Předchozí (189)  Strana:190  Další (191) |
|
|||
zeme. Dbš. Sl. pov. I. 376. Veď si mal
každý kúsek na koniec noža zapichnúť a tak do úst klásť a jiesť. Dbš. Sl. pov. VII. 13. Do prostred nadutého ohryzka šíp za- pichne. Hol. 97. — komu čím kam. Za- píchl mu za ucho nožem. Ros. Zapíchnutí, n., das Einstechen, Erste-
chen. Z. prasete. Zapíchnutý; -ut, a, o, erstochen, hin-
eingestochen, hineingesteckt. Vz Zapích- nouti. Z. tele. — kam: do země. Zapíjení, n., vz Zapiti.
Zapíjený; -en, a, o, vz Zapiti.
Zapíjeti, vz Zapiti.
Zapikač, e, m. = železný hřebík. Vz Po-
věrák. U Kr. Hrad. Psčk. Zapikati se = při honičce ohlásiti slovy
,piky miky', že honící pozbývá práva chy- tati ho. U Police. Kšá. Zapíkati, vz Zapéci. — co: chléb (do
zásoby péci). Us. — kdy. Slunce dneska zapíká (je horko). Us. Tč. Zapiknouti, knul a kl, ut, utí, zapiko-
vati = zavroubiti, zaopatřiti, zatknouti, ujistiti, sich versichern. — komu co. Kdo sobě co prve zapikl a zahájil, buďto pro- bošství atd. Bech. Zapílení, n., zapilování, n., das Sägen,
Einsägen. Na Slov. Bern. Zapílený; -en, a, o, gesägt, eingesägt,
zackig, gezackt. Na Slov. Bern. Zapíliti, il, en, ení; zapilovati, sägen,
einsägen, zackig machen. — co čím: kaz jemným pilníkem. Na Slov. Zapilování, n., vz Zapílení.
Zapilovaný, vz Zapílený.
Zapilovati, vz Zapíliti.
Zapilství, n., ebrietas, die Trunkenheit.
Zapilý, trunken. Káže jim blúditi jako
zapilým. BO. — Z. = opojující, berau- schend. Z. pitie. BO. Zápina, zápinka, y, f. = zapinadlo, die
Spange, Schnalle. Z. na knize. Koll. — Z. = zápona, die Schmuckkette. Jg. Zapínáček, čku, m., der Knöpfer. Vrať
mne, milá, vrať mne dar, co som ti já včéra dal: z-ček z diamantu a prstének za toral. Pck. Ps. 12. Zapinadéllko, a, n., vz Zapinadlo.
Zapinadlo, zapinadélko, zapinátko, a,
n. = spinadlo, spona, die Spange, Schnalle, das Band, der Knöpfer. V., Kom., D. Z. u knihy. Šd. Zapínák, u, m. = veliký okrouhlý kno-
flík z kosti n. z perleti, jimž Valaši košile na prsou zavírají. Na mor. Val. Vck., Brt. Zapínání, n., die Zuknöpfung. Vz Za-
pnouti. Zapínaný; -án, a, o, vz Zapnouti.
Zapínati, vz Zapnouti.
Zapínátko, a, n., vz Zapinadlo. Sb. vel.
I. 119. Zapínávati, vz Zapnouti.
Zápinečka, y, f. = zápinka. Na Slov.
Bern. Zápinek, nku, m. = přípřež, der Vor-
spann. Na Slov. Koll. Zápinka, y, f. = malá zápina. Vz Zá-
pina. Tam som na hrdlo striebornú z-ku ti priväzoval. Čjk. 91. |
Zapinkání, n., vz Zapinkati.
Zapinkati = zazpívati jako pěnkava, zu pinken anfangen. Pinkava zapinkala, vesno nám přivolala. Tč. My si známe vycinkať; houkne-li však na nás cizák, bojíme se za- pinkať. Humory 1883. č. 40. — komu jak. Pinka pekne jim zapinkala. Dbš. Sl. pov. V. 83. Zapiplati = pipláním zakáleti, beschmie-
ren. — co. Ros. — co čím: blátem. Tě.— Z. = pokaziti, verpfuschen. — co komu: nemoc (zhoršiti). Ros., Šm. Zapírací = záporný, verneinend. V pří-
padu z-cím (záporném). J. tr. Z. úsudek. Mark. Zapírač, e, m., der Leugner, Verleugnen
1612. Z. Krista. Boč. — Z. = zapichač, král v hřídeli plužním, jehož do jiné a jiné dírky zastrkováním délky se pluhu přidává aneb ujímá. Us. V z Zapíchač. Zapíračný = záporný, negativ. Ros.
Zapíradlo, a, n. = zápora, záporník, za-
věračka, der Riegel, Vorschub. Res. Zapírajičnosť, i, f. (lépe zapírání). Ros.
Zapírajičný; zapíranlivý, lépe: zapíravý,
zapírající, leuguend, verneinend. Ros. Zapírák, vz Zapírok.
Zapíranec, nce, m. = kdo svůj rod za-
pírá. Ať se z-ci bez jazyku rodí. Hdk. C. 110. Zapírání, n., das Leugnen, Verleugnen,
Verneinen. Vz Zapříti. Z. Boha. K čemu to z.? Sych. Z. mu nic nepomohlo. Co pak na tom má, že takové z. vede (tak urputně zapírá). U Dobrušky. Vk. Z. tělesných žá- dostí. Lpř. J. Z. světa, sebe, Selbstverleug- nung. Dch., MP. 3. Zapíranlivý = zapírající. Ros. Vz Za-
pirajičný. Zapíraný, ver-, geleugnet. — Z., vz
Zaprati. Z. košile. Us., Dbš. Zapíratel, e, m. = zapírač. Z-lům trans-
substantiae. Pal. Děj. IV. 1. 384. Zapírati, vz Zapříti, Zaprati.
Zapírávati, vz Zapírati.
Zapíravosť, i, f.. die Negirungssucht.
Dch., MP. 3. Zapíravý = kdo zapírá. Reš. Vz Zapí-
rajičný. Zapírok, a, m. = zapírák, kdo všecko
zapírá, der Leugner, Verleugner. Na Ostrav. Tč. 1. Zápis, u, m. = kopalý kaučuk, da-
picho (kaučuk vlahou zemní proměněný). Vz Rst. 40. 2. Zápis, u, m. = zapsání i co zapsáno,
die Einschreibung, Verzeichnung, Aufzeich- nung, Eintragung. Z. vlastní ruky, vlastní rukou. V. Z. směn, v horn., das Verzeich- nen der Schichten. Hř. Vlastní rukou z. sem na sebe učinil. Žer. 1591. — Z. = nápis. Z.
na kostele) smazati. Štelc. — Z = vtělení
do knih, die Verschreibung, Einverleibung, Eintragung. Z. dědičný, die Verschreibung eines liegenden Gutes, dlužní, die Schuld- verschreibung, doživotní, womit Jemand sein Gut o. seine Einkünfte für die Lebens- zeit verschreibt, nápadný, die Erbrechts- verschreibung, mittelst welcher man das Gut belastete o. sonst verschrieb, um den |
||
|
|||
Předchozí (189)  Strana:190  Další (191) |