Předchozí (194)  Strana:195  Další (196) |
|
|||
195
|
|||
|
|||
jak. Zaplaň ohňů mocně zář. Msn. Or. 158.
Oko jeho radostně z-lo. Šbr., Čch. Dg. 612. Pochodně dle přaní panovnice v domě za- planuly. Msn. Or. 94. — kdy jak. Tou chvílí zaplanul chrámu krov ve klikatých blesků záři siné. Čch. Mch. 76. Zaplantání, n., vz Zaplantati.
Zaplantaný; -án, a, o = zapletený, ver-
wickelt, verstrickt. Na Mor. Šd. Vz násl. Zaplantati = zamotati, zaplésti, ver-
wickeln, verstricken. Na Mor. Šd., Vck. — se kam. Z. se do něčeho. Vz Plantati. Šd., Kch. — se s kým: se ženskou, sich ver- bandeln. Šd. Zaplanulý, aufgelodert. Dch.
Zaplápolati, aufflammen, auflodern. —
v čem. V milování jejím srdce jeho zaplá- polá. Troj. — (komu) jak. Sosna Alpínova zaplápolá jim v ústrety. Č. Oheň vesele za- plápolal. Us. Pdl. Plamen prudším jasem zaplápolal. Mkr. — kde. Ve stanech žár zaplápolal. Msn. Or. 25. — kam. Mehme- dův naň lstivý pohled zaplápolal. Kká K sl. j. 160. Zapláskati; zaplasknouti, sknul a skl,
utí = počíti pláskati, losklatschen; 2) uplá- skati, verpatzen. Vz Pláskati. Zaplasknouti, vz Zapláskati.
Záplasť, i, f., emplastra. Rozk.
Zaplašiti, zaplášiti, il, en, ení; zapla-
šovati, verscheuchen. — co, koho. Svetlo zaplašuje temnotu. Us. I zaplašte tu neplechu. Sš. Sm. bs. 42. — čím: ptáky střelbou. Us. Z. něčím nudu. Hrts. Z. ve- selým slovem zármutek. Vlč. — odkud. Z-šil jí uděšení z duše. Osv. I. 277. Z. s pole zloděje. Kos. 01. I. 44. Z. ptáky ze zahrady. Us. Tč. Z-šil jsem tíseň z hrudi její. Čch. Bs. 22. S oblohy vždy její hrdinně zaplašují všechny mlhy a mraky. Sš. Bs. 171. Zaplaš z očí mrákotu. Nitra. VI. 33. Záplať, i, f. = záplata. Na Slov. Bern.
1. Záplata, záplatka, y, f. = zaplacení
i to, čím se platí, die Zahlung, Aus-, Be- zahlung. Skl. II. 272., 283. Z. za koupi. Bez záplaty (darmo); něco ze z-ty sobě vypůjčiti; o z-tu nastoupati; z. od lázně. V. Bez z-ty kupovati; to za z-tu nám přichází. Br. Za velikou z-tu něco koupiti. Jel. Zas to máte v polovici záplatě (= záplaty). Us. Vk. Ze z-ty nás vezli. Har. Z-tu od někoho chtíti. Us. Proti slušné z-tě něco činiti. Nar. o h. a k. Z-tu od někoho bráti. Z-tou koho me- škati. Posavád k z-tě přijíti nemohu; Páni mně až posavad k z-tě nedopomohli. Sl. let. V. 80. Ona žádá z-ty dluhu toho; Tu vinu jemu dávaje, žeby od otce jeho tři zl. vypůjčil a žeby ten dluh zpraven nebyl žádaje od toho Šojcara z-ty; I žádá právem naučen býti, nemá-li jemu obžalovaný zá- platu učiniti?; Ta sukna prodána býti mají vědomím a z nich p. Mikulášovi z. se státi; Aby ti lidé k své z-tě přijíti mohli; Žeby jemu druhé peníze na sv. Jiří nynie minulého klásti jměla podlé toho trhu a od toho dne přes rok třetí a tak dále, vždy na ten den až do z-ty toho dluhu. NB. Tč. 14., 31., 34., 45., 222., 255. Dokavadž se řečená z. nestane. Arch. IV. 490. Že jim pro skrovnou z-tu ten povoz obtížný jest. 1595. Že by ta |
lazňa topena byla a to beze všie z-ty pe-
