197

to sukno dva zlatá dal a z-til. NB. Tč. 48.
Tento potom z-til za kašu (= na toho se
to svezlo, ten to vypil). Dbš. Sl. pov. III.
36. Velké peníze za to z-til; Johanité z-li
za polovici predia rovenského 45 hřiven
zkoušeného stříbra. Ddk. IV. 67., 166. Těch
peněz mi za svého otce z. nechtí. Půh. II.
593. Za ztracené lyčko řemenem zaplatíš.
Vz Dluh. Lb. Zaplať pán bůh za koláč, za
placku pohlavek. U Kr. Hrad. Kšť. Zaplať
pán Bůh za buchty, za kapustu odpusťte
(i. e. neoplatím). Prov. — jak: bez odporu.
Us. Podlé povozního listu z., nach Massgabe
Des Frachtbriefes. Obch. zák. Perně to musíš
zaplatiti. Vz Vyhrůžka. Č. Pánbu zaplať na
sto rázů. Slez. Šd. Ty zaplatíš mi trestem
za tu mysli zpozdilosť. Msn. Or. 68. Kdo
nejlíp spokojen, jest nejlíp zaplacen. Shakesp.
Tč. Z-til mu do halíře. Er. P. 362. Jednaj
sa ako cigáň, zaplať ako pán (= ze smlu-
vené ceny neutrhuj při výplatě); Zjednaj
ako cigáň a zaplať ako človek; tvrdo zjednaj,
mäkko zaplať. Poř. Zátur. Povinovat jest
ten dluh z. podlé práva; Nebylo jí zaplaceno
docela, doplna; Aby od téhož mimo jiné
zaplacen byl. NB. Tč. 13., 32., 38., 146.
Splnili jsú mi a hotovými penězi z-li úplně
a docela všecku summu peněz jistinných.
Arch. IV. 40. (47., 237.). Tu jemu nalezeno
skrze konšely, aby zaplatil jemu ve dvú
nedělí konečně na hotový groš. Ib. IV. 365.
Žoldnéři se nechávají najmouti od každého,
kdo jim dobře z-tí. Ddk. III. 264. Ty všecky
škody slibujeme jim z. úplně penězi hoto-
vými ; My jim jmámy spravedlivě z. bez
nátiskuov. Listy z 1. 1467. a 1423. Tč. Kážeť
své i s lichvou z. Dal. 168. Skrovně smluv
a poctivě zaplať. Cf. Z. čím. — od čeho:
od lodí, Br., od míle cesty, Er., od kabátu.
Z. od něčeho. Nz. Já od ní chci z. Er. P.
176. Kdybyste pro mne něco měli ku čtení,
já Bych Vám od toho z-til, co byste chtěli.
Us. Němc. Už je od tej práce zaplaceno a
i peníze propité (říkají tomu, kdo se do
něčeho plete). Mor. Brt. Zabit jest, že nechtěl
platiti od přívozu. Exc. Už si ty, Mariška,
ej, už si ty raz naša, už sme z-li, ej, od
tvojho sobáša. Sl. spv. I. 28. Sedlákům od
vozů z. Vrat. 188. — proč. Prosí, aby jí
to z-til bez svády pro dobrú vuoli, kterúž
jsú jemu udělali. NB. Tč. 20. — co komu
kde. Nech vám Pánbu všemohoucí z-tí vašu
velikú lásku na světě stálým zdravím. Mor
Brt. Abych jemu z-til penězi hotovými před
právem. NB. Tč. 25. Pij hrdlo, jez hrdlo,
zaplatíš hrdlo (třeba na šibenici). Us. Bž.
Druzí mnie, by bylo s Bohem jako s krč-
mářkú, u niež propije v počet i zaplatí a
potom na jiný dluh pie opilec. Hus II. 106.

— kam. Ochorel a Čo na trhu získal zdárne,
z-til stonásobne do lekárne. Zbr. Báj. 8. —
co odkud, z čeho. Z. z něčeho potravné,
verakcisen. Šp. Z. městu z místa na trhu,
das Stand-, Lagergeld bezahlen. Us. Šd.
Tedy z toho zuostalého statku Linhartova
nebožtíka má zaplacen býti; Mají-li jemu
ty penieze z toho základu zaplaceny býti.
NB. Tč. 39., III. To zboží drží a z toho mi
z. mého zboží nechce. Půh. II. 407., 495.

