195

jak. Zaplaň ohňů mocně zář. Msn. Or. 158.
Oko jeho radostně z-lo. Šbr., Čch. Dg. 612.
Pochodně dle přaní panovnice v domě za-
planuly. Msn. Or. 94. — kdy jak. Tou chvílí
zaplanul chrámu krov ve klikatých blesků
záři siné. Čch. Mch. 76.

Zaplantání, n., vz Zaplantati.

Zaplantaný; -án, a, o = zapletený, ver-
wickelt, verstrickt. Na Mor. Šd. Vz násl.

Zaplantati = zamotati, zaplésti, ver-
wickeln, verstricken. Na Mor. Šd., Vck. —
se kam. Z. se do něčeho. Vz Plantati. Šd.,
Kch. — se s kým: se ženskou, sich ver-
bandeln. Šd.

Zaplanulý, aufgelodert. Dch.

Zaplápolati, aufflammen, auflodern. —
v čem. V milování jejím srdce jeho zaplá-
polá. Troj. — (komu) jak. Sosna Alpínova
zaplápolá jim v ústrety. Č. Oheň vesele za-
plápolal. Us. Pdl. Plamen prudším jasem
zaplápolal. Mkr. — kde. Ve stanech žár
zaplápolal. Msn. Or. 25. — kam. Mehme-
dův naň lstivý pohled zaplápolal. Kká
K sl. j. 160.

Zapláskati; zaplasknouti, sknul a skl,
utí = počíti pláskati, losklatschen; 2) uplá-
skati, verpatzen. Vz Pláskati.

Zaplasknouti, vz Zapláskati.

Záplasť, i, f., emplastra. Rozk.

Zaplašiti, zaplášiti, il, en, ení; zapla-
šovati, verscheuchen. — co, koho.
Svetlo zaplašuje temnotu. Us. I zaplašte tu
neplechu. Sš. Sm. bs. 42. — čím: ptáky
střelbou. Us. Z. něčím nudu. Hrts. Z. ve-
selým slovem zármutek. Vlč. — odkud.
Z-šil jí uděšení z duše. Osv. I. 277. Z. s pole
zloděje. Kos. 01. I. 44. Z. ptáky ze zahrady.
Us. Tč. Z-šil jsem tíseň z hrudi její. Čch.
Bs. 22. S oblohy vždy její hrdinně zaplašují
všechny mlhy a mraky. Sš. Bs. 171. Zaplaš
z očí mrákotu. Nitra. VI. 33.

Záplať, i, f. = záplata. Na Slov. Bern.

1. Záplata, záplatka, y, f. = zaplacení
i to, čím se platí, die Zahlung, Aus-, Be-
zahlung. Skl. II. 272., 283. Z. za koupi. Bez
záplaty (darmo); něco ze z-ty sobě vypůjčiti;
o z-tu nastoupati; z. od lázně. V. Bez z-ty
kupovati; to za z-tu nám přichází. Br. Za
velikou z-tu něco koupiti. Jel. Zas to máte
v polovici záplatě (= záplaty). Us. Vk. Ze
z-ty nás vezli. Har. Z-tu od někoho chtíti.
Us. Proti slušné z-tě něco činiti. Nar. o h.
a k. Z-tu od někoho bráti. Z-tou koho me-
škati. Posavád k z-tě přijíti nemohu; Páni
mně až posavad k z-tě nedopomohli. Sl.
let. V. 80. Ona žádá z-ty dluhu toho; Tu
vinu jemu dávaje, žeby od otce jeho tři zl.
vypůjčil a žeby ten dluh zpraven nebyl
žádaje od toho Šojcara z-ty; I žádá právem
naučen býti, nemá-li jemu obžalovaný zá-
platu učiniti?; Ta sukna prodána býti mají
vědomím a z nich p. Mikulášovi z. se státi;
Aby ti lidé k své z-tě přijíti mohli; Žeby
jemu druhé peníze na sv. Jiří nynie minulého
klásti jměla podlé toho trhu a od toho dne
přes rok třetí a tak dále, vždy na ten den
až do z-ty toho dluhu. NB. Tč. 14., 31.,
34., 45., 222., 255. Dokavadž se řečená z.
nestane. Arch. IV. 490. Že jim pro skrovnou
z-tu ten povoz obtížný jest. 1595. Že by ta

