196

Us. Aby jednu dieru zaplátali, dve nové
delajú. Zbr. Hry 49.

Zaplatávati, vz Zaplátati.

Záplatek, tku, m. = zaplácení, záplata,
die Bezahlung. Reš., Lom. Čeládku jídlem,
mzdou a záplatkem opatrovati. Reš.

Zaplatení, n. = zaplacení. Na Slov.

Zaplatěný = zaplacený. Na Slov.

Zaplátí, plaji, ál, ání, aufflammen, auf-
lodern, zu schimmern, zu flackern anfangen.
Vz Pláti. — abs. Pohled jeho zaplál. Kká.
K sl. j. 185. Boj o to zaplál. Vrch. — kde.
Až jí zaplála korouhev nad hlavou. Sk.
Nikdy víc by v slunci (kalich) nezaplál.
Hdk. A v její mladé tváři zaplály drobné
hvězdičky jak světla na oltáři. Nitra VI.
94. — jak. V jeho (blesku) záři les zaplál
v barvě fijalové; Pláně sněhů bleskem za-
plály. Vrch. Celý prostor zaplál jediným
plamenem. NA. IV. 184.

Záplatina, y, f., geflicktes Zeug, lauter
Flickzeug. Ať se šat pořádně spraví, aby
nebyl sama z. Us. Dch.

Zaplatitel, e, m., der Bezahler. D.

Zaplatitelka, y, zaplatitelkyně, ě, f.,
die Bezahlerin.

Zaplatiti, plať (na Mor. zaplac), tě (íc),
il, cen, ení (na Slov. těn, ění); zapláceti,
el, en, ení; zaplacovati = placením uspo-
kojiti, be-, abzahlen, Geld erlegen; zažiti,
zakusiti, büssen, die Zeche bezahlen; odmě-
niti, belohnen. — abs. Zaplať pán Bůh. Us.
Nemoci z. V. Aby poručník uručil, že od-
súzený zaplatí. CJB. 381. Pán Boh zaplať
a viac naklaď. Mt. S. I.109., 182., Dbš. Obyč.
44. Pánbu zaplať a vynahraď. Slez. Šd.
Upřímné ,Zaplať pán Bůh' mu je milejší
než zlatý peníz. Mtc. lid. 1871. Dobre je to,
keď sa hodne nasbiera toho ,Pán Boh zaplať'.
Us. Zátur. Tam dostaneš lžíci medu za ,Za-
plať Pánbu'. Us. Tč. Zaplatil, kde byl co
dlužen. Us. Šd. — co (komu): dluh, po-
kutu, službu, dobrodiní (odměniti), N., clo,
vozné, řad. D. A proč vy sa děvčátka ne-
vydáte, alebo vy čarovať neumíte? A já
mám na lúce taký kořeň, kerá mně zaplatí,
povím o něm. Pck. Ps. 13. Z. někomu, aby
mlčel. Dch. Neplať, já to sám zaplatím. Us.
Šd. Co propijó, zaplatijó, žádnýho se nebo-
jijó. Mor. Tč. Ten mu z-til (poscal ho). Us.
Pi, Ondřiško, pi, len sa neopi, co prepiješ
sto zlatý, však to gazda zaplatí. Sl. spv.
III. 95. A ešte sám zaplatil mzdu Judášom
vyjednanú. Zbr. Báj. 15. Ej veď ty mně to
ešte zaplatíš. Mt. S. I. 115., Dbš. Obyč. 45.
Zdrahá-li se zkoušku podstoupiti, zaplatiž
kaplanovi sedm denárů. Ddk. IV. 227. Nalej
milá, nalej vína, šak mi ti ho zaplatíma,
ne tak groši širokýma, než dukáty než
žlutýma; Zaplaćum (zaplatí) ci všickni svaci,
zaplaćum, matka boži stokrat vice nahradzi.
Sš. P. 564., 748. Ten před námi stoje znal,
že ona jemu 10 zl. pojčila, ale nevie, za-
platil-li jest jí těch peněz zasě čili nic;
Hřebíkuov Vlkovi nedávej, leč mi zaplatí,
což mi jest dlužen. NB. Tč. 13., 121. Lekár
nedbá, jak kdo zemre, když sa mu len za-
platí. Na Slov. Tč. Mně moji falešníci mé
cti nezaplatíja. Brt. P. 78. Zaplať vám pán

