zeme. Dbš. Sl. pov. I. 376. Veď si mal
každý kúsek na koniec noža zapichnúť a
tak do úst klásť a jiesť. Dbš. Sl. pov. VII.
13. Do prostred nadutého ohryzka šíp za-
pichne. Hol. 97. — komu čím kam. Za-
píchl mu za ucho nožem. Ros.

Zapíchnutí, n., das Einstechen, Erste-
chen. Z. prasete.

Zapíchnutý; -ut, a, o, erstochen, hin-
eingestochen, hineingesteckt. Vz Zapích-
nouti. Z. tele. — kam: do země.

Zapíjení, n., vz Zapiti.

Zapíjený; -en, a, o, vz Zapiti.

Zapíjeti, vz Zapiti.

Zapikač, e, m. = železný hřebík. Vz Po-
věrák. U Kr. Hrad. Psčk.

Zapikati se = při honičce ohlásiti slovy
,piky miky', že honící pozbývá práva chy-
tati ho. U Police. Kšá.

Zapíkati, vz Zapéci. — co: chléb (do
zásoby péci). Us. — kdy. Slunce dneska
zapíká (je horko). Us. Tč.

Zapiknouti, knul a kl, ut, utí, zapiko-
vati = zavroubiti, zaopatřiti, zatknouti,
ujistiti, sich versichern. — komu co. Kdo
sobě co prve zapikl a zahájil, buďto pro-
bošství atd. Bech.

Zapílení, n., zapilování, n., das Sägen,
Einsägen. Na Slov. Bern.

Zapílený; -en, a, o, gesägt, eingesägt,
zackig, gezackt. Na Slov. Bern.

Zapíliti, il, en, ení; zapilovati, sägen,
einsägen, zackig machen. — co čím: kaz
jemným pilníkem. Na Slov.

Zapilování, n., vz Zapílení.

Zapilovaný, vz Zapílený.

Zapilovati, vz Zapíliti.

Zapilství, n., ebrietas, die Trunkenheit.

Zapilý, trunken. Káže jim blúditi jako
zapilým. BO. — Z. = opojující, berau-
schend. Z. pitie. BO.

Zápina, zápinka, y, f. = zapinadlo, die
Spange, Schnalle. Z. na knize. Koll. — Z. =
zápona, die Schmuckkette. Jg.

Zapínáček, čku, m., der Knöpfer. Vrať
mne, milá, vrať mne dar, co som ti já včéra
dal: z-ček z diamantu a prstének za toral.
Pck. Ps. 12.

Zapinadéllko, a, n., vz Zapinadlo.

Zapinadlo, zapinadélko, zapinátko, a,
n. = spinadlo, spona, die Spange, Schnalle,
das Band, der Knöpfer. V., Kom., D. Z.
u knihy. Šd.

Zapínák, u, m. = veliký okrouhlý kno-
flík z kosti n. z perleti, jimž Valaši košile
na prsou zavírají. Na mor. Val. Vck., Brt.

Zapínání, n., die Zuknöpfung. Vz Za-
pnouti.

Zapínaný; -án, a, o, vz Zapnouti.

Zapínati, vz Zapnouti.

Zapínátko, a, n., vz Zapinadlo. Sb. vel.
I. 119.

Zapínávati, vz Zapnouti.

Zápinečka, y, f. = zápinka. Na Slov.
Bern.

Zápinek, nku, m. = přípřež, der Vor-
spann. Na Slov. Koll.

Zápinka, y, f. = malá zápina. Vz Zá-
pina. Tam som na hrdlo striebornú z-ku ti
priväzoval. Čjk. 91.

Zapinkání, n., vz Zapinkati.
Zapinkati = zazpívati jako pěnkava, zu
pinken anfangen. Pinkava zapinkala, vesno
nám přivolala. Tč. My si známe vycinkať;
houkne-li však na nás cizák, bojíme se za-
pinkať. Humory 1883. č. 40. — komu jak.
Pinka pekne jim zapinkala. Dbš. Sl. pov.
V. 83.

Zapiplati = pipláním zakáleti, beschmie-
ren. — co. Ros. — co čím: blátem. Tě.—
Z. = pokaziti, verpfuschen. — co komu:
nemoc (zhoršiti). Ros., Šm.

Zapírací = záporný, verneinend. V pří-
padu z-cím (záporném). J. tr. Z. úsudek.
Mark.

Zapírač, e, m., der Leugner, Verleugnen
1612. Z. Krista. Boč. — Z. = zapichač, král
v hřídeli plužním, jehož do jiné a jiné dírky
zastrkováním délky se pluhu přidává aneb
ujímá. Us. V z Zapíchač.

Zapíračný = záporný, negativ. Ros.

Zapíradlo, a, n. = zápora, záporník, za-
věračka, der Riegel, Vorschub. Res.

Zapírajičnosť, i, f. (lépe zapírání). Ros.

Zapírajičný; zapíranlivý, lépe: zapíravý,
zapírající, leuguend, verneinend. Ros.

Zapírák, vz Zapírok.

Zapíranec, nce, m. = kdo svůj rod za-
pírá. Ať se z-ci bez jazyku rodí. Hdk. C.
110.

Zapírání, n., das Leugnen, Verleugnen,
Verneinen. Vz Zapříti. Z. Boha. K čemu to
z.? Sych. Z. mu nic nepomohlo. Co pak na
tom má, že takové z. vede (tak urputně
zapírá). U Dobrušky. Vk. Z. tělesných žá-
dostí. Lpř. J. Z. světa, sebe, Selbstverleug-
nung. Dch., MP. 3.

Zapíranlivý = zapírající. Ros. Vz Za-
pirajičný.

Zapíraný, ver-, geleugnet. — Z., vz
Zaprati. Z. košile. Us., Dbš.

Zapíratel, e, m. = zapírač. Z-lům trans-
substantiae. Pal. Děj. IV. 1. 384.

Zapírati, vz Zapříti, Zaprati.

Zapírávati, vz Zapírati.

Zapíravosť, i, f.. die Negirungssucht.
Dch., MP. 3.

Zapíravý = kdo zapírá. Reš. Vz Zapí-
rajičný.

Zapírok, a, m. = zapírák, kdo všecko
zapírá, der Leugner, Verleugner. Na Ostrav.
Tč.

1. Zápis, u, m. = kopalý kaučuk, da-
picho (kaučuk vlahou zemní proměněný).
Vz Rst. 40.

2. Zápis, u, m. = zapsání i co zapsáno,
die Einschreibung, Verzeichnung, Aufzeich-
nung, Eintragung. Z. vlastní ruky, vlastní
rukou. V. Z. směn, v horn., das Verzeich-
nen der Schichten. Hř. Vlastní rukou z. sem

na sebe učinil. Žer. 1591. — Z. = nápis. Z.

na kostele) smazati. Štelc. — Z = vtělení
do knih, die Verschreibung, Einverleibung,
Eintragung. Z. dědičný, die Verschreibung
eines liegenden Gutes, dlužní, die Schuld-
verschreibung, doživotní, womit Jemand
sein Gut o. seine Einkünfte für die Lebens-
zeit verschreibt, nápadný, die Erbrechts-
verschreibung, mittelst welcher man das
Gut belastete o. sonst verschrieb, um den