192

soudech, jakž zápisové svědčí, peníze sklá-
dejte. Zř. sel. Proti světlým z-sům a zá-
vazkům svým uvodil lidi pod jednou do
Prahy. Pal. Děj. III. 3. 258 Listem i z-sem
smluvním. Arch. II. 271. — Z. = zapsání,
die Einschreibung, die Inskription. Z. žáků
do školy; k z-su jíti; byl při z-su; jdeme
právě od zápisu. Us. Tč. Z. k vojsku (od-
vod). Čsk. — Z. = poslední vůle, das Te-
stament. Svědě ten z. nebo kšaft dětem a
otci, bratřiem nebo strýcóm, nebo jiným
jakýmžkoli zápisníkóm. Vš. Jir. 267.

Zapísání, n., vz Zapísati, Zápis.

Zapísaný; -án, a, o, eingeschrieben. Z.
historie. Hdž. Rkp.

Zapisatel, e, m., lépe: zapisovatel. Šm.

Zapísati, vz Zapsati.

Zapísávati, vz Zapsati.

Zápisce, e, m. = zápisník, der Verschrei-
ber. Sp.

Zápisčík, a, m. = zapisovač. Šf. Strž. I.
84.

Zapísčiti, il, en, ení; zapískovati, ver-
sanden. Ta krajina se zapísčila (pískem za-
nesla).

Zápisek, sku, m., zápisky, p!., die Auf-
zeichnung, Notiz, Eintragung. Podívati se
do z-sků. Us. Dch. Jungmannův z. o poru-
šenosti češtiny. Ht. Brs. 118. Z jehož z-sků
také čerpal více nežli podezřelou závěrku.
Ddk. III. 210. Domácí z-sky; v z-cích za-
znamenati. Dch. Vz Zápiska.

Zápiska, y, f. = krátká zpráva, die No-
tiz, Aufzeichnung, Inskription. Nz. Inkon-
trovací z-ky, Inkontrirungsdaten. Šp. — Z.,
zápisky = knížka poznámek, das Notizen-
buch, Anmerkebuch. Šp. — Dle Jg. lépe:
zápisek.

Zapískání, n., die Verunreinigung. Na
Slov. Bern. Vz Zapískati.

Zapískám, n., der Pfiff.

Zapiskaný; -án, a, o, verunreinigt, be-
schmutzt. Na Slov. Bern. Má ruce z-né.
Mor. Šd. Vz Zapiskati.

Zapískaný, gepfiffen. Z. píseň.

Zapískati (zapyskati, Plk ) = zanečistiti,
beschmutzen. Bern., Koll. — koho čím.
Také na mor. Šd

Zapískati; zapísknouti, knul a kl, utí:
zapištěti, ěl, ění = zahvízdati, anfangen zu
pfeifen, einen Pfiff thun. — abs. Někdo tu
zapískl. Zapištěla tu myš. Us. Lokomotiva
zapískla. Us. Šd. Staříček zapískli a přišel
k nim ohnivý chlopek. Slez. Šd. Iba vták
vyrusený vaším krokom zapiskne a letí.
Phld. III. 3. 301. Vyskočiť, patama sa uhodiť
a zapísknúť. Pck. Ps. 103. Šel tudy, měl
dudy, ani nezapískal. Prov. — komu. Já
tobě, sobě zapískám. Ros. Rád zapískám
tomu, kdo rád tancuje. Dvorsk. — co: skoč-
nou. Lpř. Jestli slůvko zapísknete (= po-
víte)! Kká. Td. 354. Dbá on (na napome-
nutí), jakoby mu hus zapískala Ros. —
čím: píšťalou, hubou. — na koho, nač:
na píšťalu, Kld. II. 268., na psa. Z. na prsty,
na klíč. Šd. Zapískni naň, ať stojí. Šd. Z.
někomu na klarinet. Němc. Vezmi bača tú
fujeru a zapískaj na tú hrubú. Sl. spv. V.
187. Hneď si zapískala na dieročku spodňú.
SI. ps. 13. — koho: housata. (Sedí-li husa