lazňa topena byla a to beze všie z-ty pe-
něžité. List z r. 1480. Tč. Aby sě před nimi
těch peněz z. a listu vrácenie stalo. List
z r. 1449. Mus. 1880. 405. Pakli by z-tou
prodléval. Václ. XIII. Jiná věc slove kúpě
a jiná penieze nebo z-ta; Za starých roz-
dielne kúpě a z. jmenována jest bývala. Vš.
Jir. 163. Poslu tvému jsem zaplatiti poručil
a ještě mu dodal na z-tu až do Prahy.
Žer. 251. — Z. = odměna za práci, odplata,
mzda, die Entlohnung, das Deservit, der
Lohn, die Belohnung. Za práci z-tu dáti,
míti. Na mírnější z-tě přestati. Žer. Odměnná
z. Kdo z opatrování cizích věcí z-tu čeká.
Er. Uhři hodnou záplatu v té bitvě vzali.
Bart. 2245. Řečníkům z. buď taková, kdo
by obdržel při o sto kop grošů českých,
půl třetí kopy gr. českých jemu dáno bude.
Kol. 20. Dějeť pak se kupování a prodávání,
kdyžto trhodějce svolí se v určenú summu,
neb z-tu jistú ustanovíce, neb bez ceny a
z-ty nejde ižádné prodávání. CJB. 363. Kdož-
by je ve vězení měl, bude jich moci do
roka v službě bez z-ty (unentgeltlich) užívati.
Zř. F. I. U 7. Z. svědkům vysazená, tarif-
mässige Zeugeugebühr. J. tr. Vozka nechce
dále žádaje z-ty. Brt. S. Za to jsem dostal
takovou z-tu, že jsem se ho ujal. Us. Šd.
Dostaneš dobrou z-tu. Us. Šd. Nad míru
jsou se v díle svém a z-tě nádenní nasadili
a zdražili. Prm. r. IV. 123. Z-tu bráti. Bart.
II. 11. Mnozí hodnou z-tu v bitvě té vzali.
Bart. Za takové obdarování koláč a z-tu
slušnú dvě stě zl. úplně a docela přijali
sme. Arch. V. 536. Vidouce, že jim z. chy-
bila, tedy jinou cestou k přivedení sobě
zisku vymyslili; Oba darmo vám bez z-ty
kázávali. BR. II. 133. a., 619. b. Z. za něco,
od něčeho. J. tr. Z. poslu od cesty. Šp.
Hoden dělník z-ty své. Jaká služba (robota,
zásluha), taková záplata. Prov.

2. Záplata, záplatka, y, f. = láta, lata,
příšivek, Fleck auf ein Kleid, ein angesetztes
Stück, ein Lappen. V. Plný záplat. Z-tu
dáti, přišiti na kabát. Z. na boty, na střevíce
(příštipek). Us. Z-ty vsazovati (záplatovati);
Ten kabát má mnoho záplat. Šp. Z. z kůže,
ze tkaniny; Ten kabát je samá z. Us. Dch.
Preto sa i drží čeľaď domu, ako z. starých
nohavic. Zbr. Hry 46. Roucho měli zápla-
tami zplácené. Bl. Ž. Aug. 77. Lépe spraviti
malou dírku než hledati velké z-ty (o rychlém
smíření se, než je z toho větší hněv. Prin-
cipiis obsta); Na hrubý pytel hrubou záplatu.
Dch. Lepší je mládenec trebárs o záplate
ako starý vdovec vo sriebre vo zlate. Sš.
P. 70. Záplata na záplate a švíka niet (=
cibule). Mt. S. I. 138. Záplata na záplatě,
žádného švu nemá (peří na ptáku). Větší
z. než díra (vymlouvá-li se někdo více než
třeba, vz Výmluva; n. 2. více dáti třeba
než dostal)., Jg., Č. Záplata musí větší býti
než díra. Č.

3. Záplata, y, f., mlýn u Sušice. — Z.,
jm. polí na Opuce u Renčova.

Zaplátání, n., das Zuflicken.
Zaplátaný; -án, a, o, geflickt. Z. kabát.
Záplatář, e, m., der Flickschneider. Šm.
Zaplátati, zaplatávati = záplatu dáti,
spraviti, flicken. — co (čím): suknem, koží.

302*