— na čem. Na kterémžto dluhu jim něco

zaplaceno jest. Arch. II. 420. Zaplať vám
to pán Bůh na duši. Er. P. 183.

Záplativý = plný záplat, voll angeflickter
Lappen. Us.

Záplatka, y, f. = malá záplata. Vz Zá-
plata, 2.

Záplatkář, e, m. der Flickschneider.
Dch.

Záplatník, u, m. = plech nad zákolníkem
u vozu, aby bláto na osu nepadalo, der
Kothdeckel. Jg.

Záplatnosť, i, f. = splatnosť, výplatnosť,
die Zahlbarkeit. J. tr.

Záplatný = výplatný, splatný, zahlbar,
entgeltlich. Z. smlouva, entgeltlicher Vertrag;
z. směnka, zahlbarer Wechsel. J. tr. — Z ,
geflickt. Z. říza. Msn. Or. 113.

Záplatovaný, geflickt. Z. kotel, Hrm.
70., oděv.

Záplatovati, flicken. — co: kabát Kos.

— kdy odkud. By bylo z čeho časem z.
Us. Tč.

Zaplatovati = plátem zastříti, mit einer
Platte, mit Blech vermachen. Ros. — co.

Záplatový, geflickt. Z. kalhoty. Č.

Záplav, u, m., das Hinflössen, Hinschwem-
men ; das Hingeflösste, Hingeschwemmte. Z.
na louce (kal mezi travou). Us. Dch.

Záplava, y, f. = místo, kde se dříví
zaplavuje, die Holzschwemme. Us. — Z. =
kalná voda v řece, okalek, trübes Wasser.
D. — Z. = zaplavení, die Uiberschwem-
mung. Potopa a z. D. Z. luk. NA. IV. 88.

— Přen. Z. řeči, Schwall von Reden. Dch.
(Lid) vše drtil dněvů záplavou. Čch. — Z.
= okalek, záře na nebi zvl. když počíná
svítati, blíkava, weisser Schein am Himmel.
Dělá se z. na nebi, bude brzo svítati. Us.

— Z. = požáry, okalek večer na horizontu
při jasném nebi vídaný, záškleba, červánky,
die Abendröthe. Když je na obloze z., hrozí
nějaké neštěstí. U Kr. Hrad. Kšť. Večerní
z-vy. Čch. Mch. 39., Bs. 54. Pri ohnivých
z-vách jasnjeho večera. Phld. I. 1. 21. Z.
červánků. Vrch. Z. záře. Msn. Or. 25. Nad
večeřadlem Páně z. s nebeských luhů se
rozprostřela; Z. vzplanula nad nocí zašlého
věku starozákonného. Sš. J. 221., L. 14. —
Z = zář od ohně, die Feurröthe. Us. Lg.

— Z. = jasný oblak větrem puzený, hellere
Wolken vom Winde getrieben. Us. — Z. —
stavidlo, nástroj při plavení dříví, aby se
zadrželo, malé hrábě, der Holzrechen. — Z.
v rybníce = prkna v stojanu k zadržování
vody, die Vermachung des Wasserabflusses.

— Z. u jezu = kláda dlouhá, z jakýchž jez
sestaven, das Kronenholz, der Wehr-, Streich-
baum. Nz., Šp. Z. předprsní: hlavní, prsní;
dolení n. spodní, povodní. Us. Jg. — Z. =
kamenná hráz, kterou se voda z řeky do
pevnostního příkopu pouští, der Bär. Vz
S. N.

Zaplavati, vz Zaplaviti, Zaplouti.

Zaplávati = podobu záplavy míti, sich
röthen. Nebe v ohni zaplává. Čch. Bs. 163.

Zaplavělý = drobet plavý, strohgelb. D.,
Nz. lk.

Zaplavení, n., vz Zaplaviti. V horn. die
Ersäufung. Dch.