Bůh toho daru (m.: ten dar). U Rychn. Ntk.
Neměl odkud mu z. dluh. Pal. Děj. V. I.
414. Zaplatil smrti dluh = umřel; Zaplatil
hrobaři a zvoníkům = umřel; Z-til smrti
daň = umřel. Tkč. Nezaplatil Blažkovi če-
pici (= byl neopatrný, bláznil). Us. Tč.
Slíbil těch sto kop z. i nezaplatil; Jistina
mi zaplacena, ale škod nic. Půh. I. 165.,
II. 357. Sedem rokov češ (dívku), sedem
strež a potom zaplať komu, aby ti čerta
vzal z domu (aby si ji vzal za ženu). Pořek.
Zátur. Každý smrti daň z-tí. Bž. Každý,
jakož zde živ bude, tak bude jemu zapla-
ceno. Hus II. 273 — co čím: dluh dluhem,
Us., hotovými; neměti čím z., V., patami
(utéci). Prov. Vzal-lis lýčí, zaplať řemenem,
vzal-lis řemen, zaplať koží. Pk. Zaplacovachu
mi zlým za dobré. Ž. wit. 34. 12. Odvahu
svou smrtí z-til; Ulekli se obrazu toho tak,
že to smrtí z-li. Cimrhn. Myth. 190., 254.
Z-li mu obuškom. Mt. S. I. 98. Ber, vlčko,
však ty to z-tíš raz kožou. Btt. Sp. 8. Ne-
opatrnost svou z-til životem. Us. Ovce moje,
ovce, máte zlaté zvonce, keď jich potratíte,
kožkou zaplatíte. Sl. spv. III. 86. Čože chceš
so mňou, že mi do oplanov nadáváš? Toto
chcem, že mi za to kožou zaplatíš. Dbš. Sl.
pov. V. 44. Nemá věřiteli svému čím za-
platiti. NB. Tč. 284. V uherskej zemi jest
to právo, že který dlužník nemá čím pla-
titi, tedy hrdlom zaplatí; Bůh vie, čím to
oni vám zaplatia. Sl. let. III. 53., VI. 341.
Kterýmž z-li hotovými penězi. Let. 130.
Někdo to smrtí z-tí! Er. P. 466. Slibujem
dáti a z. hotovými penězi; Pakli kto dlužen
jest groše české, ten aby mohl z. zlatými
uherskými. Arch. II. 255., 423. Spasitel svú
smrtí z-til za ny dluh smrti našie. Št. Vlastní
dům zlatem nezaplatíš. Prov. Šd. Nemaje čím
zaplatiti, musí kravím oknem ven vyskočiti.
Prov. — komu kdy. Za kože vybrané
mají na sv. Václava z. Us. Šd. Nejlépe z.
za paměti. Us. Kterouž (bitvu) vzdorokrál
Rudolf druhého dne smrtí z-til. Ddk. II.
287. To jemu nalezeno skrze konšely, aby
z-til jemu ve dvú nedělí konečně na hotový
groš. Arch. IV. 365. Aniž těch peněz jí po
dnešní den zaplatil. Půh. II. 123., 217. Za-
platí potom, keď pán Boh bude hudcom
platiť (nikdy). Poř. Zátur. Zaplatí potom,
keď se mu myš okotí (nikdy). Poř. Zátur.
Zaplatí vám na malé (na psí) letničky (nikdy).
Vz Dlužník. Sych. Z. do času. Bk. Z. na
Čas určený, zur bestimmten Zeit. Vác. XIII.
— komu za co: za práci. V., Nz. Již za-
placují mi zlé za dobré. Ž. wit. 37.21. Janku,
Janošíčku, zaplať za hubičku, kerú sem ti
dala večér při měsíčku. Pck. Ps. 8. Z. za
někoho. Chč. 609., Nz. No, synku, len abys
za ňu moc nezaplatil. Němc. ,Pánbu zaplať
za oběd (za večeřu) a naspoř zas' praví
čeládka nebo hosť, načež hospodář nebo
hospodyně odpovídá: Pánbu ti (vám) po-
žehnej. Mor. Vck. Ticho, dievča, neplač ty,
škoda sa ti zaplatí. Neplač, dievča, neplač
ty, za džbán sa ti z-tí. Sl. spv. III. 100.
Zaplať pán bůh za to. Us. Dch. Z. někomu
za službu. Us. Šp. Potom Margetin muž
musiel jest jakožto rukojmie to sukno za
Junáka z. tomu člověkovi; Margetin muž za