zapchatí.
Zapchaný, vz Zapchati.
Zapchatí, zapchávati, zapchnouti,, chnul
a chl, ut, utí = zacpati, verstopfen; pích- nouti, ein-, er-, hineinstechen, einstecken. — abs. Tam boly aj krčiažky na pohotove, nabral do jednoho tej vody, zapchal a dobre do vátošni ochránil. Dbš. Sl. pov. I. 387. — co, koho. Zapchli prase (zapíchli). Mor. Šd. Oči zapchaj, brucho napchaj (žij střídmě). Zátur. — co komu. Zapchaj že mu ústa (ústa nikomu nezašiješ). Zátur. Musel bys moc chleba mať, abys všetkým ľďom ústa zapchal. Zátur. Nesmieme šťastiu každú dierku zapchať, aby dnu vliezť nemohlo. Lipa I. 39. Špatným řečám dobrý člověk uši své zapchává. Na Slov. Tč. — co komu kam. Zapchati si trn do prstu, do nohy. Tč. Zapchni kolek do zemi (zabodni). Mor. Tč. — co čím kam kde. Zlý jazyk chce cudzými chybami zapchať črevo svoje. Na Slov. Tč. Z. krávu nožem (zaříznouti, za- píchnouti). Z. nožem do stromu. Tč. Trním zapchaj tvoje uši, když utrhač mluví, co slyšať nesluší. Na Slov. Tč. A jeho nádobná Katruša, len tak zapchávala si ústa pod prípeckom, aby nezasmiala sa na hlas. Dbš. Sl. pov. III. 13. Cosi mě zapchalo v ruce. Mor. Tč. Darmo zapchávať pred budúcností zvonom sluch bavlnou. Sldk. Mart. 19. Zapiati, vz Zapnouti.
Zapiatý, zugeknöpft. — jak: na přezky.
Brt. — kde. Mluvíte, jako byste ve mně byl zapiat. Kos. Ol. I. 226. Vz Zapjatý. Zapierati, vz Zapírati.
Zápich, u, m. = zapíchnutí, das Ein-
stechen. Na Slov. Bern. Zapíchač, zapichač, e, m. = zapírač, za-
pěrač, železný hřeb u pluhu, který se do hřídele (výše n. níže) zapichuje. Us. Hk. Vz Zapírač. — Z., der Einstecher, Abstecher. Jg.
Zapíchati, vz Zapíchnouti.
Zapíchnouti, chnul a chl, ut, utí; zapí-
chati, zapichovati = píchnutím vstrčili, ein- stechen ; zabiti, todtstechen. Jg. — koho: slepici atd. Us. Z. krále (ve hře v karty) m.: zabiti (stechen). Brt. — (koho) čím: ovci, prase nožem (zabiti). Kolikrát jehlou zapíchla, tolikrát z duše zavzdychla. Hlk. S. I. 65. Nožem do něčeho z. Tč. — co, koho kde. Zvíře v týle (u myslivců). Šp. Paličku zapichol do hrobu koniec Hlavy mrtvého. Ht. Sl ml. 218. — si co kam: jehlu za kůži. Ros. Z. hůl do země, sobě trn do nohy, Us., sobě jehlu do masa. Ros. Na posledku vzal ten kyj a zapichol ho do |
||
|
|||
Předchozí (188)  Strana:189  Další (190) |