na vejcích a někdo u ní hvízdá, říká se,
že zapíská housata, že se nevylíhnou). Na
vých. Mor. — jak. Pronikavě z. Vlč. Raz
junák zapískne— z dvanásť pušiek blyskne;
druhý raz zapískne, tisíc chlapcov zvýskne,
tretí raz zapískne, šabličky zazvonia. Btt.
Sp 9. Na něco zjemňounka z. Osv. I. 181.
(Sá.). A já jsem si zpomněl na jednu bo-
hatú, hned mně zapískala (má píšťalka), až
na tu devátů (dírku). Sš. P. 708.

Zapiskávati, vz Zapiskati.

Zapískávati, vz Zapískati.

Zapísknouti, vz Zapískati.

Zapísknutí, n., der Pfiff. Dch.

Zapisknutý; -ut, a, o, verunreinigt, be-
sudelt, beschmutzt. Vz Zapiskati.

Zapísknutý; -ut, a, o, gepfiffen. Z. ton.

Zapískovati vz Zapísčiti.

Zápisna, y, f. = písárna, die Schreib-
stube, v horn. das Zechenhaus. Bc.

Zápisně = zápisem, verschriebenermas-
sen. Prodal některá zboží sva na dobro a
dědičně a nikoli jako před tím toliko zá-
pisně. Mus. 1880. 237.

Zápisné, ého, n., die Einschreibgebühr.
Vz Vlšk. 245.

Zápisní, -sný = k zápisu náležící, Ein-
schreib-. Z. knihy, summa, list (zástavní,
Pfandbrief). Us. Z. arch, Aufnahmsbogen,
J. tr., lhůta, taxa, Immatrikulationstaxe. Šp.
Z. knížka, das Notizbuch, Aufzeichnungs-
buch. Dch., Šp. Mocí tohoto listu z ho svo-
lujem společně. Arch. III. 214. Kdyžby kdo
komu zapsal dluh jmenovitý, jakožto v zá-
pisných knihách svědčí. Ib. II. 513. Po vy-
jití toho půlletí vezmúce summu z-nú mají
město zase postúpiti. List z r. 1514. — Z.
(allodialní a zpupný), emphyteutisch. Z.
domy, Pr. měst., dsky zemské, V., vz Vš.
VI. 32., dvory, Pr., statek (emphyteusis),
dědina, Faukn. 27., Zříz. Ferd., Dač. I. 82.,
lidé. Apol. Na z-né dědiny práva vedení
způsob. Zř. zem. Jir. 6. 24. Zápisné dědiny
spravoval-liby kdo dskami památnými. Vz
Zř. zem. G. 2. Z-né dsky dvoje, veliké a
maié. Vš. Jir. 280. Z. ves. Dač. I. 118. Z.
dědiny; V kraji pracheňském lidé z-ní jsú
se zdvihli; Z ným samým zbožiem u desk
žádný se s žádným spolčiti nemůže; Velké
dsky z-né jsú pro bohaté pány a zemany,
kteříž zbožie široka, znamenitá a veliká
mají. Vš. Jir. 22., 268., 280. Z. právo, vz
Kus. Že nám chce beze všech peněz a beze
všeho úplatku ty všecky vsi z-né vrátiti.
Arch. V. 548. — Z. = zastavený, verpfän-
det. Na z-ných gruntech nemůže se věno
klásti. Vš. 217., 263. — Vz S. N.

Zapisnice, e, f. = zápisní kniha, das
Gedenkbuch, Protokoll. Let. Mt. S. VIII.
1. 89. Městské z. boly německé, ale už sú
slovenské. Sl. let. I. 150. Vz Zápisník. —
Z., die Reversausstellerin. Z. živá a pozů-
stalá. List z r. 1604. Tč.
Zápisnička, y, f., das Vormerkungsbuch.
Šm.

Zápisničný = zápisný. Z. kniha. Sl. let.
V. 238.

Zápisník, a, m., zápisnice, e, f. = který
n. která má na něco zápis, na koho zápis
v knihách jest, zní, dem o. der etwas ver-