něžité. List z r. 1480. Tč. Aby sě před nimi těch peněz z. a listu vrácenie stalo. List z r. 1449. Mus. 1880. 405. Pakli by z-tou prodléval. Václ. XIII. Jiná věc slove kúpě a jiná penieze nebo z-ta; Za starých roz- dielne kúpě a z. jmenována jest bývala. Vš. Jir. 163. Poslu tvému jsem zaplatiti poručil a ještě mu dodal na z-tu až do Prahy. Žer. 251. — Z. = odměna za práci, odplata, mzda, die Entlohnung, das Deservit, der Lohn, die Belohnung. Za práci z-tu dáti, míti. Na mírnější z-tě přestati. Žer. Odměnná z. Kdo z opatrování cizích věcí z-tu čeká. Er. Uhři hodnou záplatu v té bitvě vzali. Bart. 2245. Řečníkům z. buď taková, kdo by obdržel při o sto kop grošů českých, půl třetí kopy gr. českých jemu dáno bude. Kol. 20. Dějeť pak se kupování a prodávání, kdyžto trhodějce svolí se v určenú summu, neb z-tu jistú ustanovíce, neb bez ceny a z-ty nejde ižádné prodávání. CJB. 363. Kdož- by je ve vězení měl, bude jich moci do roka v službě bez z-ty (unentgeltlich) užívati. Zř. F. I. U 7. Z. svědkům vysazená, tarif- mässige Zeugeugebühr. J. tr. Vozka nechce dále žádaje z-ty. Brt. S. Za to jsem dostal takovou z-tu, že jsem se ho ujal. Us. Šd. Dostaneš dobrou z-tu. Us. Šd. Nad míru jsou se v díle svém a z-tě nádenní nasadili a zdražili. Prm. r. IV. 123. Z-tu bráti. Bart. II. 11. Mnozí hodnou z-tu v bitvě té vzali. Bart. Za takové obdarování koláč a z-tu slušnú dvě stě zl. úplně a docela přijali sme. Arch. V. 536. Vidouce, že jim z. chy- bila, tedy jinou cestou k přivedení sobě zisku vymyslili; Oba darmo vám bez z-ty kázávali. BR. II. 133. a., 619. b. Z. za něco, od něčeho. J. tr. Z. poslu od cesty. Šp. Hoden dělník z-ty své. Jaká služba (robota, zásluha), taková záplata. Prov. 2. Záplata, záplatka, y, f. = láta, lata,
příšivek, Fleck auf ein Kleid, ein angesetztes Stück, ein Lappen. V. Plný záplat. Z-tu dáti, přišiti na kabát. Z. na boty, na střevíce (příštipek). Us. Z-ty vsazovati (záplatovati); Ten kabát má mnoho záplat. Šp. Z. z kůže, ze tkaniny; Ten kabát je samá z. Us. Dch. Preto sa i drží čeľaď domu, ako z. starých nohavic. Zbr. Hry 46. Roucho měli zápla- tami zplácené. Bl. Ž. Aug. 77. Lépe spraviti malou dírku než hledati velké z-ty (o rychlém smíření se, než je z toho větší hněv. Prin- cipiis obsta); Na hrubý pytel hrubou záplatu. Dch. Lepší je mládenec trebárs o záplate ako starý vdovec vo sriebre vo zlate. Sš. P. 70. Záplata na záplate a švíka niet (= cibule). Mt. S. I. 138. Záplata na záplatě, žádného švu nemá (peří na ptáku). Větší z. než díra (vymlouvá-li se někdo více než třeba, vz Výmluva; n. 2. více dáti třeba než dostal)., Jg., Č. Záplata musí větší býti než díra. Č. 3. Záplata, y, f., mlýn u Sušice. — Z.,
jm. polí na Opuce u Renčova. Zaplátání, n., das Zuflicken.
Zaplátaný; -án, a, o, geflickt. Z. kabát. Záplatář, e, m., der Flickschneider. Šm. Zaplátati, zaplatávati = záplatu dáti, spraviti, flicken. — co (čím): suknem, koží. 302*
|
||
|
|||
Předchozí (194)  Strana:195  Další (196) |